Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 5/2021-55
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zatloukalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 18 368 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 400 Kč od datum do zaplacení, do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 614 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 830,25 Kč, kapitalizovaným úrokem ve 2 364,09 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 900 Kč od
30. 11. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 100 Kč od 30. 11. 2019 do 22. 2. 2021, se smluvním úrokem ve výši 23,72 % z částky 6 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a zaplacení částky 5 354 s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 064,28 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 000,28 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 270 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 300 Kč od
30. 11. 2019 do 22. 2. 2021, se smluvním úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 6 570,78 Kč od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 400 Kč od [datum] do zaplacení, do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 614 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 830,25 Kč, kapitalizovaným úrokem ve 2 364,09 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 900 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 100 Kč od 30. 11. 2019 do 22. 2. 2021, se smluvním úrokem ve výši 23,72 % z částky 6 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a zaplacení částky 5 354 s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 064,28 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 000,28 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 270 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 300 Kč od 30. 11. 2019 do 22. 2. 2021, se smluvním úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 6 570,78 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 714 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 837,25 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 364,09 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% z částky 6 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroku 23,72 % ročně z částky 6 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec, došlo dne 28. 2. 2017 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 840 Kč
s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaný ve smlouvě dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poplatek ve výši 174 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 183 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10. 4. 2018. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobce posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 900 Kč, z toho: na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 678,10 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 206,90 Kč a na poplatek za životní pojištění 15 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 21. 10. 2018. Právní předchůdce žalobce měl ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení
v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 10. 4. 2018 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 6 000 Kč ode dne 11. 4. 2018 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba, IČO, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobci jako novému věřiteli, a to
s účinností ke dni 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství částku 9 714 Kč, skládající se z dlužné jistiny 6 000 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 161,90 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 1 200 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 2 193,10 Kč, dlužného poplatku za životní pojištění 159 Kč. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném částku 9 714 Kč, skládající se z dlužné jistiny 6 000 Kč, a dlužných úhrad 3 714 Kč, kapitalizovaných úroků 2 364,09 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 837,25 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Pokud jde o kapitalizovaný úrok ve výši 2 364,09 Kč, jedná se o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč od 11. 4. 2018 (tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 29. 11. 2019, pokud jde o kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 837,25 Kč, jedná se o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč od 18. 4. 2018 (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 29. 11 2019. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní k plnění písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.
2. Dále se podanou žalobou žalobkyně domáhala zaplacení částky 8 654 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 064,28 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 000,28 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% z částky 6 570,78 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroku 23,72 % ročně z částky 6 570,78 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec, došlo dne 25. 11. 2016 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 980 Kč
s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaný ve smlouvě dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poplatek ve výši 174 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 213 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 5. 1. 2018. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobce posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 3 700 Kč, z toho: na jistinu 429,22 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 980 Kč, na poplatek za administrativní činnost 1 400 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 838,67 Kč a na poplatek za životní pojištění 52,11 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 21. 10. 2018. Právní předchůdce žalobce měl ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 5. 1. 2018 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 6 570,78 Kč ode dne 6. 1. 2018 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba, IČO, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobci jako novému věřiteli, a to
s účinností ke dni 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství částku
8 654 Kč, skládající se z dlužné jistiny 6 570,78 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 0 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 1 961,33 Kč, dlužného poplatku za životní pojištění 121,89 Kč. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném částku 8 654 Kč, skládající se z dlužné jistiny 6 570,78 Kč, a dlužných úhrad 2 083,22 Kč, kapitalizovaných úroků 3 000,28 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 1 064,28 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 570,78 Kč od datum do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 570,78 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Pokud jde o kapitalizovaný úrok ve výši 3 000,28 Kč, jedná se o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 6 570,78 Kč od 6. 1. 2018 (tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 29. 11. 2019, pokud jde o kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 064,28 Kč, jedná se o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 6 570,78 Kč od 13. 1. 2018 (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 29. 11 2019. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní k plnění písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.
3. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že obdržel dne 25. 11. 2016 v hotovosti od společnosti právnická osoba, částku 7 000 Kč a učinil nespornou skutečnost, že na tuto zaplatil částku 3 700 Kč. Dále potvrdil, že dne 28. 2. 2017 v hotovosti obdržel od společnosti právnická osoba, částku 6 000 Kč a učinil nespornou skutečnost, že na tuto zaplatil částku 900 Kč. Pokud se jedná o samotné sjednání úvěrových smluv, pak právní předchůdkyni žalobkyně předložil svou pracovní smlouvu a výplatní pásky. Právní předchůdkyně žalobkyně se nezajímala o jeho výdaje. V době sjednání smluv už měl exekuce, měl řadu jiných závazků, které nebyly spláceny, jednalo se o půjčky, které si na něj vzali rodiče a nespláceli je. Měl i exekuční srážky ze mzdy, což bylo viditelné i z jeho výplatních pásek, není si ale zcela jistý, zda to bylo již v roce 2016. příjmení paní příjmení, která s ním smlouvy sjednávala, uváděl informace o tom, že má exekuce a další závazky, ona mu ale řekla, že tam napíší do zákaznické karty 0, aby úvěr získal. příjmení příjmení jej sama kontaktovala v roce 2017, zda nechce další půjčku, neboť má u nich nějaké bonusy, sama mu ji nabízela. Navrhl, aby bylo rozhodnuto tak, že mu bude uložena pouze povinnost k úhradě dosud nesplacené jistiny s tím, že ve zbytku nechť je žaloba zamítnuta.
4. Žalobkyně se nedostavila k jednání soudu, čímž se zbavila práva být soudem poučena ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř.
Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
5. Z výpisu z obchodního rejstříku, že žalobkyně je zapsána v obchodním rejstříku od datum, Jako předmět podnikání má zapsáno mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.
6. Z karty zákazníka, žádosti o úvěr, že tuto dne 21. 11.2016 podepsali žalovaný a za úvěrujícího příjmení jméno. V této je zaškrtnuto, že totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu, rodinný stav svobodný, vzdělání učňovské, druh bydlení je uvedeno„ nájemník“, stav domácnosti„ Jiný rodinný příslušník“, zaměstnání„ hlavní pracovní poměr“, doba trvání pracovního poměru„ doba určitá“ do datum, zaměstnavatel jméno příjmení, ulice a číslo, obec, zápůjčka/úvěr v současnosti u příjmení jméno„ ne“, zápůjčka/úvěr v současnosti mimo příjmení jméno„ ne“, kolonka zaměstnání ověřeno byla zaškrtnuta„ ano, telefonicky“, měsíční příjmy žadatele uvedeny čistá mzda 18 845 Kč, celkem příjmy 18 845 Kč, měsíční výdaje žadatele uvedeny jako nájem/inkaso 3 000 Kč, výdaje domácnosti (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) 5 000 Kč, kolonka splátky úvěrů 0, celkem měsíční výdaje 8 000 Kč, použitelný příjem 10 845 Kč. Jako dokumenty k ověření bylo zaškrtnuto výpis z účtu, pracovní smlouva, nájemní smlouva.
7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru dne 25. 11. 2016 žalovaný jako úvěrovaný a společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec, jako úvěrující, podepsali uvedeného dne smlouvu číslo ve které se úvěrující zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit úvěrujícímu za poskytnutí peněžních prostředků poplatek ve výši 5 180 Kč, vypočtený jako poplatek za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč, úrok ve výši 980 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč. Dále bylo sjednáno pojištění ve výši 174 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit celkovou částku ve výši 12 354 Kč, vypočtenou jako půjčka ve výši 7 000 Kč, poplatky ve výši 5 180 Kč a životní pojištění ve výši 174 Kč, a to v 58 měsíčních splátkách po 213 Kč, s tím, že první splátka je splatná nejpozději 7. kalendářního dne od data uzavření smlouvy. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že peněžní prostředky mu byly vyplaceny v hotovosti obchodním zástupcem úvěrujícího při podepsání smlouvy. Smlouvu za úvěrujícího podepsal obchodní zástupce jméno příjmení.
