Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
37 C 188/2020-87
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Stanislavem Pulkrabem jako samosoudcem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem ulice a číslo, PSČ obec a číslo
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem ulice a číslo, PSČ obec
o zaplacení 24 362,09 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 472,29 Kč to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 21 889,80 Kč,
úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.7.2009 do 31.12.2009 ve výši 8,5%,
úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.1.2010 do 30.6.2010 ve výši 8,00%,
úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.7.2010 do 31.12.2010 ve výši 7,75%,
úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.1.2011 do 30.6.2011 ve výši 7,75%,
úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.7.2011 do 31.12.2011 ve výši 7,75%,
úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.1.2012 do 30.6.2012 ve výši 7,75%,
úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.7.2012 do 31.12.2012 ve výši 7,5%,
úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.1.2013 do 30.6.2013 ve výši 7,05%,
úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.7.2013 do 31.12.2013 ve výši 7,05%,
úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.1.2014 do 30.6.2014 ve výši 7,05%,
úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.7.2014 do 31.12.2014 ve výši 7,05%,
úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.1.2015 do 30.6.2015 ve výši 7,05%,
úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.7.2015 do 31.12.2015 ve výši 7,05%,
úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.1.2016 do 30.6.2016 ve výši 7,05%,
úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.7.2016 do 31.12.2016 ve výši 7,05%,
úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.1.2017 do 30.6.2017 ve výši 7,05%,
úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.7.2017 do 31.12.2017 ve výši 7,05%,
úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.1.2018 do 30.6.2018 ve výši 7,50%,
úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.7.2018 do 31.12.2018 ve výši 8,00%,
úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.1.2019 do 30.6.2019 ve výši 8,75%,
úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.7.2019 do 31.12.2019 ve výši 9,00%,
úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.1.2020 do 30.6.2020 ve výši 10 %,
úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.7.2020 do 31.12.2020 ve výši 8,25 %,
úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.1.2021 do 15.6.2021 ve výši 8,25 % a
úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 16.6.2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 792 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 472,29 Kč to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 21 889,80 Kč, úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.7.2009 do 31.12.2009 ve výši 8,5%, úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.1.2010 do 30.6.2010 ve výši 8,00%, úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.7.2010 do 31.12.2010 ve výši 7,75%, úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.1.2011 do 30.6.2011 ve výši 7,75%, úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.7.2011 do 31.12.2011 ve výši 7,75%, úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.1.2012 do 30.6.2012 ve výši 7,75%, úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.7.2012 do 31.12.2012 ve výši 7,5%, úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.1.2013 do 30.6.2013 ve výši 7,05%, úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.7.2013 do 31.12.2013 ve výši 7,05%, úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.1.2014 do 30.6.2014 ve výši 7,05%, úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.7.2014 do 31.12.2014 ve výši 7,05%, úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.1.2015 do 30.6.2015 ve výši 7,05%, úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.7.2015 do 31.12.2015 ve výši 7,05%, úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.1.2016 do 30.6.2016 ve výši 7,05%, úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.7.2016 do 31.12.2016 ve výši 7,05%, úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.1.2017 do 30.6.2017 ve výši 7,05%, úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.7.2017 do 31.12.2017 ve výši 7,05%, úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.1.2018 do 30.6.2018 ve výši 7,50%, úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.7.2018 do 31.12.2018 ve výši 8,00%, úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.1.2019 do 30.6.2019 ve výši 8,75%, úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.7.2019 do 31.12.2019 ve výši 9,00%, úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.1.2020 do 30.6.2020 ve výši 10 %, úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.7.2020 do 31.12.2020 ve výši 8,25 %, úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 1.1.2021 do 15.6.2021 ve výši 8,25 % a úroku z prodlení z částky 21889.80 Kč od 16.6.2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá. III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 792 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou soudu doručenou dne 22. 6. 2020 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 24 362 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o uznání dluhu ze dne 30. 6. 2009, který představoval pohledávku společnosti právnická osoba za žalovanou postoupenou na žalobkyni. Tato částka se k datu postoupení pohledávky skládala z jistiny ve výši 74 762,16 Kč, úroků ve výši 16 527,66 Kč a smluvní pokuty ve výši 21 889,80 Kč. Žalovaná na uznanou pohledávku uhradila částku 88 817,53 Kč.
2. Žalovaná nárok žalobkyně ani z části neuznala. Dohoda o uznání dluhu je nemravná, a byla uzavřena v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, žalobkyně navíc neposoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované, a to i s ohledem na její postavení spotřebitele, žalobkyně nemá právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 28 294,38 Kč, neboť tato z původního závazku nikterak nevyplývá. Předmětné právo žalobkyně je promlčeno.
