Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

62 C 223/2020-87

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mališovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 93.211,65 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 35.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35.000 Kč od 26. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení 58.211,65 Kč a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 35.000 Kč od 29. 11. 2018 do 25. 7. 2020.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně doplatek soudního poplatku ve výši 932 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 35.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35.000 Kč od 26. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení 58.211,65 Kč a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 35.000 Kč od 29. 11. 2018 do 25. 7. 2020. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně doplatek soudního poplatku ve výši 932 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou (místně nepříslušnému) Okresnímu soudu v Českých Budějovicích dne 31. 8. 2020 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 93.211,65 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba) uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 35.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokem, poplatkem za uzavření smlouvy, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem za hotovostní výběr splátek ve svém bydlišti ve 13 pravidelných měsíčních splátkách s tím, že poslední splátka byla splatná 28. 11. 2018. Žalovaný neplatil sjednané měsíční splátky, a vůči právnímu předchůdci žalobkyně mu tak vznikl dluh ve výši 57.150 Kč, který je předmětem této žaloby. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dluhu se žalobkyně rovněž domáhala smluvní pokuty ve výši 36.061,65 Kč.

2. S účinností ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti právnická osoba převedena na společnost právnická osoba, která následně dne 11. 12. 2019 postoupila pohledávku za žalovaným na společnost právnická osoba Dne 26. 5. 2020 společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud projednal věc v souladu s ustanovením , , v platném znění (dále jen„ “) v nepřítomnosti obou účastníků; žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný, který byl řádně a včas předvolán, se bez omluvy nedostavil.

5. Soud provedl dokazování listinami, které žalobkyně předložila k prokázání svých žalobních tvrzení.

6. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru a finanční analýzy se podává, že žalovaný dne 28. 10. 2019 požádal společnost právnická osoba o poskytnutí bezúčelového spotřebitelského úvěru ve výši 35.000 Kč. Žalovaný před uzavřením smlouvy uvedl, že jeho měsíční příjem je představován mzdou ve výši 22.185 Kč, měsíční výdaje jsou tvořeny náklady na bydlení ve výši 10.000 Kč, náklady na energie ve výši 2.000 Kč, ostatními výdaji (blíže nespecifikovanými) ve výši 2.000 Kč. Z finanční analýzy žadatele se pak podává, že minimální měsíční výdaje žalovaného činí 3.500 Kč a rezerva na neočekávané výdaje 1.000 Kč. Totožnost žalovaného byla ověřena předložením občanského průkazu. Za účelem ověření výše příjmů a výdajů bylo žalovaným předloženo čestné prohlášení, ze kterého bylo zjištěno, že mzda je poukazována na účet jeho manželky a že žalovaný zároveň nemá jiné bankovní a ani nebankovní půjčky. Žalovaný dále předložil smlouvu o nájmu bytu, mzdový výměr a výplatní pásky za období od července do září 2017, dle kterých se jeho čistá měsíční mzda pohybovala v rozmezí od 22.500 Kč do 23.058 Kč.

7. Ze smlouvy o úvěru č. 8 2017, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z předpisu splátek soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 28. 10. 2017 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které společnost právnická osoba jako původní věřitel poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 35.000 Kč za souhrnný poplatek (celkové náklady) ve výši 24.150 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit peněžní prostředky v celkové výši 59.1504 Kč ve 13 pravidelných měsíčních splátkách po 4.550 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěru byla mezi stranami v čl.V. odst. 4 smlouvy o úvěru ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení.

8. Z notářského zápisu ze dne 27. 9. 2018 (NZ číslo, N 842/2018) sepsaného notářkou JUDr. Lucií Vaňkovou soud zjistil, že společnost právnická osoba převedla část závodu na společnost právnická osoba

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 vyplynulo, že společnost právnická osoba postoupila svoji pohledávku za žalovaným na společnost právnická osoba

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020 soud zjistil, že společnost právnická osoba postoupila svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

11. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému písemně oznámeno dne 24. 7. 2020.

12. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 7. 2020 a z podacího lístku ze dne 24. 7. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl na existenci svého dluhu upozorněn a byl vyzván k jeho úhradě.

13. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

14. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Soud se nejprve zabýval platností předmětné smlouvy.

20. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně, resp. její právní předchůdce, v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

21. V posuzované věci právní předchůdce žalobkyně sice zjišťoval výši příjmů a výdajů žalovaného, avšak zjištěné údaje nezkoumal s dostatečnou péčí, pokud na jejich základě dospěl k závěru o schopnosti žalovaného splácet úvěr. Z finanční analýzy a žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru vyplývá, že měsíční výdaje činí 18.500 Kč (náklady na bydlení ve výši 10.000 Kč, náklady na energie ve výši 2 000 Kč, ostatní výdaj ve výši 2.000 Kč, minimální měsíční výdaje ve výši 3.500 Kč a rezerva na neočekávané výdaje 1.000 Kč). Měsíční příjem žalovaného činí 22.185 Kč. Za disponibilní částku žalovaného proto lze považovat 3.685 Kč, tato částka však nedosahuje ani výše sjednané měsíční splátky 4.550 Kč. Právní předchůdce žalobkyně tak zjevně posuzoval schopnost žalovaného splácet úvěr nedostatečně, nikoli s odbornou péčí, když poskytnuté údaje byly pouze formálně vepsány do formuláře.

22. Právní předchůdce žalobkyně nedostál své zákonem stanovené povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. ). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“

23. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná a žalobkyni vzniklo, resp. bylo jí postoupeno, toliko právo na vydání toho, oč se žalovaný bezdůvodně obohatil, tedy částky ve výši 35.000 Kč.

24. Žalobkyně má právo rovněž na zaplacení úroku z prodlení ( o. z.). Žalovaný byl k plnění vyzván předžalobní výzvou ze dne 24. 7. 2020. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení byl proto shledán důvodným; výše úroku z prodlení odpovídá nař. vlády č.

25. Z důvodů shora vyložených soud výrokem pod bodem I tohoto rozsudku žalobě zčásti vyhověl a ve zbytku, tj. co do požadavku na zaplacení nákladů na úvěr ve výši 22.150 Kč a smluvní pokuty ve výši 36.061,65 Kč, žalobu zamítl, neboť požadavek na jejich zaplacení plyne z absolutně neplatné smlouvy o úvěru.

26. Lhůta k plnění byla stanovena podle části věty před středníkem

27. O nákladech řízení soud rozhodl podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovanému, který byl z procesního hlediska úspěšnější, v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, resp. z obsahu spisu nevyplývají.

28. Výrokem pod bodem IV uložil soud žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 932 Kč (§ 9 odst. 6 zákona o soudních poplatcích), neboť žalobkyně současně s podáním návrhu zaplatila poplatek podle pol. 2 odst. 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků ve (správné) výši 3.729 Kč. Předpoklady pro vydání elektronického platebního rozkazu však nebyly splněny, proto soud vybere poplatek za návrh na zahájení řízení podle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků, který činí 4.661 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.