Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 105/2020-73
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Reslovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 5 605,55 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 5 605,55 Kč, dále úroku z prodlení
z částky 5 605,55 Kč za dobu od datum do zaplacení ve výši 7,75% ročně,
z částky 1 989,18 Kč za dobu od datum do zaplacení ve výši 13,45% ročně,
se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 5 605,55 Kč, dále úroku z prodlení z částky 5 605,55 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 7,75% ročně, z částky 1 989,18 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 13,45% ročně, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Podle ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není přípustné odvolání.
Předmětem řízení je návrh žalobce na zaplacení částky 5 605,55 Kč s příslušenstvím, který žalobce odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla a poskytl žalovanému úvěr ve výši 67 008 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr spolu s úroky a poplatky formou 48 v měsíčních splátek po 2 889 Kč počínaje dnem datum. Před zesplatněním žalovaný uhradil naposledy splátku číslo 40 splatnou k datum. U žalovaného bylo zahájeno insolvenční řízení, banka na základě čl. 7 VOP uplatnila své právo a úvěr prohlásila za splatný ke dni datum, o čemž byl žalovaný informován dopisem z datum. Žalovaný uhradil poslední splátku dne datum. Žalovaný celkem uhradil na předmětnou pohledávku celkem 142 898 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci smlouvu o postoupení pohledávek ze dne datum, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dluží žalobci jistinu ve výši 1 989,18 Kč, poplatky ve výši 3 616,37 Kč, úrok ve výši 13,45 % ročně z částky 1 989,18 Kč od datum do zaplacení a úrok za prodlení z částky 5 605,55 Kč od datum do zaplacení. Poplatek ve výši 3 616,37 Kč je vyúčtován za náklady spojené s vymáháním neuhrazených pohledávek a jejich příslušenství podle Všeobecných obchodních podmínek. Právní předchůdce žalobce prověřil úvěruschopnost žalovaného tak, že zkontroloval platnost dokladu totožnosti, provedl kontrolu aktuální a historické dlužnosti, záznamy v registrech klientských informací (anonymizována dvě slova), kontrolu insolvence, zdroje žalovaného ve výši částka nebyly předmětem zkoumání, kontrolou příjmení příjmení (vozidlo, doklady), kontrolu četností a odlišností na žádostech (kontrolou, zda v předchozích žádostech o úvěr neuvedl jiného zaměstnavatele, jinou výši příjmu nebo důchodu či jiný počet vyživovaných osob), kontrolu vozidla.
Podáním doručeným soudu dne datum vzal žalobce žalobou co do požadovaného úroku a úroku z prodlení zčásti zpět, usnesením Okresního soudu v Jeseníku ze dne 12. 3. 2021, č. j. 10 C 105/2020 -68 bylo řízení v rozsahu zpětvzetí co do části požadovaného úroku a úroku z prodlení zastaveno.
Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
V projednávané věci dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla číslo kterou se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 67 008 Kč na nákup vozidla příjmení jméno, součástí smlouvy byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky smlouvy o úvěru společnosti právnická osoba verze číslo. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s náklady na pojištění ve 48 měsíčních splátkách po 2 889 Kč, první splátka byla splatná dne datum, vždy ke 3. dni v měsíci. Právní předchůdce žalobce prověřil úvěruschopnost žalovaného tak, že zkontroloval platnost dokladu totožnosti, provedl kontrolu aktuální a historické dlužnosti, záznamy v registrech klientských informací (anonymizována dvě slova), kontrolu insolvence, kontrolou příjmení příjmení (vozidlo, doklady), kontrolu četností a odlišností na žádostech (kontrolou, zda v předchozích žádostech o úvěr neuvedl jiného zaměstnavatele, jinou výši příjmu nebo důchodu či jiný počet vyživovaných osob), kontrolu vozidla. Příjem žalovaného právní předchůdce žalobce nijak neověřil. Odstoupením ze dne datum právní předchůdce žalobce v souladu se Všeobecnými obchodními podmínkami smlouvy o úvěru bodu 7 odst. 7.4 odstoupil od úvěrové smlouvy ke dni datum z důvodu insolvenčního řízení žalovaného. Vyúčtováním vystaveným dne datum vyúčtoval právní předchůdce žalobce žalovanému po ukončení úvěrové smlouvy celkem zaplacení částky 23 188 Kč. Žalovaný zaplatil za dobu od datum do datum ve splátkách celkem částku 142 898 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce jako postupitelem a žalovaným jako postupníkem dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci. Předžalobní upomínkou ze dne datum podanou k poštovní přepravě vyzval zástupce žalobce žalovaného k zaplacení dlužné částky s tím, že pokud tak neučiní, bude podána žaloba.
Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník ), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
Dle ust. § 451 zákona č. 40/1964 Sb. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
V projednávané věci bylo povinností právního předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr. Právní předchůdce žalobce vyšel při posouzení příjmů žalovaného pouze z údajů sdělených žalovaným, aniž by tyto údaje sdělené žalovaným jakkoli ověřoval, např. předložením pracovní smlouvy, mzdového listu, daňového přiznání či jiného dokladu. Jak plyne z judikatury Nejvyššího soudu ČR, věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, vyjde-li ze subjektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění skutečnost, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Za takového zjištěného skutkového stavu má soud za to, že právní předchůdce žalobce neposoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit úvěr (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného a v takovém případě nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 67 008 Kč, žalovaný zaplatil částku 142 898 Kč, nárok žalobce byl posouzen jako nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení, protože žalovaný žalobci již zaplatil vyšší částku než částku poskytnutou, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
V řízení byl ve věci úspěšný žalovaný, žádné náklady řízení mu však nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II. rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).