Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
18 C 84/2021-16
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Vlaškovským ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka], zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení částky částka s odůvodněním, že poskytla žalované dne datum na její žádost spotřebitelský úvěr ve výši částka splatný původně dne datum. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posoudila schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet s řádnou pečlivostí v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně si od žalované vyžádala potvrzení o jejích příjmech a výdaje žalované získala jejím čestným prohlášením. Po odeslání žádosti o úvěr ze strany žalované prostřednictvím prostředků komunikace na dálku žalobkyně vyzvala žalovanou, ať žalobkyni zašle registrační a ověřovací platbu ve výši částka ze svého bankovního účtu. Žalovaná do dnešního dne z vyčerpaného úvěru ničeho neuhradila. Žalobkyně zaslala žalované dvě upomínky k úhradě, přičemž s odesláním upomínek vznikly žalobkyni prokazatelné náklady na jejich odeslání, za což byla žalované vyúčtována náhrada vynaložených nákladů paušální částkou ve výši částka, resp. částka. Dále byla žalobkyně nucena předat pohledávku vůči žalované k inkasnímu řízení, za což byla žalované dále naúčtována náhrada nákladů na toto pověření ve výši částka. Žalovaná nebyla schopna celkové úhrady úvěru žalobkyni hradit, a proto na vlastní žádost uzavřela s žalobkyní dne datum dohodu o narovnání, v níž se zavázala uhradit v deseti měsíčních splátkách pohledávku ve výši částka. Žalovaná se zavázala uhradit svůj dluh v deseti měsíčních splátkách po částka splatných vždy ke každému 15. dni příslušného kalendářního měsíce, a to vše pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť i části jediné sjednané splátky, přičemž první splátka byla splatná do 10 dnů od podepsání této dohody dlužníkem. Z tohoto dluhu žalovaná ničeho neuhradila, a proto ztratila výhodu splátkového kalendáře.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. K ústnímu jednání dne datum se žádný z účastníků nedostavil, ačkoliv oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně omluvila svou neúčast u jednání a souhlasila s tím, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků.
4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou uvedeni na straně úvěrující žalobkyně a na straně úvěrované žalovaná, která je kromě jména a příjmení identifikována rovněž rodným číslem, adresou bydliště a číslem OP. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované do čtyř pracovních dnů od uzavření smlouvy na její požádání úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr spolu s úrokem ve výši 39 % ročně a uhradit ostatní finanční závazky vyplývající ze smlouvy včetně jednorázového poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka. Poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru byla žalovaná povinna vrátit v jedné splátce do 30 dnů. Pro případ prodlení žalované s plněním dluhu bylo sjednáno oprávnění žalobkyně požadovat zákonný úrok z prodlení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, poplatek za první upomínku k úhradě dlužné částky po 7 dnech prodlení ve výši částka, poplatek za druhou upomínku k úhradě dlužné částky po 20 dnech prodlení ve výši částka a poplatek ve výši částka za náklady spojené s předáním a úhradou ceny za vymáhání pohledávky cestou inkasní agentury. Žalovaná se zavázala vždy k 3. dni příslušného kalendářního měsíce předložit žalobkyni písemné potvrzení o trvání zaměstnání či pracovního poměru, případně informovat žalobkyni o skutečnosti, že k danému dni není v zaměstnaneckém či pracovním poměru. Žalovaná byla rovněž zavázána předložit žalobkyni bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 5 dnů od uzavření smlouvy potvrzení příslušného okresního (obvodního) soudu, že vůči ní nejsou vedena soudní řízení. Za každé porušení této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta 15 % z jistiny poskytnutého úvěru.
5. Dne datum byla na účet žalobkyně připsána částka částka z účtu číslo bankovní účet s názvem celé jméno žalované (zjištěno z Potvrzení o obdržení tuzemské platby). Dne datum byla na účet číslo bankovní účet z účtu žalobkyně odeslána částka částka (zjištěno z Potvrzení o provedení tuzemské platby). Dopisem ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky (zjištěno z Upomínky k úhradě vašeho dluhu včetně dokladu o odeslání upomínky). Opakovaně žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu dopisem ze dne datum a datum (zjištěno z Poslední upomínky před předáním na vymáhání a Poslední výzvy před žalobou a exekucí).
