Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 71/2021-52
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 25 687 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 577 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 308,71 Kč, úrok z prodlení z částky 5 577 Kč ve výši 8,05 % ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.
II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 7 690 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 054,94 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 010,51 Kč, úrok z prodlení z částky 4357,55 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 23,72 % ročně z částky 9934,55 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 250 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 832,18 Kč, úrok z prodlení z částky 3 250 Kč ve výši 8,05 % ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.
IV. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 9 170 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 616,96 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 260,11 Kč, úrok z prodlení z částky 6 183,83 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 23,72 % ročně z částky 9 433,83 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 577 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 308,71 Kč, úrok z prodlení z částky 5 577 Kč ve výši 8,05 % ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 7 690 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 054,94 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 010,51 Kč, úrok z prodlení z částky 4357,55 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 23,72 % ročně z částky 9934,55 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 250 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 832,18 Kč, úrok z prodlení z částky 3 250 Kč ve výši 8,05 % ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí. IV. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 9 170 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 616,96 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 260,11 Kč, úrok z prodlení z částky 6 183,83 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 23,72 % ročně z částky 9 433,83 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně podala soudu dne 30. 10. 2020 návrh, jímž se domáhala uložení povinnosti žalovanému k úhradě částky 25 687 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními.
2. Mezi společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, obec, a žalovaným byla 20. 11. 2015 uzavřena Smlouva o půjčce číslo nedílnou součástí jsou smluvní podmínky na další straně smlouvy. V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právním nástupcem společnosti právnická osoba, IČO, společnost právnická osoba (dnes pod názvem právnická osoba), IČO, sídlem adresa, obec a číslo, tj. právní předchůdce žalobkyně. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. v příslušném znění posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Odstavec 3 téhož ustanovení stanoví povinnost spotřebitele poskytnout věřiteli k žádosti úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně, právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil zákonnou povinnost dle § 9 uvedeného zákona, s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, především po zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy. Žalovaný byl dotazován na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány doklady vyžádanými od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného), ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka (část„ Dokumenty k ověření“,„ Dokumenty na ověření finanční situace“), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Toto potvrzuje i předmětná smlouva, kdy podpisem žalovaný stvrdil ujednání v čl. 7 Podmínek:„ Zákazník potvrzuje, že Úvěrující sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V čl. 7 příslušných podmínek žalovaný prohlásil, že před uzavřením smlouvy poskytl úplné, pravdivé, přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet, má plnou způsobilost smlouvu uzavřít, je schopen splatit celou dlužnou částku dle podmínek smlouvy. Úplnost, přesnost, pravdivost veškerých uvedených údajů stvrdil podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobkyně, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr bylo uzavřeno, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet a teprve poté byla uzavřena smlouva. