Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
11 C 146/2020-31
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Ivo Hruško ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 28 480 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky ve výši 5 000 Kč a úroku ve výši 2 590 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 090,96 Kč, úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení ve výši 9 procent a částky 8 480 Kč zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky ve výši 5 000 Kč a úroku ve výši 2 590 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 090,96 Kč, úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení ve výši 9 procent a částky 8 480 Kč zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 28 480 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a předchůdce žalovaného uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo kterou se původní věřitel (právnická osoba, IČO, sídlem adresa) zavázal žalovanému poskytnout částku ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku splatit včetně sjednaných úroků, což však neučinil. Následně však došlo prostřednictvím internetové domény předchůdce žalobce dne datum z uzavření dodatku ke smlouvě, ve kterém si smluvní strany sjednaly navýšení celkové částky úvěru na 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s úroky a poplatky. Původní věřitel žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni.
Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
Žalobkyně předložila jako důkaz o uzavření smlouvy dokument označený jako Smlouva o úvěru číslo ze dne datum. Obsahem tohoto dokumentu je závazek původního věřitele poskytnout žalovanému částku 5 000 Kč a závazek žalovaného tuto částku splatit včetně smluvního úroku ve výši 1 150 Kč. Tato smlouva je opatřena prostým podpisem žalovaného. Soud tak má za prokázané, že smlouvu o úvěru v tomto rozsahu skutečně žalovaný s předchůdcem žalobkyně uzavřel. Z výpisu z bankovního účtu původního věřitele, že původní věřitel žalovanému zaslal částku ve výši 5 000 Kč. Tedy v rozsahu sjednaného úvěru. Dodatek ke smlouvě ze dne datum, kterou žalobkyně předložila a na kterou též ve své žalobě odkazuje, však žalovaným podepsána nebyla. Z výpisu z bankovního účtu původního věřitele, že původní věřitel žalovanému zaslal částku ve výši 10 000 Kč, tedy jinou, než která by odpovídala navýšení úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni, čímž byla i prokázána aktivní legitimace žalobkyně.
V předmětné věci se žalobci nepodařilo prokázat, že dne datum došlo k uzavření dodatku k předmětné smlouvě s uvedeným obsahem, neboť nebylo prokázáno, že žalobkyní předložený dokument byl akceptován žalovaným, protože nebyla doložena věrohodná identita jednající osoby (žalovaného) a nebyla prokázána ani spolehlivost záznamů o právních jednáních v elektronickém systému původního věřitele, neboť nebylo ničím doloženo, že jsou skutečně prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Proto ani soud nemohl k tomuto dokumentu přihlížet. Z potvrzení o provedené platbě bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalovanému částku v celkové výši 15 000 Kč, nikoli 20 000 Kč, jak žalobkyně tvrdí.
Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen „o. z.”) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že původní věřitel žalovanému poskytl částku v celkové výši 15 000 Kč. Žalovaný byl povinen na základě smlouvy ze dne datum splatit předchůdci žalobkyně částku 6 150 Kč, nicméně sama žalobkyně tvrdí, že obsah této smlouvy byl změněn dodatkem, jehož obsah se jí však nepodařilo prokázat. Soud tak nemohl k obsahu původní smlouvy přihlížet. Vzhledem k tomu že nebylo prokázáno uzavření dodatku a zároveň žalobkyně tvrdila, že obsah původní smlouvy byl změněn, soud uzavřel, že nebyla prokázána akceptace obsahu smlouvy ze strany žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala, že její předchůdce poskytl žalovanému částku ve výši 15 000 Kč, čímž došlo k jeho bezdůvodnému obohacení na úkor původního věřitele, soud v souladu s § 2993 o. z. rozhodl, že žalovaný je povinen vydat částku, o kterou se obohatil.
Naopak soud zamítl žalobu co do částky odpovídající žalobou požadovaných úroků, poplatků a smluvní pokuty, neboť nebylo prokázáno, že došlo k jejich sjednání, zda jejich výši žalovaný akceptoval.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když úspěch stran byl poměrně stejný.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.