6. Z Dohody o narovnání soud zjistil, že jejím předmětem jsou veškerá práva žalobkyně, která vyplývají ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr v částce částka se splatností datum. Žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni jistinu úvěru v částce částka, úrok v částce částka, poplatek za poskytnutí úvěru v částce částka, smluvní pokutu za porušení smluvních povinností v částce částka, poplatek za odeslání upomínek v částce částka, paušální náklady na mimosoudní vymáhání v částce částka a poplatek za uzavření splátkového kalendáře v částce částka, tj. celkem částka. Tato pohledávka žalobkyně se stala pro žalovanou spornou a neuznávala ji. Žalobkyně a žalovaná dne datum shodně prohlásily, že tuto dohodu o narovnání uzavřely za účelem odstranění sporných skutečností ohledně vzniku a výše pohledávek žalobkyně ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni dlužnou částku v celkové výši částka v deseti pravidelných měsíčních splátkách po částka splatných vždy ke každému 15. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje následujícím kalendářním měsícem, a to vše pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť i části jediné sjednané splátky. V případě nedodržení termínu sjednaného pro zaplacení pohledávky ze strany žalované se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni jednorázovou smluvní pokutu ve výši částka, a to nejpozději do pěti kalendářních dnů od prodlení se zaplacením celkové dlužné částky.
7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že žalobkyně poskytla žalované dne datum částku částka. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr žalobkyni ve výši částka společně s úrokem ve výši 39 % ročně a poplatkem za poskytnutí úvěru v částce částka bezhotovostně a v jediné splátce do třiceti dnů. Žalovaná se dne datum zavázala uhradit žalobkyni jistinu úvěru v částce částka, úrok v částce částka, poplatek za poskytnutí úvěru v částce částka, smluvní pokutu za porušení smluvních povinností v částce částka, poplatek za odeslání upomínek v částce částka, paušální náklady na mimosoudní vymáhání v částce částka a poplatek za uzavření splátkového kalendáře v částce částka, tj. celkem částku částka.
8. Podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyní předložená smlouva svým obsahem naplňovala podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Smlouva o úvěru byla stranami uzavřena dne datum připojením podpisu žalobkyně jako druhého z účastníků smlouvy.
9. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen ZoSÚ) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Podle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
11. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum (dále jen„ směrnice 2008 číslo“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, jméno příjmení jméno číslo, EU:C: číslo). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (příjmení, jméno. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C číslo, ECLI:EU:C: číslo).
15. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008 číslo dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti.
16. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Z toho vyplývá, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje.
17. Obdobně Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka.
18. Soud nevzal za prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy posoudila s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyně ke svým tvrzením o zkoumání úvěruschopnosti žalované, od níž si měla vyžádat potvrzení o příjmech formou výplatní pásky vydané zaměstnavatelem nebo výpisu z bankovního účtu, neoznačila žádné důkazy. Soud byl připraven u ústního jednání žalobkyni poučit o nutnosti označit důkazy k prokázání skutkových tvrzení žalobkyně o zkoumání úvěruschopnosti žalované, avšak žalobkyně se nedostavila k jednání před soudem, čímž se připravila o možnost být ze strany soudu poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. S ohledem na neunesení důkazního břemene ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum pro rozpor se zákonem (shora citované ust. § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), když k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§588 o. z.).
19. Pokud účastníci uzavřeli dne datum dohodu o narovnání, kterou byly podle textu v celém rozsahu nahrazeny jejich vzájemná práva a povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy, tak soud vyhodnotil tuto dohodu o narovnání jako absolutně neplatnou pro rozpor se zákonem podle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Uzavřením dohody o narovnání jsou zcela vyloučena ustanovení ZoSÚ přijatá za účelem ochrany žalované v postavení spotřebitele. Soud nemůže rezignovat na kontrolu dodržování povinností, které se podávají pro poskytovatele spotřebitelských úvěrů ze ZoSÚ. Žalobkyně se tedy nemůže zbavit povinnosti před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Uzavřením dohody o narovnání nelze také vyloučit omezení plateb souvisejících s prodlením spotřebitele. I když byla mezi účastníky po splatnosti spotřebitelského úvěru uzavřena dohoda o narovnání, kterou měla být nahrazena práva podávající se ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, soud musel přesto zkoumat, zda před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované. S ohledem na neunesení důkazního břemene ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum, přičemž tento nedostatek při procesu uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru nelze zhojit následným uzavřením dohody o narovnání, v níž budou dosavadní práva a povinnosti účastníků prohlášena za sporná a nahrazena právy a povinnostmi novými.
20. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žalobkyně poskytla žalované bez prokázaného právního důvodu částku částka. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o. z., a proto je povinna žalobkyni toto obohacení vrátit. Jelikož žalovaná neuhradila žalobkyni před podáním žaloby ničeho, soud žalobě vyhověl ohledně částky částka představující nevrácené peněžní prostředky. Ohledně úroku v částce částka, poplatku za odeslání upomínek v částce částka, paušálních nákladů na mimosoudní vymáhání v částce částka, poplatku za uzavření splátkového kalendáře v částce částka, smluvní pokuty v částce částka a poplatku za poskytnutí úvěru v částce částka soud žalobu zamítl.
21. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
22. Dlužnou částku byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.