3. Ve své replice žalobkyně uvedla, že dle tehdy platné právní úpravy nebylo třeba zkoumat úvěruschopnost žalované, ujednání o smluvní pokutě bylo platně uzavřeno, předmětné právo není promlčeno, neboť se promlčecí doba stavěla.
4. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná, jako dlužník, se společností právnická osoba, jako věřitelem, dne 12. 6. 2007 uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které tato společnost žalované poskytla částku ve výši 75 000 Kč, a žalovaná se zavázala tuto částku s úrokem ve výši 12,23 % a pojistným ve výši 119 Kč měsíčně vrátit v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 1 452 Kč, jak je zřejmé z této smlouvy (č. l. 34). Strany si dohodly, že věřitel je oprávněn po žalované požadovat smluvní pokutu dle aktuálního sazebníku, jak se podává z ustanovení čl. III odst. 8 této smlouvy. Protože žalovaná svůj dluh řádně nehradila, banka úvěr ke dni 31. 12. 2007 zesplatnila, jak se podává z přípisu ze dne 31. 12. 2007 (č. l. 36). Předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni, jak se podává z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 3. 2009 (č. l. 38). Dne 30. 6. 2009 žalobkyně s žalovanou uzavřela dohodu o uznání dluhu, ve které žalovaná svůj dluh vůči ní co do jistiny 74 762,16 Kč, úroků 16 527,66 Kč a smluvní pokuty 21 889,80 Kč uznala, jak se z této dohody (č. l. 4) podává. Součástí této dohody byly smluvní ujednání (č. l. 4 p. v.), ve kterých se strany dohodly, že se nejedná o novaci původního závazku, jak je zřejmé z odst. 1.3 podmínek, a že uznaný závazek je splatný do deseti dnů od uzavření dohody, jak se podává z odst. 3.1 podmínek. O závazcích z této dohody bylo rozhodnuto rozhodcem Mgr. jméno příjmení v rozhodčím nálezu ze dne 22. 2. 2010 č. j. R – P 650/2009 (č. l. 42), ve kterém žalovanou zavázala k úhradě částky 145 705,88 Kč s příslušenstvím, jak se z tohoto rozhodčího nálezu podává. Žalobkyně tuto povinnost začala vymáhat exekučně, kdy dne 5. 11. 2020 bylo toto exekuční řízení z důvodu neplatné rozhodčí doložky zastaveno, jak se podává z usnesení soudního exekutora JUDr. jméno příjmení, LL.M. ze dne 31. 3. 2020 č. j. číslo jednací (č. l. 31), které bylo ohledně nákladů exekuce změněno usnesením Krajského soudu v obec – pobočka v Jihlavě ze dne 5. 10. 2020 č. j. číslo jednací (č. l. 25), jak je z tohoto usnesení zřejmé. Žalovaná na uznané pohledávky uhradila částku 88 817,53 Kč, jak se podává z tvrzení žalobkyně, kterému soud neměl důvod nevěřit.
5. Pro skutečnost, že tyto důkazy nemají vztah k meritu věci soud z prohlášení o osobních, výdělkových a majetkových poměrech žalované, z její nájemní smlouvy, z rozpisu nájemného, z příjmových pokladních dokladů nájemného a záloh na služby, z pracovní smlouvy žalované, z rozsudku Okresního soudu Brno-venkov č. j. spisová značka, z oznámení o změně výše dávky a z výplatních pásek žalované neučinil žádná skutková zjištění. Z téhož důvodu soud neučinil žádná skutková zjištění z usnesení soudního exekutora JUDr. příjmení č. j. číslo jednací.
