Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 37/2021-35

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 11 855,82 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 021 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 190,36 Kč, úrok z prodlení z částky 8 021 Kč ve výši 8,25 % ročně od 15. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 3 834,82 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 91,01 Kč, úrok z prodlení z částky 3 834,82 Kč ve výši 8,25 % ročně od 15. 10. 2017 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 2 716,04 Kč, úrok 29,88 % ročně z částky 9 907,02 Kč od 15. 10. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 727,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 021 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 190,36 Kč, úrok z prodlení z částky 8 021 Kč ve výši 8,25 % ročně od 15. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 3 834,82 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 91,01 Kč, úrok z prodlení z částky 3 834,82 Kč ve výši 8,25 % ročně od 15. 10. 2017 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 2 716,04 Kč, úrok 29,88 % ročně z částky 9 907,02 Kč od 15. 10. 2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 727,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně podala soudu dne 15. 10. 2020 návrh, jímž se domáhala uložení povinnosti žalovanému k úhradě částky 11 855,82 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalovaný dle a násl. , , ve znění pozdějších předpisů, uzavřel se žalobkyní dne 29. 5. 2019 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru číslo podpisem smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky, kdy žalovaný takto mimo jiné stvrdil, že se s úvěrovými podmínkami seznámil, všechna jejich ustanovení jsou mu srozumitelná, považuje je za dostatečně určitá, souhlasí s nimi. Před uzavřením smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k předlužení. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalovaného, v důsledku které přestal hradit poskytnutý úvěr, nebylo toto zapříčiněno nedostatečným prověřením jeho úvěruschopnosti. Žalovaný dle smlouvy a úvěrových podmínek byl oprávněn čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalobkyně se zavázala za podmínek stanovených v úvěrových podmínkách poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky, opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, žalovaný se uzavřením smlouvy zavázal takto poskytnutý revolvingový úvěr společnosti vrátit a zaplatit za poskytnutý úvěr úroky. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo dle smlouvy a úvěrových podmínek možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce, který činil 10 000 Kč, hlavička splátkového kalendáře. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené ve smlouvě. Výše pravidelné měsíční splátky činila 3,28 % z výše sjednaného úvěrového rámce. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného revolvingového úvěru, pravidelné poplatky (např. poplatek za výpis), příp. nepravidelné poplatky (např. poplatek za výběr z automatu, blokaci karty apod.), smluvní sankce. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dle smlouvy a úvěrových podmínek vždy 20. den v kalendářním měsíci, první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání a tedy poskytnutí revolvingového úvěru, pokud není ve smlouvě uvedeno jinak. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem čerpal částku 10 399 Kč. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil 2 378 Kč. To, jaká část úhrady byla započítána na úrok, poplatky a jistinu, je patrno z přiloženého splátkového kalendáře. Žalovaný porušil závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně využila oprávnění dle odst. 6.1 úvěrových podmínek, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky při prodlení se splacením alespoň dvou splátek, prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně úvěr zesplatnila k 17. 6. 2020, viz splátkový kalendář. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem z 17. 6. 2020, Výzva ke splacení celého úvěru, zaslán doporučeně poštou, viz podací arch České pošty. Žalovanému byla dle , , ve znění pozdějších předpisů, zaslána právním zástupcem žalobkyně předžalobní výzva k plnění, byl vyzván k úhradě celého dluhu a upozorněn, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání bez jakékoliv další výzvy. Žalovaný nereagoval, po zesplatnění úvěru neuhradil žádnou splátku. Žalobkyně eviduje ke dni sepsání žaloby za žalovaným pohledávku 11 855,82 Kč sestávající z neuhrazené jistiny 9 907,02 Kč (tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného započtených na jistinu; jedná se tedy v plné výši o částku úvěru, která byla žalovanému poskytnuta a kterou žalovaný neuhradil), poplatků za pojištění 106,80 Kč, nákladů na vymáhání 530 Kč, smluvních pokut účtovaných ve výši 1 312 Kč. Částka 106,80 Kč, dlužné pojistné, je součet neuhrazených poplatků za pojištění. Nárok žalobkyně na uhrazení poplatků za pojistné vyplývá ze smlouvy, odst. 5.5 úvěrových podmínek, výše jednotlivých poplatků za pojistné je stanovena přímo ve smlouvě, Sazebníku poplatků a odměn. Konkrétně se jedná o neuhrazené poplatky za pojištění: pojištění CPI 35,60 Kč splatné dne 20. 2. 2020, zahrnuto v 10. splátce, pojištění CPI 35,60 Kč splatné dne 17. 6. 2020, zahrnuto v 14. splátce a pojištění CPI 35,60 Kč splatné dne 17. 6. 2020, zahrnuto v 14. splátce. K částce 530 Kč, náklady na vymáhání, žalobkyně dospěla součtem neuhrazených nákladů na vymáhání. Nárok žalobkyně na uhrazení nákladů na vymáhání vyplývá z odst. 7.1 úvěrových podmínek. S ohledem na účinnost , o spotřebitelském úvěru, tyto žalobkyně od 1. 12. 2016 požaduje jako účelně vynaložený náklad v souvislosti s prodlením žalovaného 100 Kč, pokud po procesu vymáhání prostřednictvím SMS, telefonátů a e-mailů byla žalovanému zaslána výzva k úhradě formou obyčejného psaní a 130 Kč v případě doporučeného psaní. Ke dni podání žaloby činí celková částka 530 Kč Smluvní pokuta 1 312 Kč je požadována dle smlouvy (oddíl Důsledky nesplácení úvěru), podkapitola odst. 7.1 úvěrových podmínek. Dle smlouvy a podkapitoly odst. 7.1 úvěrových podmínek byla žalobkyně oprávněna při prodlení s úhradou splátky účtovat smluvní pokutu 500 Kč. Byla-li dlužná splátka nižší než 500 Kč, byla tato smluvní pokuta účtována pouze ve výši dlužné splátky. Pro opakující se prodlení žalovaného s úhradou splátek byla smluvní pokuta do zesplatnění účtována celkem 1 312 Kč. Celková částka smluvních pokut činí 1 312 Kč. Příslušenství představuje úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby 2 716,04 Kč (součet zbylých nesplacených úroků, vynesených v jednotlivých předepsaných splátkách do zesplatnění úvěru, a obchodního úroku z jistiny, kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby, viz splátkový kalendář). Kapitalizovaný úrok 2 716,04 Kč byl spočten, viz splátkový kalendář, jako součet nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a kapitalizovaného úroku 29,88 % p. a. ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 18. 6. 2020 do dne sepsání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, tj. do 14. 10. 2020, z částky 9 907,02 Kč. Příslušenství dále tvoří úrok 29,88 % p. a. od 15. 10. 2020 do zaplacení z částky 9 907,02 Kč (obchodní úrok z jistiny ode dne následujícího po dni sepsání žaloby do zaplacení), úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby 281,37 Kč (kapitalizovaný od 15. dne po zesplatnění úvěru, z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut, do dne sepsání žalobního návrhu). Žalobkyně uplatňuje dle ., , ve znění pozdějších předpisů, nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v zákonné výši, celkem 281,37 Kč. Kapitalizovaný úrok z prodlení byl vypočten, viz splátkový kalendář, od 15. dne po zesplatnění úvěru (ode dne následujícího po uplynutí 14 denní lhůty uvedené ve Výzvě ke splacení celého úvěru z 17. 6. 2020), tj. od 02. 7. 2020, do 14. 10. 2020, tj. do dne sepsání návrhu, sazbou 8,25 % ročně z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut. Příslušenství dále tvoří úrok z prodlení v zákonné výši od 15. 10. 2020 (ode dne následujícího po dni sepsání žalobního návrhu) do zaplacení z částky 11 855,82 Kč (jistiny, případných poplatků a smluvních pokut). Žalovanému byla dle , , ve znění pozdějších předpisů, zaslána předžalobní výzva k plnění, žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu a upozorněn, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání bez jakékoliv další výzvy.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

