Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 150/2021-24

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Jun Liškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení 30 315,92 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 340 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 9. 7. 2021 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně

a) částky 10 436,92 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 936,38 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 961,37 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 17 643,53 Kč od 21. 1. 2020 do 8. 7. 2021 a z částky 303,53 Kč od 9. 7. 2021 do zaplacení, a úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 17 643,53 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení;

b) částky ve výši 2 539 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 157,92 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 478,28 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 522,39 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 1 522,39 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 340 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 9. 7. 2021 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá ohledně a) částky 10 436,92 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 936,38 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 961,37 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 17 643,53 Kč od 21. 1. 2020 do 8. 7. 2021 a z částky 303,53 Kč od 9. 7. 2021 do zaplacení, a úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 17 643,53 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení; b) částky ve výši 2 539 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 157,92 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 478,28 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 522,39 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 1 522,39 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 30. 3. 2021 na žalované domáhala zaplacení částky 30 315,92 Kč s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Uváděla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ anonymizováno“) a žalovanou byla dne 24. 10. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Poskytnutou zápůjčku se žalovaná zavázala zaplatit spolu s úroky ve výši 2 396 Kč, odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 229 Kč, poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 925 Kč v celkem 45 pravidelných týdenních splátkách ve výši 657 Kč Poslední splátka byla stanovena na 4. 9. 2019. Žalovaná porušila svou povinnost splácet, na poskytnutý úvěr uhradila pouze 660 Kč. Mezi anonymizováno a žalovanou byla dále dne 1. 11. 2017 uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Poskytnutou zápůjčku se žalovaná zavázala zaplatit spolu s úroky ve výši 1 610 Kč, odměnou za zpracování a doručení ve výši 2 678 Kč a částkou za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 3 787 Kč v celkem 60 pravidelných týdenních splátkách ve výši 285 Kč Poslední splátka byla stanovena na 26. 12. 2018. Žalovaná porušila svou povinnost splácet, na poskytnutý úvěr uhradila pouze 14 536 Kč. Obě pohledávky za žalovanou postoupila právnická osoba na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla k úhradě dlužných částek vyzvána předžalobní výzvou, na kterou však nereagovala.

2. Žalobkyně dále obecně uvedla, že anonymizováno v obou případech s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětných smluv. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka. Teprve následně, po vyhodnocení získaných informací, byla s žalovanou uzavřena smlouva.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.

4. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Dne 24. 10. 2018 uzavřel právní předchůdce žalobkyně příjmení s žalovanou u s názvem smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 18 000 Kč. Podpisem smlouvy o zápůjčce potvrdila žalovaná převzetí částky 18 000 Kč v hotovosti. Zápůjčku se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem ve výši 2 396 Kč, poplatkem za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 229 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 925 Kč, to vše v celkem 45 pravidelných týdenních splátkách po 657 Kč (ze smlouvy o zápůjčce číslo). Žalovaná porušila svou povinnost splácet, dle tvrzení žalobkyně na poskytnutý úvěr uhradila pouze 660 Kč. Dne 1. 11. 2017 uzavřel právní předchůdce žalobkyně příjmení s žalovanou u s názvem smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 9 000 Kč. Zápůjčku se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem ve výši 1 610 Kč, poplatkem za zpracování a doručení ve výši 2 678 Kč a poplatkem za administrativní činnost (komfortní splácení) ve výši 3 787 Kč, to vše v celkem 60 pravidelných týdenních splátkách po 285 Kč (ze smlouvy o zápůjčce číslo). Žalovaná porušila svou povinnost splácet, dle tvrzení žalobkyně na poskytnutý úvěr uhradila pouze 14 536 Kč. Právní předchůdce žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli dne 20. 1. 2020 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky uvedené v Příloze číslo„ Seznam postoupených pohledávek“ této smlouvy postoupeny na žalobkyni s účinností k témuž dni. Postoupenými pohledávkami jsou i obě žalované pohledávky za žalovanou (ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek). Oznámení o postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně ze dne 20. 1. 2020 bylo žalované zasláno na adresu uvedenou ve smlouvě (z dopisu ze dne 20. 1. 2020). Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k uhrazení dlužné částky (z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání).

5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

6. Podle , (dále jen „o. z.“), se smlouvou o zápůjčce zapůjčitel zavazuje, že vydlužiteli přenechá zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.

7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

14. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví

16. Ohledně postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 a následujících o. z., podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouvy o zápůjčce ze dne 24. 10. 2018 a ze dne 1. 11. 2017 jsou absolutně neplatné, neboť při jejich uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně v žalobě uvádí, že řádně zhodnotila informace požadované a získané od žalované před uzavřením smlouvy tak, že žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům a zaznamenány do zákaznické karty. Žádné y, a to ani zákaznickou kartu, však žalobkyně ke svému tvrzení nedoložila. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k soudu nedostavila, nemohl jí soud poskytnout poučení dle , (dále jen „ “), tedy v jakém směru má případně doplnit svá skutková tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele v souladu se zákonem.

18. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

19. Na základě shora uvedeného soud uzavřel, že úvěruschopnost žalované nebyla před uzavřením smluv prověřena. Z uvedeného důvodu jsou předmětné smlouvy absolutně neplatné, a to dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Závěr o absolutní neplatnosti se opírá o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR- právnická osoba GK (C číslo). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo, z nichž vychází právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

20. Z povahy věci, a rovněž s přihlédnutím k citovanému rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie je smyslem institutu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru vyhnout se situacím, kdy by úvěr byl poskytnut i osobám, u nichž by bylo lze důvodně pochybovat o tom, že budou schopny úvěr splácet. V uvedené právní úpravě se proto projevuje zájem na zachování veřejného pořádku, neboť uvedená pravidla a hodnoty jsou takového celospolečenského významu, že jejich porušení nelze akceptovat a právní jednání zjevně narušující veřejný pořádek má za následek jeho absolutní neplatnost, ke které soud přihlíží i bez námitky (§ 588 o. z.).

21. Vzhledem k tomu, že soud shledal obě smlouvy o zápůjčce ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnými dle § 588 o. z. pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 24. 10. 2018 částku 18 000 Kč. Jelikož žalovaná na tuto částku žalobkyni zaplatila pouze 660 Kč, má povinnost vydat žalobkyni zbývající částku 17 340 Kč jako bezdůvodné obohacení. Na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 11. 2017 poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku 9 000 Kč, přičemž žalovaná na tuto částku žalobkyni zaplatila 14 536 K a bezdůvodné obohacení již bylo zcela uhrazeno, v této části tedy není žaloba důvodná. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z částky 17 340 Kč představující bezdůvodné obohacení, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny, úroků a úroků z prodlení soud žalobu zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl srovnatelný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).