Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
19 C 178/2021-82
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Vítkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 7 608,32 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 608,32 Kč spolu s úroky z prodlení z částky 7 608,32 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení ve výši 9 % ročně, spolu s úroky z částky 7 608,32 Kč od datum do zaplacení ve výši 29 % ročně, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 715,08 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně titul jméno příjmení, titul, advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 608,32 Kč spolu s úroky z prodlení z částky 7 608,32 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení ve výši 9 % ročně, spolu s úroky z částky 7 608,32 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 29 % ročně, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 715,08 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], [titul], advokáta.
Žalobkyně se podanou žalobou ve znění částečného zpětvzetí, o kterém bylo rozhodnuto usnesením nadepsaného soudu ze dne 19. 5. 2021, č. j. 19 C 178/2021 -75, domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 7 608,32 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi společností právnická osoba (dále jen právní předchůdce žalobkyně) a žalovaným byla dne datum uzavřena Smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru název k tomuto běžnému účtu (dále jen„ Smlouva“). Součástí smlouvy byly Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Všeobecné obchodní podmínky, Úrokový lístek a Sazebník. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr s úvěrovým limitem ve výši 7 000 Kč s tím, že žalovaný měl udržovat na účtu určitou výši obratu. Dále se žalovaný zavázal, že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. To však žalovaný porušil a úvěrový limit překročil, čímž mu vznikl nepovolený debetní zůstatek. Právní předchůdce žalobkyně proto žalovanému kontokorentní úvěr zrušil a debetní zůstatek ve výši 10 079,81 Kč požadoval po žalovaném uhradit ve splátkách. Žalovaný však uvedenou částku řádně nehradil, proto právní předchůdce žalobkyně celou dlužnou částku ke dni 28. 8. 2018 zesplatnil a žalovaného vyzval k uhrazení dlužné částky ve výši 7 608,32 Kč Vedle žalované částky požadovala žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, kapitalizované úroky z prodlení, zákonné úroky z prodlení a úroky z úvěru ve výši 29 % ročně.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.
V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, a dále dne datum došlo k uzavření smlouvy o kontokorentním úvěru s úvěrovým limitem ve výši 7 000 Kč Součástí smlouvy byly Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Všeobecné obchodní podmínky, Úrokový lístek a Sazebník. Žalovaný však překročil úvěrový limit, proto mu právní předchůdce žalobkyně dopisem ze dne 7. 4. 2018 oznámil ukončení poskytování kontokorentního úvěru k jeho běžnému účtu a dále mu dopisem ze dne 28. 4. 2018 oznámil, že debetní zůstatek ve výši 10 079,81 Kč byl převeden na úvěrový účet číslo tento má být splacen ve 4 splátkách. Žalovaný však tuto částku řádně nehradil, proto mu právní předchůdce žalobkyně dopisem ze dne 28. 8. 2018 oznámil, že celou dlužnou částku ve výši 7 608,32 Kč ke dni 28. 8. 2018 zesplatnil a požaduje její okamžité uhrazení. Z úrokového lístku právního předchůdce žalobkyně platného od 26. 8. 2015 soud zjistil, že smluvní úrok z nepovoleného debetního zůstatku je stanoven ve výši 29 % ročně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaného byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován, jak vyplývá z oznámení ze dne 28. 8. 2020. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 18. 12. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky.
V řízení bylo zjištěno a prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z., na základě které žalovaný mohl čerpat úvěr prostřednictvím zřízeného účtu, a to až do výše 7 000 Kč. Žalovaný nesplnil svoji povinnost ze smlouvy, úvěr byl zesplatněn a žalovaný vyzvána k úhradě dlužné částky. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že dlužnou částku ve výši 7 608,32 Kč uhradil, popř. že závazek zanikl jiným způsobem. To neučinil, soud proto žalobkyni, na kterou byla pohledávka dle ust. § 1879 a násl. o. z. postoupena, s ohledem na výše uvedené vyhověl. Vedle žalované částky soud uložil taktéž žalovanému uhradit žalobkyni úroky ve sjednané výši 29 % ročně a zákonné úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta za 2,5 úkonů právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen“ advokátní tarif”), po 200 Kč, náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) , ust. § 11 odst. 1 písm. a) , d) a ust. § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, jednoduchá výzva k plnění) a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Celkem náklady řízení činí 1 368 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudu desítky pohledávek týkajících se nároku na úhradu úvěru, přičemž právě řízení o nároku na úhradu úvěru lze považovat za jeden z typů řízení, předpokládaných ust. § 14b advokátního tarifu a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, ve kterých jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde samozřejmě i minimální skutková individualizace, stále se však opakovaně jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Navíc lze předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků. Lze tak učinit závěr o tom že se jedná o tzv. formulářovou žalobu a při rozhodování o nákladech řízení aplikovat ust. § 14b advokátního tarifu. Soud dále vyhodnotil upomínku zaslanou žalobkyní prostřednictvím právního zástupce žalobkyně jako jednoduchou výzvu k plnění, neboť předložená upomínka obsahuje pouze základní skutkový rozbor bez právního rozboru, nejedná se tak o výzvu k plnění ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.