Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 328/2020-26

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr Filipem Tomanem ve věci žalobkyně údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi, o zaplacení 10 950 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 150 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 10. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do zaplacení 6 800 Kč, úroku z prodlení z částky 8 450 Kč od 31. 10. 2019 do 9. 1. 2021 a úroku z prodlení z částky 4 300 Kč od 10. 1. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 150 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 10. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do zaplacení 6 800 Kč, úroku z prodlení z částky 8 450 Kč od 31. 10. 2019 do 9. 1. 2021 a úroku z prodlení z částky 4 300 Kč od 10. 1. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 14. 7. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úroky z prodlení tam blíže specifikovanými. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 29. 8. 2018 smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 5 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni úplatu ve výši 4 300 Kč (úrok ve výši 1 400 Kč - 28 % z poskytnuté jistiny, poplatek za uzavření smlouvy ve výši 200 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 1 100 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 1 600 Kč), a to ve 14 splátkách po 650 Kč měsíčně. Žalovaný se tedy zavázal uhradit celkem 9 300 Kč, avšak uhradil pouze 850 Kč. Účastníci dále sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, která však v souhrnu nesmí přesáhnout polovinu poskytnuté jistiny a žalobkyně tak požaduje do 1. 7. 2020 smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč (její bližší výpočet je uveden v žalobě).

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že tuto účastníci uzavřeli dne 29. 8. 2018. Žalobkyně se zde zavázala poskytnout žalovanému bezúčelově peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč s tím, že žalovaný tyto vrátí a zaplatí celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 4 300 Kč (úrok ve výši 1 400 Kč - 28 % z poskytnuté jistiny, poplatek za uzavření smlouvy ve výši 200 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 1 100 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 1 600 Kč), a to ve 14 splátkách po 650 Kč měsíčně s tím, že poplatek za uzavření smlouvy je splatný s jejím podpisem. Účastníci dále ujednali, že při prodlení se splácením je žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z aktuálně dlužné jistiny s tím, že vyčíslená smluvní pokuta nesmí v souhrnu přesáhnout polovinu poskytnuté jistiny. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že peněžní prostředky převzal.

4. Z předpisu splátek soud zjistil, že je zde uvedeno, která část té které ze 14 splátek bude započítána na jistinu, která na úrok a která úplatu.

5. Ze zprávy klienta soud zjistil, že žalobkyně na shora citovanou smlouvu eviduje od žalovaného platby celkem ve výši 850 Kč. Žalovaný tedy uhradil jen poplatek za uzavření smlouvy ve výši 200 Kč a 1. splátku. Poslední splátka měla být splatná dne 29. 10. 2019.

6. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalobkyně tímto dopisem ze dne 14. 4. 2020 vyzývá žalovaného k úhradě 8 450 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč, jinak se vystavuje riziku podání žaloby.

7. Z podacího archu ze dne 15. 4. 2020 se podává, že žalobkyně žalovanému zaslala zásilku č. RR číslo anonymizována dvě slova na adresu adresa žalovaného.

8. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci dne 29. 8. 2018 uzavřeli smlouvu, kde se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč s tím, že žalovaný tyto vrátí a zaplatí celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 4 300 Kč. V této smlouvě dále účastníci ujednali, že při prodlení se splácením je žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z aktuálně dlužné jistiny s tím, že vyčíslená smluvní pokuta nesmí v souhrnu přesáhnout polovinu poskytnuté jistiny. Žalovanému byly peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč vyplaceny, přičemž žalovaný na úhradu závazku z citované smlouvy uhradil celkem 850 Kč.

9. Na projednávaný případ je nutno aplikovat ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále již jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli ( zákona o spotřebitelském úvěru).

10. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná ( zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní ( 5 Sb., , v účinném znění – dále již jen„ o. z.“), ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

11. V projednávaném případě žalobkyně ani neuvedla, jakým způsobem úvěruschopnost žalovaného měla být posuzována. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného se pak nepodává ani z jednoho z provedených důkazů. Z tohoto důvodu soud shledal uzavřenou smlouvu podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za užití § 580 odst. 1 o. z. absolutně neplatnou.

12. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Toto plnění soud shledal plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil a je povinen obohacení vydat (§ 2991 o. z.), přičemž současně bylo zjištěno, že takto vydal již 850 Kč a k vydání tudíž zbývá již jen 4 150 Kč. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). V tomto případě, s ohledem na výši bezdůvodného obohacení, je přiměřené považovat za tuto lhůtu již následující den po obdržení výzvy k plnění. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. ). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k plnění, neboť z přiloženého podacího archu se nepodává, že by se zasílaná zásilka dostala do sféry dispozice žalovaného, ale ostatně ani to, že by obsahem zasílané zásilky byla výzva k plnění. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, s jejímž obsahem měl žalovaný objektivní možnost se seznámit až dne 8. 1. 2021 (kdy byla žalovanému zásilka obsahující žalobu spolu s výzvou, aby se k ní vyjádřil, doručena), následující den, tj. 9. 1. 2021, tak byl žalovaný povinen bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinil, dostal se dne 10. 1. 2021 do prodlení.

13. Soud z vyložených důvodů shledal žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala vrácení poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 150 Kč, a to včetně úroků z prodlení podle o. z. jdoucích od 10. 1. 2021 ve výši stanovené Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s  , když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní.

14. Jinak tomu však bylo, pokud se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 6 800 Kč, úroku z prodlení z částky 8 450 Kč od 31. 10. 2019 do 9. 1. 2021 a úroku z prodlení z částky 4 300 Kč od 10. 1. 2021 do zaplacení, když tato plnění měla vyplývat ze smlouvy o úvěru, která však byla shledána neplatnou. Ohledně těchto nároků soud proto žalobu výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

15. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí ( ). V daném případě byl převážně úspěšným účastníkem žalovaný a náleželo by mu tudíž právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení ( ). Žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly a soud proto nepřiznal právo na jejich náhradu žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.