Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 75/2021-60
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 22 914,86 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 012 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 012 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 19 902,86 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 643,1 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 913,19 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 8 870,13 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 375,38 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 363,38 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení v výši 1,75 % ročně z částky 3 012 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 012 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 012 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 19 902,86 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 643,1 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 913,19 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 8 870,13 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 375,38 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 363,38 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení v výši 1,75 % ročně z částky 3 012 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 22 914,86 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 643,10 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 913,19 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 375,38 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 8 870,13 Kč od datum do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne datum Smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s úrokem v pevné výši 1 444 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1 394 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč. Celkovou částku ve výši 27 888 Kč se zavázal žalovaný uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Před sjednáním smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr a byly ověřeny doklady, konkrétně pracovní smlouvou a výplatními páskami. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán jako dělník ve výrobě s průměrným měsíčním příjmem 27 339 Kč a měsíčními výdaji 7 910 Kč. Žalovaný dále uvedl, že bydlí u rodičů a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Právní předchůdkyně žalobkyně dle takto poskytnutých informací dospěla k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, poslední platba byla provedena dne datum ve výši 100 Kč. Poté již žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 22 914,86 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 8 870,13 Kč a dlužných úhrad, které jsou tvořeny platbami za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 505,25 Kč, za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 1 539,38 Kč, za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 794,73 Kč, za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště (hotovostní inkaso) ve výši 4 190,51 Kč, dále smluvní pokutou ve výši 7 014,86 Kč, úrokem z dlužné jistiny ve výši 913,19 Kč od datum do postoupení pohledávky, úrokem z prodlení vyčísleného od prodlení do postoupení pohledávky ve výši 643,10 Kč. Dále žalobkyně požadovala rovněž zaplacení úroku ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 8 870,13 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky ve výši 9 375,38 Kč (z dlužné jistiny úvěru ve výši 8.870,13 Kč a úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 505,25 Kč) od datum do zaplacení. Žalovaný na svou pohledávku již neuhradil ničeho.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.
4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali dne datum Smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému při podpisu smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni spolu s úrokem ve výši 1 444 Kč, s úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1 394 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč. Celou dlužnou částku ve výši 27 888 Kč se zavázal uhradit ve 14 týdenních hotovostních splátkách po 1 992 Kč Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí neúčelového spotřebitelského úvěru s pevně stanovenou úrokovou sazbou ve výši 15 %, s RPSN ve výši 272,44 %. Strany si sjednaly hotovostní režim plnění, který spočíval v tom, že žalovaný obdržel celou částku půjčky v hotovosti při podpisu smlouvy a zavázal se platit splátky v hotovosti k rukám oprávněného zástupce právní předchůdkyně žalobkyně v místě svého bydliště. Žalovaný v části smluvních podmínek„ Prohlášení dlužníka“ prohlásil, že před uzavřením smlouvy poskytl úplné, přesné a pravdivé údaje o své finanční situaci, o svých příjmech, o nákladech a výdajích své domácnosti a nezamlčel žádnou skutečnost, která by mohla mít dopad na jeho schopnost úvěr splácet /viz Smlouva o úvěru na č. l. 12 - 13 spisu včetně informace o zpracování osobních údajů a souhlasy klienta se zpracováním osobních údajů na č. l. 14 – 15 spisu/. Ve své žádosti o úvěr ze dne datum žalovaný uvedl, že je zaměstnaný u společnosti právnická osoba, sídlem adresa, že je zde zaměstnán na dobu určitou od datum do datum. Své tvrzení doložil pracovní smlouvou a výplatními páskami za měsíce červen až srpen 2018, podle kterých byla vypočtena průměrná mzda 27 339 Kč měsíčně. Další příjmy neuvedl. Dále uvedl, že bydlí u rodičů, nemá žádné vyživované dítě, má osobní bankovní účet, své měsíční náklady vyčíslil na 1 500 Kč za bydlení a energie, 3 410 Kč za dopravu, jídlo a osobní náklady a 2 000 Kč na spoření a pojistné, celkem tedy 7 910 Kč měsíčně /viz žádost o úvěr na č. l. 42 - 43 spisu, pracovní smlouva na č. l. 44 – 48 spisu, výplatní pásky za měsíce červen až srpen 2018 na č. l. 49 - 51 Žalovaný na svou pohledávku uhradil celkem částku 11 988 Kč, a to v postupných splátkách dne datum ve výši 2 000 Kč, dne datum ve výši 2 000 Kč, dne datum ve výši 2 000 Kč, dne datum ve výši 5 888 Kč a dne datum ve výši 100 Kč /viz přehled plateb na č. l. 16 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným ze shora citované smlouvy uvedené v seznamu postoupených pohledávek postoupena na žalobkyni /viz Smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 17 – 20 spisu, Dodatek číslo ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne datum na č. l. 21-22 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 23 spisu, prohlášení o pravosti podpisu na č. l. 24 - 25 spisu, potvrzení o zaplacení kupní ceny na č. l. 26 spisu, oznámení o provedení příkazu k úhradě na č. l. 26 spisu a výpis žalobkyně z obchodního rejstříku na č. l. 11 spisu/. Žalovanému bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum společně s výzvou k uhrazení dlužné částky /viz Oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 27 spisu /. Žalovanému byla dne datum zástupcem žalobkyně odeslána předžalobní výzva. Zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí dne datum /viz Výzva k plnění se základní skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě na č. l. 28 - 29 spisu, podací lístek na č. l. 30 spisu a detail informace k zásilkám/.