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného v kartě zákazníka. Žalovaný by se nadto při uvedení nepravdivých, hrubě zkreslených údajů, zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle § 211 zákona č. 40/2009 Sb. , trestního zákoníku , v pozdějším znění. Není povinností úvěrujícího prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod, zda jedná poctivě. Viz § 6 odst. 1 a § 7 občanského zákoníku :„ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě“,„ má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře“. Tyto principy zná i starší judikatura, plyne z nich, že není povinností jedné strany a priori nedůvěřovat straně druhé, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Dle smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 400 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, čl. 1 příslušných podmínek, odměnu za administrativní činnost 2 000 Kč, hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč. Při uzavření smlouvy žalovaný zvolil doplňkovou službu životního pojištění, zavázal se tak zaplatit právnímu předchůdci žalobce poplatek 290 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, veškerých poplatků se zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, poslední splátka 30. 12. 2016. Žalovaný neplnil řádně a včas, porušil závazky ze smlouvy. Na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení žalobci uhradil pouze 4 423 Kč, z toho na jistinu 65,45 Kč, úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost 1 848 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 034,55 Kč, poplatek za životní pojištění 75 Kč Poslední platba na pohledávku byla žalovaným uhrazena 20. 5. 2019. Ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit 30. 12. 2016. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky do úplného zaplacení. Dlužná částka nebyla žalovaným k 30. 12. 2016 řádně v plné výši uhrazena, neuhrazená jistina 9 934,55 Kč se tak ode dne 31. 12. 2016 do zaplacení úročí úrokem 23,72 % ročně, čl. 1 příslušných podmínek. Žalovaný byl v okamžiku splatnosti poslední sjednané splátky v prodlení se zaplacením více než jedné ze splátek (nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky), nebyly tak z jeho strany splněny podmínky pro prodloužení účinnosti smlouvy dle příslušných smluvních ujednání. Pohledávka z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, všemi právy s ní spojenými, byla společností právnická osoba, IČO postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek z 6. 12. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli, účinnost 6. 12. 2019. Toto bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z 6. 12. 2019. Z tohoto dovozuje žalobkyně aktivní legitimaci. Ke dni postoupení 6. 12. 2019 činila výše pohledávky bez příslušenství 13 267 Kč: dlužná jistina 9 934,55 Kč, dlužný úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 0,00 Kč, dlužný poplatek za administrativní činnost 152 Kč, dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 965,45 Kč, dlužný poplatek za životní pojištění 215 Kč. Příslušenství pohledávky tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným uhrazeno ničeho. Žalobkyně tak požaduje zaplacení celkem 13 267 Kč, sestávající z dlužné jistiny 9 934,55 Kč, dlužných úhrad za služby 3 332,45 Kč, kapitalizovaných úroků 7 010,51 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 2 363,65 Kč, úroků 23,72 % ročně z dlužné jistiny 9 934,55 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 934,55 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Kapitalizovaný úrok 7 010,51 Kč je úrok 23,72 % ročně z dlužné jistiny 9 934,55 Kč od 31. 12. 2016 (od dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 6. 12. 2019. Kapitalizovaný úrok z prodlení 2 363,65 Kč je zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny 9 934,55 Kč od 7. 1.2017 (marné uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 6. 12. 2019. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o. s. ř. o. s. ř. písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Dlužná částka nebyla uhrazena.
3. Mezi společností právnická osoba, IČO, a žalovaným byla 15. 8. 2015 uzavřena Smlouva o půjčce číslo nedílnou součástí jsou smluvní podmínky obsažené na další straně smlouvy. V důsledku fúze sloučením se 30. 9. 2016 stala právním nástupcem společnosti právnická osoba, IČO, společnost právnická osoba (právnická osoba), IČO, sídlem adresa, obec a číslo, právní předchůdce žalobce. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Odstavec 3 téhož ustanovení stanoví povinnost spotřebitele poskytnout věřiteli k žádosti úplné, přesné, pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce, právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil zákonnou povinnost dle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. v platném znění, s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr především po zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný byl dotazován na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány proti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného), ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka („ Dokumenty k ověření“,„ Dokumenty na ověření finanční situace“), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Toto potvrzuje i předmětná smlouva, jejímž podpisem žalovaný stvrdil ujednání v čl. 7 příslušných podmínek:„ Zákazník potvrzuje, že Úvěrující sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V čl. 7 příslušných podmínek žalovaný dále prohlásil, že věřiteli poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, má plnou