Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 10/2021-50

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zatloukalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o: 12 560 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 130 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 130 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení 8 430 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 454,47 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 276,26 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 398,24 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky

4 130 Kč od 7. 12. 2019 do 8. 3. 2021, se smluvním úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 9 528,24 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 130 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 130 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení 8 430 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 454,47 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 276,26 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 398,24 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 130 Kč od 7. 12. 2019 do 8. 3. 2021, se smluvním úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 9 528,24 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12 560 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 454,47 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 276,26 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% z částky 9 528,24 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroku 23,72 % ročně z částky 9 528,24 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ anonymizováno dne 24. 8. 2015 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce číslo. V důsledku fúze sloučením se dne datum stala právním nástupcem společnosti právnická osoba, IČO, společnost právnická osoba (dnes pod názvem právnická osoba), IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, tj. právní předchůdce žalobce. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 540 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Při uzavření smlouvy si žalovaný ve smlouvě dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poplatek ve výši 290 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 335 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 10. 2016. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobce posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 6 870 Kč, z toho: na jistinu 1 471,76 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 540 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2 200 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 555,70 Kč a na poplatek za životní pojištění 102,54 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 11. 1. 2016. Právní předchůdce žalobce měl ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem

k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 3. 10. 2016 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 9.528,24 Kč ode dne 4. 10. 2016 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba, IČO, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 6. 12. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Pokud jde o kapitalizovaný úrok ve výši 7.276,26 Kč, jedná se o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 9.528,24 Kč od

04. 10. 2016 (tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 06. 12. 2019, pokud jde o kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2.454,47 Kč, jedná se o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 9.528,24 Kč od 11. 10. 2016 (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 06. 12. 2019. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní k plnění písemně vyzván

k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v průběhu celého soudního řízení byl zcela pasivní. Žalobkyně ani žalovaný se nedostavili k jednání soudu, čímž se zbavili práva být soudem poučeni ve smyslu ustanovení

Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

3. Z výpisu z obchodního rejstříku, že obchodní korporace právnická osoba, IČO, byla zapsána do obchodního rejstříku datum. Do datum byla její obchodní firma právnická osoba. Na tuto společnost jako nástupnickou společnost, v důsledku fúze sloučením přešlo jmění zanikající společnosti právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ. Jako předmět podnikání má zapsáno mj. poskytováni nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

4. Z výpisu z obchodního rejstříku, že žalobkyně je zapsána v obchodním rejstříku od datum, Jako předmět podnikání má zapsáno mj. poskytováni nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

5. Z karty zákazníka, že tuto dne 24. 8. 2015 podepsali žalovaný a za úvěrujícího jméno příjmení. V této je zaškrtnuto, že totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu, druh bydlení je uvedeno„ Nájemník“, marketingový zdroj„ Bývalý/stávaj zákazník“, aktivní půjčky u příjmení jméno„ ano“, zaměstnání„ hlavní pracovní poměr“, zaměstnavatel právnická osoba, pracovní pozice anonymizováno, pole Zaměstnání ověřeno bylo zaškrtnuto jako„ ano“, příjmy domácnosti uvedeny mzda 12 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti uvedeny jako Nájem/inkaso 3 200 Kč, výdaje domácnosti 5 000 Kč, výdaje na telefon 200 Kč, kolonka splátky/půjčky/alimenty

a kolona jiné dluhy nebyla vyplněna, celkem měsíční výdaje 8 400 Kč. Jako dokumenty k ověření bylo zaškrtnuto občanský průkaz, výplatní pásky, nájemní/ubytovací smlouva.

6. Ze smlouvy o půjčce a ze smluvních podmínek, že dne 24. 8. 2015 žalovaný jako úvěrovaný

a společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ anonymizováno úvěrující, podepsali smlouvu číslo ve které se úvěrující zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč a žalovaný se zavázala zaplatit úvěrujícímu za poskytnutí peněžních prostředků částku 8 140 Kč, představující poplatek za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč, úrok ve výši 1 540 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč. Dále bylo sjednáno pojištění ve výši částka. Žalovaný se zavázal zaplatit celkovou částku ve výši 19 430 Kč, vypočtenou jako půjčka ve výši 11 000 Kč, poplatky ve výši 8 140 Kč a životní pojištění ve výši 290 Kč, a to v 58 měsíčních splátkách po 335 Kč,

s tím, že první splátka je splatná nejpozději 7. kalendářního dne od data uzavření smlouvy. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že peněžní prostředky mu byly vyplaceny v hotovosti obchodním zástupcem úvěrujícího při podepsání smlouvy. Smlouvu za úvěrujícího podepsal obchodní zástupce jméno příjmení.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 a přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek, že obchodní korporace právnická osoba, IČO, uvedeného dne postoupila na žalobkyni mimo jiné i pohledávku za žalovaným ze smlouvy číslo.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky, že právní předchůdkyně žalobkyně dne datum vyhotovila oznámení o postoupení pohledávky z uvedené smlouvy adresované žalovanému.

