Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
39 C 68/2021-55
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 2 238,72 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2 238,72 Kč s úrokem z prodlení z částky 2 024,70 Kč ve výši 10 % ročně od 1. 6. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 600 Kč, rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2 238,72 Kč s úrokem z prodlení z částky 2 024,70 Kč ve výši 10 % ročně od 1. 6. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 600 Kč, rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 24. 6. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu poskytnutí revolvingového úvěru žalovanému dle smlouvy z 3. 3. 2014. Žalovaný takto poskytnutý úvěr mohl čerpat, vznikla mu však zároveň povinnost úvěrový rámec splácet v dohodnutých splátkách. Žalovaný dluží na jistině revolvingového úvěru 1 904,39 Kč, úroky 214,02 Kč, pojistné 99,80 Kč, smluvní pokutu za prodlení 2 051 Kč, tedy v součtu celkem žalobcem požadovanou částku.
Pokud soud vydal v této právní věci platební rozkaz, nepodařilo se jej doručit do vlastních rukou žalovanému. Za tohoto stavu byl platební rozkaz dle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen.
Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím bez jednání dle § 115a o.s.ř. Pokud byla žalovanému doručována žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva k vyjádření k postupu soudu dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání), veškeré tyto písemnosti soudu byly žalovanému doručeny fikcí na zjištěnou adresu adresa, která byla s poučením žalovanému vyvěšena na úřední desce soudu dne 18. 5. 2021. Na poučení v této výzvě žalovaný nijak nereagoval, obsílku si nevyzvedl, proto 10. den lhůty od data vyvěšení výzvy na úřední desce soudu se považuje za den doručení.
Žalovaný se k žalobě písemně ani jinou relevantní formou nevyjádřil, neuvedl tedy ve věci ničeho právně ani skutkově podstatného. Protože se žalovaný nevyjádřil ani k postupu soudu dle § 115a o.s.ř. , soud s přihlédnutím k obsahu poučení ve výzvě k vyjádření dle § 115a o.s.ř. má za to, že žalovaný souhlasí s rozhodnutím bez jednání.
V rámci provedeného dokazování soud především konstatuje, že právnická osoba jako poskytovatel úvěru, konkrétně právnická osoba, se přeměnila od 1. 6. 2015 přeshraniční fúzí s mateřskou společností, když nástupnickou obchodní korporací a procesním nástupcem je žalobce, resp. jeho odštěpný závod na území ČR.
právnická osoba uzavřel se žalovaným dne 7. 3. 2015 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo. Dle této smlouvy získal žalovaný spotřebitelský úvěr čerpaný formou revolvingu, když žalovaný mohl až do povolené výše čerpat finanční prostředky, měl však povinnost na základě poskytnutého úvěru 20 000 Kč čerpaný úvěr splácet v měsíčních splátkách 1 954 Kč a v případě revolvingového úvěru měl žalovaný splácet příslušné procento z čerpané výše úvěru. K datu 18. 4. 2016, kdy žalovaný revolvingový úvěr naposledy čerpal, vyčerpal peněžní prostředky v celkové výši 38 146,50 Kč, když žalovaný měl takto čerpaný úvěrový rámec řádně a včas splácet, což nečinil (žádost – smlouva o spotřebitelském úvěru a revolvingovém spotřebitelském úvěru a rámcová smlouva o platebních službách ze 7. 3. 2014, dohoda o způsobu řešení sporů z 3. 3. 2014, všeobecné obchodní podmínky právnická osoba, úvěrová historie od 15. 9. 2014 do 16. 4. 2020). Z úvěrové historie výše specifikované soud zjistil, že žalovaný dluží celkem na nespláceném úvěru 2 238,72 Kč, když se jedná o jistinu 1 904,39 Kč, 214,02 Kč na úrocích, 99,80 Kč na pojistném a 20,51 Kč jako smluvní pokuta za prodlení, když z úvěrových, resp. obchodních podmínek žalobce vyplývá, že do 30. 11. 2016 činila výše smluvní pokuty 8 % z každé splátky a od 1. 12. 2016 0,1 % denně ze splátky, s jejíž úhradou je žalovaný v prodlení delším než 30 dní. Žalovaný byl vyzýván k úhradě takto vzniklého dluhu 28. 4. 2020 a naposledy předžalobní upomínkou 1. 6. 2020, ničeho však, ani částečně, nezaplatil (úvěrová historie ke smlouvě uzavřené se žalovaným, výzva žalovanému z 28. 4. 2020, předžalobní výzva z 1. 6. 2020, úvěrové podmínky).
Jak již soud uvedl výše, sám žalovaný zůstal v této věci nečinný, neuvedl nic právně ani skutkově podstatného a významného.
Co se týče právní kvalifikace věci, soud s ohledem na dataci smlouvy o úvěru posoudil tuto věc ve smyslu ustanovení § 3028 odst. 1 OZ . V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným došlo ve smyslu ů 1721 a násl. OZ k uzavření závazkového vztahu, který má v souladu s ustanovením § 2395 a násl. OZ charakter smlouvy o úvěru, dle které se smlouvou o úvěru žalobce jako úvěrující zavázal, že úvěrovanému, tedy žalovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky v měně dle § 2396 OZ . Žalovaný úvěr sice čerpal až do výše povoleného úvěrového rámce, následně však úvěr přestal hradit, a dluží proto žalobcem požadovanou částku. Žalovaný tak porušil svou povinnost dle § 2399 odst. 1 OZ vrátit úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak ve lhůtě měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Sám žalovaný neuvedl ve věci ničeho právně ani skutkově podstatného a významného.
Po aplikaci právní kvalifikace věci k prokázanému skutkovému ději nezbývá soudu nic jiného, než konstatovat, že žaloba je důvodná, a proto jí také bylo v celém rozsahu vyhověno, jak vyplývá z přísudečné části výroku I.
Žalovaný je dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. , s přihlédnutím k § 1968 a násl. OZ , v prodlení s úhradou svého závazku, požadovaná výše úroků z prodlení je v souladu s právní úpravou dle příslušného nařízení vlády, soud tedy žalobě vyhověl i co se týče příslušenství k pohledávce.
Úspěšnému žalobci byly dle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznány náklady řízení, a to soudní poplatek 400 Kč, dále pak odměna 2x 100 Kč jako paušální náhrada za 2 úkony právní služby spočívající v podání žaloby a předžalobní výzvě žalovanému k plnění (§ 2 odst. 2 vyhl. 254/2015 Sb. ), když soud kromě dikce § 142 odst. 1 o.s.ř. odkazuje i na § 151 odst. 3 o.s.ř. , dle kterého byla paušální odměna přiznána ve výši 100 Kč za každý provedený úkon dle § 1 odst. 3 vyhl. 254/2015 Sb.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).