8. Z karty zákazníka, žádosti o zápůjčku, že tuto dne 28. 2. 2017 podepsali žalovaný a za úvěrujícího příjmení jméno. V této je zaškrtnuto, že totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu, rodinný stav svobodný, vzdělání učňovské, druh bydlení je uvedeno„ nájemník“, stav domácnosti„ Jiný rodinný příslušník“, zaměstnání„ hlavní pracovní poměr“, doba trvání pracovního poměru„ doba určitá“ do datum, zaměstnavatel jméno příjmení, ulice a číslo, obec, zápůjčka/úvěr v současnosti u příjmení jméno„ ano“, celková částka 7 000 Kč, celková měsíční splátka 958 Kč, zápůjčka/úvěr v současnosti mimo příjmení jméno„ ne“, kolonka zaměstnání ověřeno nebyla zaškrtnuta, měsíční příjmy žadatele uvedeny mzda 10 757 Kč, další příjmy (výživné, alimenty, příjmy z pronájmu, atd.) 10 000 Kč, celkem příjmy 10 000 Kč, měsíční výdaje žadatele uvedeny jako nájem/inkaso 4 100 Kč, osobní výdaje 8 000 Kč, kolonka splátky úvěru/zápůjček (vč. hypoték) 958 Kč, celkem měsíční výdaje 13 088 Kč, použitelný příjem 7 669 Kč. Jako dokumenty k ověření bylo zaškrtnuto občanský průkaz, bankovní výpisy.
9. Ze smlouvy o půjčce, že dne 28. 2. 2017 žalovaný jako úvěrovaný a společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ [[]] úvěrující, podepsali uvedeného dne smlouvu číslo ve které se úvěrující zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit úvěrujícímu celkem částku 10 614 Kč, sestávající z jistiny 6 000 Kč, úroku 840 Kč, poplatku 1 200 Kč, hotovostního inkasa splátek 2 400 Kč a pojištění anonymizována dvě slova 174 Kč, a to v 58 měsíčních splátkách po 183 Kč, s tím, že první splátka je splatná nejpozději 7. kalendářního dne od data uzavření smlouvy. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že peněžní prostředky mu byly vyplaceny v hotovosti obchodním zástupcem úvěrujícího při podepsání smlouvy. Smlouvu za úvěrujícího podepsal obchodní zástupce jméno příjmení.
10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek, že obchodní korporace právnická osoba, IČO, uvedeného dne postoupila na žalobkyni mimo jiné i pohledávku za žalovaným.
11. Z oznámení o postoupení pohledávky, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 29. 11 2019 vyhotovila oznámení o postoupení pohledávky z uvedené smlouvy adresované žalovanému.
12. Z výzvy ze dne datum, že právní zástupce žalobkyně vyhotovil výzvu na zaplacení před podáním žaloby adresovanou žalovanému
13. Z podacích lístků, že zásilka s podacím číslem RR anonymizováno, adresovaná žalovanému, byla žalobkyní dne datum podána na poště, a zásilka s podacím číslem RR anonymizováno, adresovaná žalovanému, byla právním zástupcem žalobkyně dne 10 5. 2020 podána na poště.
14. Z výpisu z registru zahájených exekucí, že v tomto jsou mj. zapsány exekuce žalovaného vedené u název soudu pod sp. zn. spisová značka, datum zahájení řízení
datum, datum zápisu do rejstříku zahájených exekucí datum, a ve věci téhož soudu
sp. zn. spisová značka, datum zahájení řízení datum, datum zápisu do rejstříku exekucí
datum.
Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
15. Dne 25. 11. 2016 mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec, došlo k podpisu listiny označené jako smlouva o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně téhož dne vyplatila žalovanému v hotovosti částku 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal věřiteli zaplatit kromě částky 7 000 Kč úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 980 Kč
s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč, za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč a za pojištění 174 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřovala úvěruschopnost žalovaného z údajů uvedených žalovaným, zaznamenaným v zákaznické kartě. Na žalovaného byly v době sjednání smlouvy vedeny nejméně dvě exekuce zapsané do veřejného registru. Žalovaný uhradil částku 3 700 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla dne 29. 11. 2019 postoupena žalobkyni.
