Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
7 C 69/2021-19
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 19 300 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od 19.12.2020, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Ohledně částky 4 000 Kč, úroku ve výši 1 379,2 Kč, úroku z prodlení ve výši 11 216 Kč a úroku 10,8 % ročně z částky 10 000 Kč od 21.05.2020, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od 19.12.2020, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Ohledně částky 4 000 Kč, úroku ve výši 1 379,2 Kč, úroku z prodlení ve výši 11 216 Kč a úroku 10,8 % ročně z částky 10 000 Kč od 21.05.2020, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 19 300 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná coby úvěrovaný uzavřela dne datum se společností právnická osoba, IČO (s účinností ke dni datum byla část závodu společnosti právnická osoba převedena ve prospěch společnosti právnická osoba, IČO) (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí této Smlouvy také Předpis splátek. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 10.000,00 Kč (dále také jen„ úvěr“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy dle čl. I. Smlouvy. Úvěr byl v souladu s čl. I. odst. 2. Smlouvy poskytnut žalované za úplatu, poplatky a za úrok ve výši 28 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut. Celkové náklady spotřebitelského úvěru splatné žalovanou dle čl. II. Smlouvy činily 7.300,00 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 17.300,00 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru a celkových nákladů spotřebitelského úvěru, se žalovaná v souladu čl. II. Smlouvy a Předpisu splátek zavázala uhradit v 13 měsíčních splátkách po 1.300,00 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. V důsledku prodlení žalované právní předchůdce žalobce úvěr ke dni datum, zesplatnil a tím mu vzniklo právo na
uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na: jistině úvěru 10.000,00 Kč úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 1.216,00 Kč, poplatku za uzavření 1.126,00 Kč a administrativním poplatku 958,00 Kč. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalované řádně v plné výši uhrazen, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 10.000,00 Kč od 01.03.2019 dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 10,80% ročně odpovídající výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let ke dni uzavření Smlouvy. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobce také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 9,75% ročně. Na základě smluvního ujednání, aprobovaného občanským zákoníkem , je úrokem z
prodlení úročena splatná nezaplacená částka jistiny úvěru ve výši 10.000,00 Kč a splatná nezaplacená částka úroku v pevné výši 1.216,00 Kč. V důsledku porušení smluvních povinností žalované hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobce rovněž právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve Smlouvě. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo ze strany žalované na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: neuhrazené jistiny ve výši 10.000,00 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1.216,00 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 1.126,00 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 958,00 Kč, smluvní pokuty ve výši 6.000,00 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 20.05.2020 ve výši 1.379,20 Kč. Dále žalobce požaduje rovněž zaplacení: úroků z úvěru ve výši 10,80% p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 10.000,00 Kč od 21.05.2020 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 9,75% p.a. z částky ve výši 11.216,00 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 10.000,00 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1.216,00 Kč, od 21.05.2020 do zaplacení.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“) vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba anonymizováno s.r.o., IČO coby úvěrující a žalovaná coby klient uzavřely dne datum Smlouvu o úvěru, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout spotřebitelský úvěr v hotovosti ve výši 10 000 Kč, převzetí částky v hotovosti v den podpisu Smlouvy žalovaná stvrdila svým podpisem Smlouvy. Celkové náklady tohoto spotřebitelského úvěru byly sjednány ve výši 7 300 Kč Smlouvou se žalovaná zavázala uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 17 300 Kč, a to ve 13-ti pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 300 Kč. Roční úroková sazba poskytnutého úvěru činí 28%. Z čl. IV. Smlouvy soud zjistil, že při splatnosti úvěru do 13 měsíců činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 189,38 %. Z předžalobní upomínky ze dne 18. 12. 2020 a z příslušného podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu. Soudu byly předloženy listin y k prokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně.
Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
Částky označené ve smlouvách jako,,náklady spotřebitelského úvěru“ považuje soud za ujednání o úroku, nezávisle na tom, že jednotlivé části označila a rozepsala žalobkyně do několika různých položek. Je nepochybné, že částka 7 300 Kč představuje část odměny, kterou žalobkyně požadovala za poskytnutí zápůjčky. Touto odměnou je úrok bez ohledu na to, zda je vyjádřen procentní sazbou nebo zda je vyjádřen konkrétní částkou. Uvedené částky v souhrnu totiž zjevně představují ujednání o předpokládaném výnosu pro společnost. Ve smlouvě není vymezeno, za jakou administrativní činnost by měla žalovaná jako dlužník platit, a na uvedené ujednání nelze pohlížet jinak, než jako na ujednání o úroku představující cenu zapůjčených peněžních prostředků. Takové rozčlenění má soud za ryze formální; jeho smyslem je toliko učinit výši sjednaného úroku vizuálně příznivější tím, že určité části faktického úroku jsou označeny jako jiné platby, čímž dochází k zastření ujednání o úroku.
