Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 137/2021-47

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 82 716 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 42 868 Kč s 10 % ročním úrokem z prodlení částky 42 868 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 39 848 Kč s kapitalizovanými úroky ve výši 3 466,59 Kč a se zákonným ročním úrokem z prodlení z částky 48 868 Kč od 17. 7. 2020 do 14. 6. 2021 a z částky 6 000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení a s 19,12 % ročním úrokem z částky 48 868 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 42 868 Kč s 10 % ročním úrokem z prodlení částky 42 868 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 39 848 Kč s kapitalizovanými úroky ve výši 3 466,59 Kč a se zákonným ročním úrokem z prodlení z částky 48 868 Kč od 17. 7. 2020 do 14. 6. 2021 a z částky 6 000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení a s 19,12 % ročním úrokem z částky 48 868 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 82 716 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 923,06 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 543,53 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 48 868 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení a úrokem ve výši 19,12 % ročně z částky 48 868 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným byla dne 23. 11. 2018 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr především na základě informací získaných od žalovaného, které se týkaly jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, a tyto informace byly ověřeny na základě předložených dokladů a zaznamenány v kartě zákazníka. Žalovaný ve smlouvě prohlásil, že poskytl pravdivé a úplné údaje. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému převodem na jeho bankovní účet částku 50 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 54 976 Kč a odměny za administrativní činnost ve výši 18 000 Kč v 36 měsíčních splátkách ve výši 3 416 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10. 12. 2021. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne 25. 2. 2019. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně pouze 7 132 Kč, zbývající část neuhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni 9. 4. 2020 zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě. Pohledávka byla dne 16. 7. 2020 postoupena žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Na dlužnou částku nebylo od postoupení ze strany žalovaného ničeho uhrazeno, a to ani přes předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se k ústnímu jednání nedostavil, k věci se nijak nevyjádřil.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Zy označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru číslo vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 23. 11. 2018 se žalovaným smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 54 976 Kč a poplatkem za administrativní činnost ve výši 18 000 Kč Celkem se žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně částku 122 976 Kč v 36 měsíčních splátkách po 3 416 Kč Součástí smlouvy byly smluvní podmínky upravující postup při případném prodlení žalovaného. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že žalovaný čerpal částku 50 000 Kč převodem na bankovní účet dne 23. 11. 2018. Oznámením ze dne 9. 4. 2020 bylo prokázáno, že k tomuto dni byl úvěr zesplatněn.

4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 7. 2020 včetně přílohy a oznámeními postoupení pohledávky spolu s doklady o odeslání bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku žalobkyni a žalovanému byla tato skutečnost oznámena dopisem ze dne 26. 8. 2020. Žalobkyně žalovaného vyzvala předžalobní upomínkou ze dne 20. 12. 2020 k úhradě dluhů.

5. Ke způsobu, jakým právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného daný úvěr splatit, žalobkyně soudu doložila pracovní smlouvu žalovaného, výplatní pásky za období srpen a září 2018 a dále za blíže neurčité období, neboť tato část je na fotografii zakryta prstem. Z pracovní smlouvy soud zjistil, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy zaměstnán u právnická osoba s. r. o., bližší informace o zaměstnání žalovaného nebylo možné pro nekvalitnost fotografie zjistit. Dle výplatních pásek se mzda žalovaného před uzavřením smlouvy pohybovala kolem 16 000 Kč. Žalobkyně dále předložila databázi časových řad příjmení určující průměrnou výši úrokových sazeb v období uzavření předmětné smlouvy.

6. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný podepsal s právní předchůdkyní žalobkyně dne 23. 11. 2018u s názvem smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě níž mu byla převodem na bankovní účet poskytnuta částka 50 000 Kč. obsahovala ujednání, podle něhož byl žalovaný povinen zaplatit v souvislosti s úvěrem též úrok a poplatky za vymezené a specifikované služby. Do dnešního dne žalovaný dle tvrzení žalobkyně právní předchůdkyni žalobkyně uhradil pouze částku 7 132 Kč. Úvěr byl zesplatněn a předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla dne 16. 7. 2020 postoupena žalobkyni, což právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila. Ani přes výzvu k plnění žalovaný ničeho dalšího neuhradil. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána pouze na základě pracovní smlouvy a výplatních pásek žalovaného.

7. Při právním posouzení věci soud vycházel ze , (dále jen„ o. z.“) a , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví

16. Podle a b) , (dále jen„ “) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost () a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle , nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.

17. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru podepsaná právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného řádně přezkoumala.

18. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, (PR 21/ 2018 s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

19. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy dle zákona o spotřebitelském úvěru se dále opírá o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR- právnická osoba GK (C číslo). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo, z nichž vychází právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

20. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě uvádí, že byly řádně zhodnoceny informace požadované a získané od žalovaného před uzavřením smlouvy tak, že žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům a zaznamenány do zákaznické karty. Žádné důkazy však žalobkyně (s výjimkou pracovní smlouvy a výplatních pásek žalovaného) v tomto ohledu v žalobě neoznačila, a to ani jí tvrzenou zákaznickou kartu. Pracovní smlouva předložená žalobkyní je téměř nečitelná a spolu s výplatními páskami pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného zcela nedostatečná. Úvěrující je povinen prokázat, že řádně zkoumal nejen příjmy, ale i výdaje žalovaného, nahlédl do příslušných registrů a provedl komplexní posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. To však v daném případě splněno nebylo. Tvrzení, že si od žalovaného před uzavřením smluv právní předchůdkyně žalobkyně nechala předložit doklady a přezkoumala úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně jinak nedoložila

21. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnou pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 50 000 Kč, na kterou žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradil 7 132 Kč, zbyla mu tedy povinnost žalobkyni vydat částku 42 868 Kč. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění, která se musí dostat do dispoziční sféry adresáta). Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny soud žalobu zamítl, a to včetně příslušenství sestávajícího z úroků (vše má oporu v neplatné smlouvě) a z úroků z prodlení (požadovaných za období, kdy jednotlivé částky nemohly být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatné). Shora uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle

22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).