6. V projednávané věci soud s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů aplikoval zákon č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ObchZ”). Dle ustanovení § 497 ObchZ se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 502 odst. 1 ObchZ od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. Protože společnost právnická osoba na základě předmětné smlouvy žalované poskytla částku 75 000 Kč, žalobkyně, na kterou byla následně tato pohledávka postoupena, má právo na vrácení jistiny ve výši 74 762,16 Kč s úroky ve výši 16 527,66 Kč, když soud ohledně této výše dle ustanovení § 323 ObchZ vycházel z uznání závazku žalovanou, neboť tato neprokázala, že by její závazek v době uznání byl v jiné výši. S ohledem na ujednání stran, že se nejedná o novaci závazku, je třeba za právní titul vzniku předmětné pohledávky považovat smlouvu o úvěru, nikoliv dohodu o uznání závazku. S ohledem na uvedené právní závěry, kdy právo žalobkyně na uhrazení předmětné částky vychází pouze ze smlouvy o úvěru, přičemž z dohody o uznání závazku vycházel soud pouze ohledně uznání závazku dlužníkem jako jednostranného právního úkonu a ohledně dohody o prodloužení splatnosti závazku, což bylo pro žalovanou jako spotřebitele příznivější, soud v souladu se zásadou hospodárnosti řízení nezkoumal, zda tato dohoda byla v dalším uzavřena v souladu s dobrými mravy, resp. se zásadou ochrany spotřebitele. Skutečnost, že by toto prohlášení žalovaná učinila v tísni, nebyla nikterak prokázána. Pokud žalovaná tvrdila, že žalobkyně neposoudila její úvěruschopnost, je třeba zohlednit, že smlouva o úvěru byla uzavřena dne 12. 6. 2007, tedy za účinnosti zákona č. 321/2001 Sb. , ve znění účinném k tomu dni, který povinnost zkoumat úvěruschopnost klienta neukládal. Pokud žalovaná tvrdila, že žalobkyně z titulu dohody o uznání závazku nemá právo na smluvní pokutu ve výši 28 294,38 Kč, je třeba uvést, že tato smluvní pokuta nebyla předmětem řízení. K námitce promlčení je třeba uvést, že předmětné právo promlčeno není. Splatnost závazku dle odst. 3.1 podmínek nastala desátým dnem po uzavření dohody, tedy dnem 10. 7. 2009, poprvé tedy právo mohlo být uplatněno 11. 7. 2009, promlčecí doba dle ustanovení § 397 ObchZ je čtyři roky. Žaloba v rozhodčím řízení byla podána dne 21. 10. 2009, s ohledem na závěry rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 996/18 je tedy třeba na ni hledět jako na úkon zahájení na základě platné rozhodčí smlouvy rozhodčího řízení způsobem stanoveným v rozhodčí smlouvě nebo v pravidlech, jimiž se rozhodčí řízení řídí, tedy jako na úkon, který způsobil stavění promlčecí doby ve smyslu ustanovení § 403 odst. 1 ObchZ, neboť k němu došlo před vydáním sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu o neplatnosti rozhodčích doložek (tedy před 11. 5. 2011). Promlčecí doba rovněž neběžela v průběhu exekučního řízení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ICdo číslo) a nepočala běžet ani po zastavení exekučního řízení, neboť žalobkyně podala předmětnou žalobu před pravomocným skončením exekučního řízení. Žalovaná tedy měla žalobkyni uhradit jistinu ve výši 74 762,16 Kč a úroky z prodlení ve výši 16 527,66 Kč, celkem tedy částku 91 289,82 Kč, uhradila pouze 88 817,53 Kč, soud ji tedy zavázal k uhrazení zbytku dluhu ve výši 2 472,29 Kč, a to s ohledem na výši této částky ve lhůtě stanovené dle ustanovení § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ”).
7. Ohledně smluvní pokuty z titulu smlouvy o úvěru ve výši 21 889,80 Kč s úrokem z prodlení z této částky žaloba není důvodná, neboť právní úprava smluvní pokuty před 1. 1. 2014 obsažená pro oblast obchodně závazkových vztahů v ustanoveních § 300 a § 302 ObchZ, vyžadovala písemnou formu. Ujednání o smluvní pokutě vyžaduje podle zákona takovou formu, aby určitost projevu vůle vyplývala z textu listin y, na niž je projev vůle zaznamenán. V daném případě nebylo ujednání o smluvní pokutě obsaženo ve smlouvě o úvěru, když v ní nebyla uvedena povinnost, kterou má smluvní pokuta zajišťovat ani výše smluvní pokuty, místo toho bylo odkazováno na ceník právnická osoba V projednávané věci se jedná o smlouvu spotřebitelskou, soud tak odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 , kdy v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající nárok na smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, příp. ceníků, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné. Pokud tak i přesto věřitel učinil, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému ujednání nelze přiznat právní ochranu. Soud tedy žalobu v tomto rozsahu zamítl.
8. Procesně částečně úspěšné žalované soud dle § 142 odst. 2 OSŘ přiznal právo na náhradu 88 % (94 % - 6 %) nákladů řízení, když žalovaná měla úspěch co do částky 41 785,59 Kč (94 %) - počítáno ke dni vyhlášení rozsudku, a neúspěch co do částky 2 472,29 Kč (6 %). Náklady řízení žalované sestávají z paušální náhrady hotových výdajů dle § 151 odst. 3 OSŘ ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Ve smyslu § 1 a § 2 cit. vyhlášky soud žalované přiznal paušální náhradu hotových výdajů ve výši 900 Kč, a to za tři úkony dle § 1 odst. 3 cit. vyhlášky, spočívající v podání odporu vč. jeho doplnění ze dne 22. 10. 2020 a ze dne 2. 2. 2021, když doplňované skutečnosti již měly být obsaženy v odporu, a tyto úkony tak nelze považovat za účelné, v přípravě na jednání soudu a v účasti při tomto jednání. Celkem tedy na nákladech řízení soud přiznal žalované částku 792 Kč (88 % z 900 Kč). Lhůtu k plnění pak soud opět ve smyslu § 160 odst. 1 OSŘ stanovil třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Městského soudu v obec.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 OSŘ ).