Pokud jde o poplatek za správu úvěru a poplatek za hotovostní výběr splátek, představující službu, kterou si pro splácení půjčky žalovaná ve smlouvě vybrala, dospěl soud k závěru, že se sice jedná o paušalizovanou náhradu za uvedené služby, avšak žalobkyně byla v daném případě povinna prokázat, že uvedenou službu žalované vůbec poskytla, resp. byla připravena poskytnout. Soud nemá k dispozici žádný důkaz o tom, že alespoň část zápůjčky byla inkasována, resp. že zbývající pokusy o hotovostní splátky byly bez úspěchu pro nesoučinnost žalované, která podle žalobních tvrzení část půjčky nesplatila a žalobkyně se svou neúčastí na jednání připravila o možnost v tomto směru být vyzvána soudem dle § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř.
Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům. Zmíněná nemravnost spočívá ve výši sjednaných úroků, které představují v případě smlouvy 73 % z dlužné jistiny, a to za období 13 měsíců za situace, kdy průměrná roční úroková sazba spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem dosahovala dle statistik obec anonymizováno banky v srpnu 2015 výše 12,61% p. a. (údaj je dostupný na webová adresa), což znamená, že úroková sazba v předmětné smlouvě byla téměř šetkrát vyšší než v té době průměrná sazba poskytovaná na stejný typ úvěrů domácnostem bankami. Takové ujednání nelze akceptovat, tím méně ve spotřebitelských vztazích, zvláště pak za situace, kdy je uzavíraná smlouva tzv. smlouvou adhézní, tedy bez možnosti žalovaného coby spotřebitele skutečně reálně ovlivnit jednotlivé podmínky. Ve smlouvách kromě toho není obsažen žádný důvod, který by takto vysoký úrok nějakým způsobem odůvodnil a žalobkyně sama ani žádný takový důvod netvrdila.
Z výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že ujednání o platbách, nad rámec půjčené jistiny, je ve zjevném rozporu s dobrými mravy, a je proto podle shora citovaného § 588 o. z. neplatné. Ujednání o úrocích přitom podle názoru soudu představuje neoddělitelnou část smlouvy o úvěru, neboť soud nepochybuje, že by právní předchůdkyně žalobkyně coby právnická osoba podnikající na trhu spotřebitelských úvěrů, bez takového ujednání žalované žádnou zápůjčku neposkytla. Toto ujednání tedy nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Byť má jinak přednost posouzení jednotlivých ujednání jako neplatných, v tomto případě smlouva jako celek neobstojí (§ 580 občanského zákoníku ). Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu, která se zabývala zjevnou nespravedlností ujednání smluv o zápůjčce a úvěru: nález Ústavního soudu z 11.12.2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26.1.2012 sp. zn. I. ÚS 199/11 webová adresa).
Ústavní soud uzavřel v citovaných rozhodnutích, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. Srovnání podmínek půjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzované zápůjčky vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může násobně převyšovat částku poskytnutou (popř. část dobrovolně nevrácenou).
V daném případě se žalované dostalo plnění v souladu s neplatnou smlouvou, a proto je povinna poskytnuté plnění žalobkyni vrátit podle § 2993 občanského zákoníku . Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná uhradila žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci na základě neplatné smlouvy celkem částku 4 000 Kč, soud přiznal žalobkyni pouze právo na vrácení zůstatku jistiny ve výši 6 000 Kč (10.000 – 4 000 = 6 000) se zákonným úrokem z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku .
Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 4 000 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení do 20.05.2020 ve výši 1 379 Kč a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 11 216 Kč od 21.05.2020 do zaplacení, a co do úroku ve výši 10,08 % ročně z částky 10 000 Kč od 21.05.2020 do zaplacení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť každý z účastníků měl úspěch cca z 50 %.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.