3. Soud dle a , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalovaného bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení , odst. 2 směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není.

5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne 29. 5. 2019 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru číslo na základě které se žalobkyně zavázala za podmínek stanovených v úvěrových podmínkách poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, a žalovaný se uzavřením smlouvy zavázal takto poskytnutý revolvingový úvěr společnosti vrátit a zaplatit za poskytnutý úvěr úroky. Sjednaný úvěrový rámec činil 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené ve smlouvě. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 3. 28 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Roční úroková sazba činila 29,88 % p. a., RPSN činila 34,33 % Součástí smlouvy je označení čistého měsíčního příjmu žalovaného v částce 18 000 Kč, příjmu ostatních členů domácnosti 16 000 Kč, počet vyživovaných dětí 0, s tím, že zaměstnán je u právnická osoba, s. r. o. od prosince 2018 /smlouva o úvěru na č. 1 14 spisu/

7. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný načerpal celkem 10 399 Kč, uhradil celkem 2 378 Kč /výpis na č. l. 15

8. Žalovanému byla adresována výzva ke splacení celého úvěru ze dne 17. 6. 2020 /výzva, podací arch na čl. 16, 17 spisu/

9. Žalovanému byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 9. 7. 2020, jehož obsahem je předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky. /předžalobní upomínka, podací arch na čl. 18, 19 spisu/

10. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

11. Žalovaný a žalobkyně uzavřeli žalobcem dne 29. 5. 2019 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru číslo na základě které se žalobkyně zavázala za podmínek stanovených v úvěrových podmínkách poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, a žalovaný se uzavřením smlouvy zavázal takto poskytnutý revolvingový úvěr společnosti vrátit a zaplatit za poskytnutý úvěr úroky. Sjednaný úvěrový rámec činil 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené ve smlouvě. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 3,28 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Roční úroková sazba činila 29,88 % p. a., RPSN činila 34,33 %. Žalovaný načerpal celkem částku 10 399 Kč, uhradil celkem 2 378 Kč. Žalovanému byla adresována výzva ke splacení celého úvěru ze dne 17. 6. 2020. Žalovanému byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 9. 7. 2020, jehož obsahem je předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky.

12. Shora uvedené bylo zjištěno u listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporoval, žádné důkazy nepředložil.

13. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení , , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ “).

14. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

15. Dle § 2398 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

16. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, , podle jehož platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

17. Podle a 2 platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

22. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalované bude rezervována finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, přičemž takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalobkyně se zavázala pro žalovaného rezervovat finanční prostředky až do výše sjednaného úvěrového rámce 10 000 Kč, které žalovaný mohl kdykoliv v průběhu trvání smlouvy, a to i opakovaně, čerpat.

23. Dále, s ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v  , neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu ,„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. , v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutno se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Žalovaný ve smlouvě o úvěru uvedl, že je zaměstnanec, jehož čistý příjem činí 18 000 Kč měsíčně, příjem ostatních členů domácnosti činí 16 000 Kč. Jednotlivé příjmy, vyjma příjmu žalovaného, nejsou žádným dalším způsobem specifikovány, není zřejmý počet členů domácnosti, zdroj příjmů (příjem z pracovní činnosti, sociální dávky, osoba samostatně výdělečně činná). Ohledně výdajů žalovaného není ve smlouvě uvedeno ničeho. Pokud nejsou známy výdaje žalovaného, není možné uzavřít, že byly řádně přezkoumány majetkové a osobní poměry žalovaného. Není žádným způsobem zřejmé, jakou částku má žalovaný k dispozici po odečtu jeho výdajů od jeho příjmů, není zřejmé, zdali není zatížen dalšími závazky, zdali na jeho straně nejsou závazky po splatnosti. Žalobkyně tak nedostála své povinnosti řádně přezkoumat úvěruschopnost žalovaného a nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu neplatná.

24. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. -113 dospěl k závěru, že„ výklad předmětného ustanovení stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvu o zápůjčce č. anonymizováno dle shledal absolutně neplatnou, pročež je tak nutno peněžní prostředky, které byly dány žalované k dispozici, posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu a násl. o. z.

25. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný z revolvingového úvěru čerpal celkem částku 10 399 Kč. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný na uvedenou částku plnil 2 378 Kč. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 8 021 Kč a je povinen toto plnění dle o. z. vrátit. Žalovaný tak byl zavázán k úhradě částky 8 021 Kč s příslušenstvím, když žalobkyni rovněž náleží dle ve spojení s  o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle ustanovení Žalovaný tudíž byl zavázán k úhradě úroku z prodlení z uvedené částky od 15. 10. 2020, když žalovaný měl vědomí o tom, že uvedenou částku musí vrátit, a nadále s ní nesmí disponovat. Za období od 2. 7. 2020 do 14. 10. 2020 (do data postoupení pohledávky) činí kapitalizovaný úrok z prodlení z částky 8 021 Kč částku 190,36 Kč, ve zbytku byl kapitalizovaný úrok z prodlení zamítnut. Nadále bylo žalovanému uloženo uhradit úrok z prodlení z částky 8 021 Kč od 15. 10. 2020 (den podání žaloby) do zaplacení. V ostatních nárocích byl nárok žalobkyně shledán nedůvodným, proto byl v této části žalobní návrh zamítnut. Lhůta k plnění byla určena v souladu s 

26. O náhradě nákladů rozhodl soud dle Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem ve výši 11 855,82 Kč (100 %), přičemž úspěšnou byla pro částku ve výši 8 021 Kč (67,7 %), žalovaný byl úspěšný pro částku 3 834,82 Kč (32,3 %). Když odečteme od úspěchu neúspěch, pak má žalobkyně nárok na náhradu nákladů ve výši 35,4 %. Při plném úspěchu ve věci by soud žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, odměny za právní zastoupení ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu) dle , bodu 2, odst. 5 písm. a), , d) , ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům dále přistupuje dle náhrada za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 252 Kč. Jelikož žalobkyně plný úspěch ve věci neměla, přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů ve výši 32,3 % z částky 2 252 Kč, tedy odměnu ve výši 727,40 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.