Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
35 C 110/2021-50
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 23 405 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci
částku ve výši 1 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 127,72 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 1 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,
částku ve výši 1 700 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 217,13 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 1 700 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,
a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci
částku ve výši 4 640 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 309,08 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 2 372,99 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 540,61 Kč, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 3 372,99 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,
částku ve výši 10 600 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 699,80 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 5 380,54 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 177 Kč, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 7 080,54 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,
částku ve výši 5 465 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 384,83 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 3 398,07 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 809,38 Kč, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 3 398,07 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,
se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 1 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 127,72 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 1 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, částku ve výši 1 700 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 217,13 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 1 700 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 4 640 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 309,08 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 2 372,99 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 540,61 Kč, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 3 372,99 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, částku ve výši 10 600 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 699,80 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 5 380,54 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 177 Kč, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 7 080,54 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, částku ve výši 5 465 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 384,83 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 3 398,07 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 809,38 Kč, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 3 398,07 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že s žalovanou uzavřel jeho předchůdce (společnost právnická osoba) postupně 3 smlouvy o zápůjčce. Dne 3. 2. 2017 byla uzavřena smlouva číslo na základě které byla žalované poskytnuta částka 15 000 Kč, kterou se zavázala uhradit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 469 Kč, ve kterých měla žalovaná uhradit jistinu, 29% roční úrok kapitalizovaný v částce 2 683 Kč, poplatek za zpracování 3 830 Kč a poplatek za platbu v hotovosti 6 612 Kč. Žalovaná na tuto zápůjčku uhradila 22 660 Kč. Dne 18. 5. 2017 byla uzavřena smlouva číslo na základě které byla žalované poskytnuta částka 12 000 Kč, kterou se zavázala uhradit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 377 Kč, ve kterých měla žalovaná uhradit jistinu, 29% roční úrok kapitalizovaný v částce 2 146 Kč, poplatek za zpracování 3 164 Kč a poplatek za platbu v hotovosti 5 290 Kč. Žalovaná na tuto zápůjčku uhradila 10 300 Kč. Dne 21. 8. 2017 byla uzavřena smlouva číslo na základě které byla žalované poskytnuta částka 6 000 Kč, kterou se zavázala uhradit v 45 pravidelných týdenních splátkách po 237 Kč, ve kterých měla žalovaná uhradit jistinu, 29% roční úrok kapitalizovaný v částce 799 Kč, poplatek za zpracování 1 889 Kč a poplatek za platbu v hotovosti 1 952 Kč. Žalovaná na tuto zápůjčku uhradila 5 000 Kč. Svou aktivní legitimaci žalobce dovozoval od smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že předchůdce žalobce s žalovanou uzavřel postupně 3 smlouvy o zápůjčce. Dne 3. 2. 2017 byla uzavřena smlouva číslo na základě které byla žalované poskytnuta částka 15 000 Kč, kterou se zavázala uhradit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 469 Kč, ve kterých měla žalovaná uhradit jistinu, úrok sjednaný v částce 2 683 Kč, poplatek za zpracování 3 830 Kč a poplatek za platbu v hotovosti 6 612 Kč (prokázáno předmětnou smlouvou). Žalovaná na tuto zápůjčku uhradila 22 660 Kč. Dne 18. 5. 2017 byla uzavřena smlouva číslo na základě které byla žalované poskytnuta částka 12 000 Kč, kterou se zavázala uhradit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 377 Kč, ve kterých měla žalovaná uhradit jistinu, úrok sjednaný v částce 2 146 Kč, poplatek za zpracování 3 164 Kč a poplatek za platbu v hotovosti 5 290 Kč (prokázáno předmětnou smlouvou). Žalovaná na tuto zápůjčku uhradila 10 300 Kč. Dne 21. 8. 2017 byla uzavřena smlouva číslo na základě které byla žalované poskytnuta částka 6 000 Kč, kterou se zavázala uhradit v 45 pravidelných týdenních splátkách po 237 Kč, ve kterých měla žalovaná uhradit jistinu, úrok sjednaný v částce 799 Kč, poplatek za zpracování 1 889 Kč a poplatek za platbu v hotovosti 1 952 Kč (prokázáno předmětnou smlouvou). Žalovaná na tuto zápůjčku uhradila 5 000 Kč. Žalobce tyto pohledávky nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky). Žalovaná přes výzvu ničeho nad rámec uvedený v žalobě neuhradila (prokázáno předžalobní výzvou).
4. Soud po provedeném dokazování má za prokázané, že předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvy o zápůjčkách dle § 2390 a násl. o. z. v limitech daných zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“).
5. Soud v prvé řadě zkoumal, zda předchůdce žalobce zkoumal schopnost žalované dluh splácet dle § 86 a 87 zákona, přičemž porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy, a to neplatnost absolutní (viz rozsudek Soudního dvora EU (druhý senát) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 – OPR- Finance s.r.o. v. GK).
