Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 164/2021-18

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedou senátu Mgr. Jiřím Petráškem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 5 200 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 600 Kč od 24. 7. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč, částku 1 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 600 Kč od 31. 5. 2018 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 600 Kč od 31. 5. 2018 do 23. 7. 2018, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 600 Kč od 24. 7. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč, částku 1 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 600 Kč od 31. 5. 2018 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 600 Kč od 31. 5. 2018 do 23. 7. 2018, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky představující nesplacenou jistinu úvěru a poplatek za poskytnutí úvěru. Předmětná pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi žalobkyní a společností právnická osoba. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru č. anonymizováno (prostřednictvím webové stránky webová adresa), na jejímž základě byl žalovanému na bankovní účet poskytnut úvěr ve výši 3 200 Kč. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 992 Kč nejpozději do 18. 2. 2016. Žalovaný uhradil pouze částku 1 600 Kč. Žalobkyně dále požadovala kromě jistiny ve výši 3 200 Kč také úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (ust. , (dále jen „ “) a ust. o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaný na výzvu soudu nereagovali a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.

4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v  tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z ust. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali ( ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že dne 29. 1. 2016 byla na účet žalovaného poukázána částka 3 200 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 12. 7. 2018.

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: v poměrech projednávané věci, vycházeje z žalobkyní předložených důkazů, soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, když v řízení nebylo prokázáno, že by mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru právě v té podobě, kterou žalobkyně předložila. Smlouva byla žalobkyní předložena bez podpisu žalovaného, neboť měla být uzavřena distančním způsobem. Dle výpisů z účtu byla na účet žalovaného poukázána částka 3 200 Kč. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému tak bylo prokázáno, nicméně nebyl prokázán právní důvod (uzavření smlouvy, na jehož základě byla částka poskytnuta). Z takto žalobkyní předložených listinných důkazů nevyplývá nic jiného, než že žalovanému byla poskytnuta částka 3 200 Kč. Soud má za to, že v daném případě nebyl doložen kontraktační proces smlouvy o úvěru. Soud proto postupoval dle ust. č. , (dále jen „o. z.“), dle něhož se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Vzhledem k tomu, že nebyl prokázán právní důvod, na jehož základě žalobkyně, resp. její právní předchůdce, poukázal žalovanému částku 3 200 Kč, jedná se ze strany žalovaného o bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni uhradit.

7. Žalobkyně uvedla, že žalovaný měl uhradit jistinu ve výši 3 200 Kč, poplatek ve výši 992 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 000 Kč, a dále že eviduje dílčí platby žalovaného a požaduje proto částku v celkové výši 5 200 Kč. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný žalobkyni uhradil částku ve výši 1 600 Kč. Jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, nevznikl žalobkyni nárok na uhrazení tvrzeného poplatku ani na smluvní pokutu. Dílčí platby žalovaného ve výši 1 600 Kč bylo proto třeba započíst na jistinu (resp. bezdůvodné obohacení ve výši 3 200 Kč). Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni zbývající část ve výši 1 600 Kč. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

8. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, uložil mu soud zároveň i povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení stanovený dle

9. Žalobkyně požadovala přiznání úroků z prodlení od 31. 5. 2018, nicméně pokud soud výše konstatoval, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a nárok byl posouzen jako bezdůvodné obohacení, pak nelze vyhovět žalobkyni ani co do požadavku na úroky z prodlení od 31. 5. 2018. Již Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. ze dne 7. 4. 2010 konstatoval, že:„ Bezdůvodné obohacení představuje závazkový právní vztah, z nějž pohledávka vzniká tomu, na jehož úkor se jiný bezdůvodně obohatil, a dluh tomu, kdo obohacení získal, přičemž bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 563 obč. zák., teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.“

10. Z uvedeného vyplývá, že v daném případě se dluh stal splatným až učiněnou výzvou žalobkyní ze dne 12. 7. 2018, která byla žalovanému zaslána dne 12. 7. 2018 žalovaný měl plnit do 23. 7. 2018 (stanovená desetidenní lhůta k plnění). Žalovaný je tudíž v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ve smyslu o. z., a byl povinen plnit, nikoliv však prvního den poté, jak uvádí dané rozhodnutí (to ještě odkazuje na ust. účinného do 31. 12. 2013), ale bez zbytečného odkladu dle současné účinné úpravy v ust. o. z. (v ostatním však zůstává uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky nadále aplikovatelné). Ve výzvě ze dne 12. 7. 2018 žalobkyně určila lhůtu do deseti dnů, nicméně čas plnění závazný pro dlužníka může vyplývat vždy jedině ze smlouvy, ze zákona anebo ze soudního rozhodnutí a nemůže být určován věřitelem - žalobkyní (viz Hulmák, M. a kol.: V. Závazkové právo. Obecná část ( -2054), 1. vydání, 2014, s. 998-1014). Lhůta k plnění uvedená žalobkyní ale zákonnou lhůtu nezkracuje, když v souladu s ust. o. z., se za lhůtu bez zbytečného odkladu pro tento případ dá považovat lhůta v řádech dnů, soud proto vycházel při stanovení splatnosti ze lhůty dané žalobkyní a přiznal jí úroky z prodlení od 24. 7. 2018 ve výši, která je stanovena , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.

Konečně soud má i s ohledem na obsah žalobních tvrzení za platné postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni tak, jak má na mysli ust. a násl. , .

11. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala v řízení zaplacení částky v celkové výši 5 200 Kč. Soud jí vyhověl co do částky 1 600 Kč, tedy 30,77 %. Co do 69,23 % předmětu řízení byl úspěšný žalovaný, kterému ovšem žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak ve výroku III. uvedeno.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.