Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
17 C 87/2021-18
Okresní soud v Liberci rozhodl soudcem Mgr. Janem Uhlířem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 6 062 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 062 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 062 Kč od 18. 7. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se částečně co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 062 Kč od 16. 7. 2019 do 17. 7. 2019 zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 062 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 062 Kč od 18. 7. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se částečně co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 062 Kč od 16. 7. 2019 do 17. 7. 2019 zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 6 062 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný je veden jako provozovatel osobního automobilu, registrační značka, VIN kód, přičemž žalovaný neměl ode dne 8. 10. 2018 do dne 13. 12. 2018 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Dlužná částka se skládá ze základu příspěvku ve výši 5 762 Kč, který je tvořen zákonnou sazbou 86 Kč/den vynásobenou počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. , zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy 67 dní. Dále žalobkyně nárokuje částku 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s ustanovením § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. název žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu anonymizováno ze dne 31. 5. 2019, která byla doručena žalovanému dne 15. 6. 2019, s tím, že splatnost příspěvku nastává nejméně po uplynutí 30 dnů od doručení této výzvy, tedy 15. 7. 2019. Žalovaný do dnešního dne ničeho nezaplatil.
2. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , dále jen o.s.ř. , a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalovanému byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem ve smyslu § 49 odst. 4 o.s.ř.
3. Žalobkyně na žádost soudu nepředložila žádný písemný důkaz, ze kterého by vyplývalo, že žalované byla výzva odeslaná dne 31. 5. 2019 doručena dne 15. 6. 2019. Přípisem žalobkyně soudu sdělila, že výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu byla žalované odeslána dne 31. 5. 2019 a dle výpisu ze sledování zásilek byla žalované doručena dne 17. 6. 2019, nicméně žalobkyně za den doručení výzvy žalované považuje 15. den po odeslání výzvy, tj. den 15. 6. 2019. Soud v rámci hospodárnosti nevyzýval žalobkyni k označení a předložení důkazu o doručení výzvy dne 15. 6. 2019 dle § 118a odst. 3 o.s.ř. při jednání, neboť z uvedeného je zřejmé, že předmětný důkaz neexistuje.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 5 762 Kč jako zákonného příspěvku nepojištěného vozidla, neboť žalovaný je evidován jako provozovatel vozidla registrační značka a vozidlo nemá ve výše uvedeném období uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 86 Kč. Poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva pak činí částku 300 Kč. Žalovanému byla výzva doručena dne 17. 6. 2019.
5. Soud posoudil věc po právní stránce tak, že na vztah žalobkyně a žalovaného dopadá ustanovení § 4 zákona. Žalovaný, co by osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel (§ 4 odst. 2 zákona), je v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti, kdy nebylo sjednáno tzv. povinné ručení. Podle § 4 odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, tedy 67 dní, a výše denní sazby podle druhu vozidla, tedy 86 Kč (§ 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. ). Podle § 4 odst. 4 zákona je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni také náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které činí 300 Kč (§ 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. ). Konečně lhůta ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek činí dle § 4 odst. 7 zákona nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, tedy v tomto případě ode dne 17. 6. 2019.
6. Vzhledem k výše uvedenému soud shledal žalobu, co se týká jistiny, za důvodnou, a v tomto rozsahu ji zcela vyhověl. Soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , po uplynutí 30 denní lhůty ode dne doručení výzvy, tj. ode dne 17. 6. 2019, a ve zbývajícím rozsahu nárokovaných úroků z prodlení žalobu zamítl.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.