16. Dále byla dne 28. 2. 2017 mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec, podepsána listina označená jako smlouva o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně téhož dne vyplatila žalovanému v hotovosti částku 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal věřiteli zaplatit kromě částky 6 000 Kč úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 840 Kč
s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč, za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč a za pojištění 174 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřovala úvěruschopnost žalovaného z údajů uvedených žalovaným, zaznamenaných v zákaznické kartě. Na žalovaného byla v době sjednání smlouvy vedena exekuce zapsaná do veřejného registru. Žalovaný uhradil částku 900 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla dne 29. 11. 2019 postoupena žalobkyni.
17. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ ZSÚ“) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele
s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele,
a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i
z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
20. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
22. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
23. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
24. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
25. Podle § 588 o. z. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i
v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
26. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby
z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení
s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn.
33 Cdo 2178/2018:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.
27. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětné úvěry. V řízení nebylo prokázáno, zda
a jakým způsobem tak učinila. Žalobkyně v řízení předložila pouze zákaznickou kartu, sepsanou se žalovaným právní předchůdkyní žalobkyně. Pokud je v této uvedeno, že byly předloženy výplatní pásky a nájemní smlouva, výpis z účtu, tyto dokumenty v řízení žalobkyně nedoložila. V zákaznické kartě ze dne 28. 2. 2017 je navíc uvedeno, že kromě příjmu ze zaměstnání 10 757 Kč (který ani nebyl dle zákaznické karty ověřen) má žalovaný další příjmy 10 000 Kč, aniž bylo uvedeno, jaké a jak byly ověřeny. Navíc v době uzavírání smlouvy ze dne 25. 11. 2016 již měl žalovaný v rejstříku zahájených exekucí zapsánu exekuci, v době uzavírání smlouvy ze dne
28. 2. 2017 se jednalo již o exekuce dvě. Právní předchůdkyně tedy nedostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 9 odst. 1 ZSÚ, neboť si řádně neprověřila majetkové poměry žalovaného v době uzavření smluv. Smlouvu o úvěru ze dne 25. 11. 2016 je tak nutno považovat za neplatnou dle ustanovení § 9 odst. 1 ZSÚ ve spojení s ustanovení § 580 a 588 o. z. Stejně tak právní předchůdkyně nedostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a smlouvu o úvěru ze dne 28. 2. 2017 je tak nutno považovat za neplatnou dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ustanovení § 580 a 588 o. z. Soud proto posoudil žalované nároky jako nároky na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 30. 11. 2016 vyplatila v hotovosti částku 7 000 Kč. Účastníci učinili nespornou skutečnost, že žalovaný na předmětný dluh zaplatil celkem částku 3 700 Kč. Žalovaný sám v řízení nenamítal žádné jiné plnění, žalobkyni tedy vzniklo právo na vrácení částky 3 300 Kč. Dále bylo v řízení prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 28. 2. 2017 vyplatila v hotovosti částku 6 000 Kč. Účastníci učinili nespornou skutečnost, že žalovaný zaplatil na tento dluh částku 900 Kč. Žalovaný sám v řízení nenamítal žádné jiné plnění, žalobkyni tedy vzniklo právo na vrácení částky 5 100 Kč. Společně s nárokem na vrácení bezdůvodného obohacení vzniklo žalobkyni právo také na zákonný úrokem z prodlení z přiznané částky (§ 1970 o. z.), ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy byl žalovaný poprvé prokazatelně vyzván k vydání bezdůvodného obohacení. Za tento den soud považuje, v souladu s ustanovením § 1958 o. z., den následující po dni, kdy byla žalovanému doručena žaloba (žaloba doručena dne
22. 2. 2021), neboť v řízení nebylo prokázáno řádné doručení předžalobní či jiné výzvy žalovanému. V řízení sice bylo prokázáno jejich odeslání, avšak z toho nelze dovozovat také doručení, neboť ustanovení § 573 o.z., podle něhož se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb, došla třetí pracovní den, lze užít pouze v případě, že taková zásilka byla prokazatelně jejímu adresátovi doručena. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní, když neshledal důvody pro povolení delší lhůty splatnosti či splátek.
28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovanému, který byl ve sporu převážně úspěšný, žádné náklady řízení, jak sám uvedl, nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.