9. Z podacích lístků, že zásilka s podacím číslem RR anonymizováno, adresovaná žalovanému, byla žalobkyní dne datum podána na poště, a zásilka s podacím číslem RR anonymizováno, adresovaná žalovanému, byla právním zástupcem žalobkyně dne datum podána na poště.

10. Z výzvy ze dne datum, že právní zástupce žalobkyně vyhotovil výzvu na zaplacení před podáním žaloby adresovanou žalovanému

Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

11. Dne 24. 8. 2015 mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec, došlo k podpisuy označené jako smlouva o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně téhož dne vyplatila žalovanému v hotovosti částku 11 000 Kč. Žalovaný se zavázal věřiteli zaplatit kromě částky 11 000 Kč úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 540 Kč

s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč, za hotovostní inkaso splátek ve výši částka a za pojištění 290 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřovala úvěruschopnost žalovaného z údajů uvedených žalovaným, zaznamenaným v zákaznické kartě, v níž žalovaný vyplnil, že je stávajícím zákazníkem právní předchůdkyně žalobkyně a má u ní aktivní půjčku. Zároveň je v kartě zákazníka uvedeno, že žalovaný nemá žádné jiné dluhy, jeho měsíční výdaje jsou tvořeny nájmem/inkasem ve výši 3 200 Kč, výdaji domácnosti ve výši 5 000 Kč a výdaji na telefon ve výši 200 Kč měsíčně, celkem tedy částkou 8 400 Kč. Jako použitelný příjem byla uvedena částka 3 600 Kč. Ohledně příjmů bylo uvedeno, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr u společnosti právnická osoba s příjmem 12 000 Kč měsíčně. Pohledávka z uvedené smlouvy byla dne 6. 12. 2019 postoupena ze společnosti právnická osoba na žalobkyni.

12. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ ZSÚ“) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele

s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

13. Podle , 2 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 o. z. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i

v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby

z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení

s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn.

:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.

18. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr. V řízení nebylo prokázáno, zda

a jakým způsobem tak učinila. Žalobkyně v řízení předložila pouze zákaznickou kartu, sepsanou se žalovaným právní předchůdkyní žalobkyně. Pokud je v této uvedeno, že byly předloženy výplatní pásky a nájemní/ubytovací smlouva, tyto dokumenty v řízení žalobkyně vůbec nedoložila. Navíc údaje v zákaznické kartě jsou vzájemně rozporné, když je v ní jednak uvedeno, že žalovaný má aktivní půjčku u příjmení jméno, avšak v části„ měsíční výdaje domácnosti“ nebyly žádné splátky či půjčky ani jiné dluhy uvedeny. Nebylo ani uvedeno, že by si právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala závazky žalovaného v registru dlužníků, insolvenčním rejstříku či evidenci exekucí. Za této situace proto nelze učinit závěr, že by právní předchůdkyně dostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 9 odst. 1 ZSÚ a řádně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr, když neměla řádně zjištěnou a doloženou majetkovou situaci žalovaného. Smlouvu o úvěru je tak nutno považovat dle soudu za neplatnou dle ustanovení § 9 odst. 1 ZSÚ ve spojení s ustanovení § 580 a 588 o. z. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 24. 8. 2015 vyplatila v hotovosti částku 11 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný zaplatil celkem částku 6 870 Kč. Žalovaný sám v řízení nenamítal žádné jiné plnění, žalobkyni tedy vzniklo právo na vrácení částky 4 130 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ( o. z.), ve výši vyplývající z , a to ode dne následujícího po dni, kdy byl žalovaný poprvé prokazatelně vyzván k vydání bezdůvodného obohacení. Za tento den soud považuje, v souladu s ustanovením o. z., den následující po dni, kdy byla žalovanému doručena žaloba (žaloba doručena dne

8. 3. 2021), neboť v řízení nebylo prokázáno řádné doručení předžalobní či jiné výzvy žalovanému. V řízení sice bylo prokázáno jejich odeslání, avšak z toho nelze dovozovat také doručení, neboť ustanovení § 573 o.z., podle něhož se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb, došla třetí pracovní den, lze užít pouze v případě, že taková zásilka byla prokazatelně jejímu adresátovi doručena. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení věta před středníkem jako obecnou třídenní, když neshledal důvody pro povolení delší lhůty splatnosti či splátek.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovanému, který byl ve sporu převážně úspěšný, žádné náklady řízení, z důvodu jeho procesní pasivity, nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.