5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, podle níž žalovaný převzal v hotovosti částku 15 000 Kč. Před podpisem smlouvy žalovaný uvedl a podepsal v žádosti o poskytnutí úvěru skutečnosti o jeho osobních a majetkových poměrech. Dle uvedených údajů jeho příjem tvořil plat zaměstnance v průměrné výši 27 399 Kč měsíčně, bydlel u rodičů, za což hradil 1 500 Kč. Jeho další výdaje činily výdaje osobní ve výši 3 410 Kč a na spoření ve výši 2 000 Kč. Výdaje žalovaného nebyly ověřovány. Příjmy byly ověřeny předloženou pracovní smlouvou a výplatními páskami. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou ze dne datum pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Zástupce žalobkyně zaslal dne datum žalovanému výzvu k úhradě dluhu. Zásilka s výzvou byla uložena a připravena k vyzvednutí žalovaným dne datum. Žalovaný, dle tvrzení žalobkyně, na svůj dluh uhradil částku v celkové výši 11 988 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil, ani jinak nevyšlo najevo, že by na svůj dluh uhradil více, než v řízení tvrdila žalobkyně.
6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
7. Podle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Podle ustanovení § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
14. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě podepsané smlouvy o úvěru předala žalovanému dne datum v hotovosti částku ve výši 15 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V souvislosti se smlouvou o úvěru však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla žalovanému úvěr po posouzení jeho schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. K tomu soud dodává, že právní předchůdkyně žalobkyně ohledně příjmu žalovaného vyšla z osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, které doložil pracovní smlouvou a výplatními páskami za tři po sobě jdoucí měsíce. Avšak pro objektivní zjištění jeho výdajů a tak i schopnosti splácet úvěr, nemohlo být postačující obecné nekonkrétní prohlášení dlužníka ve smluvních podmínkách smlouvy o úvěru, že před uzavřením smlouvy poskytl úplné, přesné a pravdivé údaje o své finanční situaci, o svých příjmech, o nákladech a výdajích své domácnosti a nezamlčel žádnou skutečnost, která by mohla mít dopad na jeho schopnost úvěr splácet. Z uvedeného totiž není zřejmé, jakým konkrétním způsobem a na základě jakých konkrétních údajů byla úvěruschopnost žalovaného v daném případě posuzována. Toto ujednání smluvních podmínek tak nemůže zvrátit zákonem stanovené rozložení důkazního břemene, které tíží žalobkyni. Splnění této povinnosti právní předchůdkyní žalobkyně pak nelze uzavřít ani z předložené žádosti o úvěr, neboť není zřejmé, jak právní předchůdkyně žalobkyně ověřila údaje získané od žalovaného. Podle této žádosti o úvěr žalovaný předložil sice doklady o zaměstnání a průměrném výdělku, není však zřejmé, jak žalobkyně ověřila výdaje žalovaného. Nadto z předložené pracovní smlouvy vyplývalo, že byla uzavřena dobu určitou, pouze do datum, žalovaný však měl svůj dluh splácet až do datum. Po většinu doby splácení tak právní předchůdkyně žalobkyně neměla jistou příjmů žalovaného. Žalovaný pak i v lednu 2019 přestal na dluh splácet (v březnu 2019 již zaslal pouze 100 Kč, ničeho dalšího už neuhradil). Výdaje pak nebyly ověřeny žádným způsobem, např. čestným prohlášením rodičů o bydlení, kontrolou příslušných rejstříků, zda nemá žalovaný další dluhy ke splácení, popř. zda neprochází rejstříkem exekucí apod. S ohledem na uvedené tak soud uzavřel, že žalobkyně poskytla ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. Platnost smlouvy z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 v řízení OPR- Finance s.r.o. proti GK).
16. Právní předchůdkyně žalobkyně tak poskytla žalovanému v hotovosti částku ve výši 15 000 Kč z neplatné smlouvy o úvěru, čímž se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil, a proto je povinen toto obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z. vydat. Z tvrzení žalobkyně obsažených v žalobě vyplývá, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 11 988 Kč. Žalovaný je tak povinen vrátit rozdíl mezi poskytnutými a vrácenými peněžními prostředky, tj. částku ve výši 3 012 Kč, o kterou se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně bezdůvodně obohatil. Žalovaný byl povinen vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o. z. V řízení bylo prokázáno, že do dispozice žalovaného se dne datum dostala odeslaná předžalobní výzva. Uvedeného dne se tak žalovaný mohl s obsahem zásilky objektivně seznámit. Za přiměřenou lhůtu ke splnění povinnosti lze v daném případě považovat lhůtu 3 dnů, která uplynula dne datum. Ode dne následujícího tedy náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. Ve zbylém soud žalobu zamítl, neboť nebylo prokázáno platné uzavření smlouvy o úvěru (výrok I. a II. tohoto rozsudku).
17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení (výrok III. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.