6. Předchůdce žalobce při sjednávání předmětných zápůjček vycházel z informací od žalované, které zaznamenal do jednotlivých zákaznických karet (prokázáno těmito kartami), když do nich žalovaná uvedla, že je prodavačka, bydlí sama v nájemním bytě. Její měsíční příjem činí částky 13 888 Kč (smlouva z 3. 2.), 13 200 Kč (smlouva z 18. 5.) a 11 859 Kč (smlouva z 21. 8.). Tyto příjmy byly doloženy pracovními smlouvami a výplatními páskami. Dále uvedla, že má u zapůjčitele dluhu, přičemž její měsíční splátky činí 1 382 Kč (smlouva z 3. 2.), 2 111 Kč (smlouva z 18. 5.) a 3 807 Kč (smlouva z 21. 8.), všechny ostatní výdaje činí 5 000 Kč (smlouva z 3. 2.) a 6 000 Kč (smlouvy z 18. 5. a 21. 8.). Tyto výdaje nebyly předchůdci žalobce nikterak doloženy (žalobce u jednání sám uvedl, že z jiných listin nebylo vycházeno).
7. V den uzavření zápůjček 18. 5. a 21. 8. 2017 pak předchůdci žalobce bylo známo, že žalovaná hradí své předchozí závazky nepravidelně, tedy v rozporu se smlouvou (prokázáno přehledy plateb).
8. Soud za této situace uzavírá, že žalobce nezkoumal řádně schopnost žalované dluhy splácet, když vycházel ze zjevně pochybných výdajů, které představovaly částky 5 – 6 000 Kč na bydlení, ale i na další životní potřeby (energie, jídlo, hygiena, ošacení). Za této situace žalobce ani neověřoval tyto výdaje, když si nenechal předložit minimálně nájemní smlouvu, ze které by zjistil skutečné náklady na bydlení. Nic na tom nemění ani závěry rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, když ten v 18. odstavci odůvodnění vycházel z předpokladu, že výše nájmu byla žalovanou stranou doložena alespoň při první poskytnuté zápůjčce.
9. Soud navíc konstatuje, že i kdyby žalovaná předchůdci žalobce doložila svůj nájem, došel by soud u zápůjček ze dne 18. 5. a 21. 8. 2017 k podobnému závěru. V obou těchto případech byla žalované poskytnuta zápůjčka za situace, kdy žalovaná v té době opakovaně v rozporu se smlouvou vynechávala jednotlivé splátky (např. do poskytnutí zápůjčky ze dne 18. 5. 2017 vynechala žalovaná splátky splatné 20. 2., 6. 3., 13. 3., 27. 3., 3. 4., 10. 4., 24. 4., 1. 5., 8. 5. a 15. 5. 2017). Při zkoumání schopnosti žalované dluh splnit je při tom třeba vycházet ze všech poskytovateli dostupných údajů, přičemž zjevně špatná platební morálka musí vést k závěru o neschopnosti žalované dluh řádně splácet.
10. Jen pro úplnost soud konstatuje, že u zápůjčky ze dne 21. 8. 2017 předchůdce žalobce vyhodnotil žalovanou jako schopnou další dluh splnit, když s ohledem na její příjmy a deklarované výdaje by po dobu asi ¾ roku musela vyjít s částkou, která nedosahuje ani poloviny existenčního minima. Soud konstatuje, že i když v obecné rovině je možné, aby se člověk po krátkou dobu výrazně uskromnil, není možné takto činit po dobu ¾ roku. Soud tak konstatuje, že u zápůjčky ze dne 21. 8. 2017 předchůdce žalobce nesprávně vyhodnotil žalovanou poskytnutá data, když uzavřel, že je možné jí další zápůjčku poskytnout.
11. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žalobce (jeho předchůdce) porušil povinnosti mu dané § 86 a 87 zákona, čímž zatížil tyto smlouvy vadou, která je činí absolutně neplatné. S ohledem na tento závěr pak předmětný vztah posoudil jako bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. o. z.), přičemž žalovaná byla povinna vrátit žalobci toliko poskytnuté jistiny, přičemž jednotlivé splátky na domnělé smlouvy je třeba započítat právě na tyto poskytnuté jistiny. Žalované tak zbývá uhradit 0 Kč, 1 700 Kč a 1 000Kč. Soud proto uložil žalované u jednotlivých zápůjček vrátit vždy poskytnutou jistinu poníženou o již zaplacené splátky, a to včetně úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z takto získaného zbytku jistiny.
12. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř.
13. Soud následně zamítl již zaplacené části jistin (v případě smlouvy ze dne 3. 2. 2017 pak celou jistinu), nesjednané úroky a poplatky a úrok z prodlení z těchto částek.
14. Jen pro úplnost soud konstatuje, že pokud jde o žalobcem požadované úroky 29 % ročně ode dne následujícího po datu splatnosti jednotlivých zápůjček, tak ty by soud žalobci zamítl i v případě platnosti smluv, neboť i když z jednotlivých smluv vyplývá tato úroková míra, tak samotný úrok byl vždy sjednán toliko pevnou částkou. Úrok za další období tak ani sjednán nebyl.
15. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy úspěšnější žalované žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu návrhem na nařízení exekuce.