způsobilost smlouvu uzavřít, je schopen splatit celou dlužnou částku dle podmínek smlouvy. Úplnost, přesnost, pravdivost veškerých uvedených údajů stvrdil podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobce odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobce, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti splácet, poté byla teprve uzavřena smlouva. Právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného v kartě zákazníka. Žalovaný by se nadto v případě uvedení nepravdivých, hrubě zkreslených údajů, zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle § 211 zákona č. 40/2009 Sb. , trestního zákoníku , v pozdějším znění. Není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod, jedná poctivě. Viz § 6 odst. 1 a § 7 občanského zákoníku :„ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě“,„ mí se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře“. Tyto principy zná již starší judikatura, plyne z nich, že není povinností jedné strany a priori nedůvěřovat straně druhé, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 anonymizováno s úrokovou sazbou 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 příslušných podmínek, odměnu za administrativní činnost 2 400 Kč, hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč. Při uzavření smlouvy žalovaný zvolil doplňkovou službu životního pojištění, zavázal se tak zaplatit právnímu předchůdci žalobce poplatek 290 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, veškerých poplatků se zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 365 Kč, poslední splátka 24. 9. 2016. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, porušil závazky ze smlouvy. Na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradil pouze 8 750 Kč, z toho na jistinu 2 566,17 Kč, úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy č, poplatek za administrativní činnost 2 400 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 983,97 Kč, poplatek za životní pojištění 119,86 Kč Poslední platba byla uhrazena 20. 5. 2019. Ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit 24. 9. 2016. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky do jejího úplného zaplacení. Dlužná částka nebyla k 24. 9. 2016 řádně v plné výši uhrazena, úročí se tak neuhrazená jistina 9 433,83 Kč od 25. 9. 2016 do zaplacení dále úrokem 23,72 % ročně sjednané v čl. 1 příslušných podmínek. Žalovaný byl v okamžiku splatnosti poslední sjednané splátky v prodlení se zaplacením více než jedné ze splátek (nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky), nebyly z jeho strany splněny podmínky pro prodloužení účinnosti smlouvy dle příslušných smluvních ujednání. Pohledávka z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, všemi právy s ní spojenými, byla společností právnická osoba, IČO, postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek z 6. 12. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli, účinnost 6. 12. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z 6. 12. 2019. Z tohoto dovozuje žalobkyně aktivní legitimaci. Ke dni postoupení 6. 12. 2019 činila výše pohledávky bez příslušenství 12 420 Kč: dlužná jistina 9 433,83 Kč, dlužný úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 0 Kč, dlužný poplatek za administrativní činnost 0 Kč, dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 816,03 Kč, dlužný poplatek za životní pojištění 170,14 Kč. Příslušenství pohledávky tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným uhrazeno ničeho. Žalobkyně tak požaduje zaplacení celkové dlužné částky 12 420 Kč, sestávající z dlužné jistiny 9 433,83 Kč, dlužných úhrad za služby 2 986,17 Kč, kapitalizovaných úroků 7 260,11 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 2 449,14 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 9 433,83 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 9 433,83 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Kapitalizovaný úrok 7 260,11 Kč je úrok 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny 9 433,83 Kč od 25. 9. 2016 (ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 6. 12. 2019. Kapitalizovaný úrok z prodlení 2 449,14 Kč je zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny 9 433,83 Kč od 2. 10. 2016 (od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 6. 12. 2019. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o. s. ř. o. s. ř. písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Dlužná částka nebyla uhrazena.
4. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.
5. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalovaného bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.
6. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp.zn. 21 Cdo 1695/2005 . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení § 118a , odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není. Žalobkyně svůj nárok odvozuje výhradně od listin, které byly v řízení k důkazu provedeny, kdy ani doplnění jiných listin či doplnění tvrzení by odlišný závěr nemohlo přivodit.
7. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:
8. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 20. 11. 2015 smlouvu o zápůjčce číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou 7 400 Kč sestávající z úroku ve výši 1 400 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, nákladů na hotovostní režim splátek ve výši 4 000 Kč, poplatku za pojištění 290 Kč v 58 týdenních splátkách v hotovosti po 305 Kč Celkem tak byla k úhradě předepsána částka 17 690 Kč. Dle smlouvy zápůjčka byla poskytnuta v hotovosti s týdenním režimem splátek. Při úhradě celkové částky v 58 splátkách byla sjednána úroková sazba 23,72 % p. a., RPSN činila 75,72 %. Žalovaný ve smlouvě stvrdil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr na základě dostatečných informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem zákaznické karty. /smlouva o zápůjčce na číslo 24 - 25 spisu/
9. Žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena dne 15. 8. 2015 smlouva o zápůjčce číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou 8 880 Kč sestávající z úroku ve výši 1 680 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, nákladů na hotovostní režim splátek ve výši 4 800 Kč, poplatku za pojištění 290 Kč v 58 týdenních splátkách v hotovosti po 365 Kč Celkem tak byla k úhradě předepsána částka 21 170 Kč. Dle smlouvy zápůjčka byla poskytnuta v hotovosti s týdenním režimem splátek. Při úhradě celkové částky v 58 splátkách byla sjednána úroková sazba 23,72 % p. a., RPSN činila 75,72 %. Žalovaný ve smlouvě stvrdil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr na základě dostatečných informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem zákaznické karty. /smlouva o zápůjčce na číslo číslo spisu/
10. V kartě zákazníka ze dne 20. 11. 2015 žalovaný uvedl, že má zajištěno bydlení v podnájmu, pracuje u právnická osoba a. s. obec s čistým příjmem 15 200 Kč, výdaje měsíčně na bydlení činí 5 000 Kč, výdaje domácnosti 5 850 Kč, splátky půjčky/výživné činí 1 650 Kč, výdaje na telefon činí 200. Celkem příjmy domácnosti 15 200 Kč, celkem výdaje domácnosti 12 700 Kč. Předložen byl občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní/ubytovací smlouva. Žalovaný uvedl vyživovací povinnost k nezletilému dítěti 9 let. /karta zákazníka na č. l. 21 spisu/
11. V kartě zákazníka ze dne 15. 8. 2015 žalovaný uvedl, že bydlí v přístavku staré školy v obec, má zajištěno nájemní bydlení, pracuje u právnická osoba a. s. obec s čistým příjmem 15 200 Kč, výdaje měsíčně činí bydlení 5 000 Kč, výdaje domácnosti činí 6 000 Kč, splátky půjčky/výživné činí 1 500 Kč, výdaje na telefon činí 200 Kč z platu je mu strhávána exekuce. Celkem příjmy domácnosti 15 200 Kč, celkem výdaje domácnosti 12 700 Kč. Předložen byl občanský průkaz, výplatní pásky, výpis z účtu, pracovní smlouva, nájemní/ubytovací smlouva. Žalovaný uvedl vyživovací povinnost k nezletilému dítěti 9 let. /karta zákazníka na č. l. 20 spisu/
12. právnická osoba, IČO jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne 6. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, kdy v seznamu postoupených pohledávek je vedena pohledávka za žalovaným. /smlouva o postoupení pohledávek, seznam pohledávek na čl. 31 – 36 spisu/ Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému adresováno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Téhož dne byla žalovanému adresována Informace o zpracování osobních údajů. K poštovní přepravě podáno 7. 1. 2020 /oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek na č. l. 26, 27 spisu/
13. Žalovanému byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 3. 9. 2020, jehož obsahem je předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky. /předžalobní upomínka, podací lístek na čl. 28-30 spisu/
14. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
15. Žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla dne 20. 11. 2015 uzavřena smlouva o zápůjčce číslo pro částku 10 000 Kč, jíž se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou ve výši 7 400 Kč v 58 splátkách po 305 Kč. Poplatek sestával z úroku ve výši 1 400 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, nákladů na hotovostní režim splátek ve výši 4 000 Kč a poplatku za pojištění ve výši 290 Kč. Úroková sazba činila 23,72 % p. a., RPSN byla uvedena 75,72 %. Platba na závazek právního předchůdce žalobkyně byla uvedena jako hotovostní. Žalovaný stvrdil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem zákaznické karty. Žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla dne 15. 8. 2015 uzavřena smlouva o zápůjčce číslo pro částku 12 000 Kč, jíž se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou ve výši 8 880 Kč v 58 splátkách po 365 Kč. Poplatek sestával z úroku ve výši 1 680 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a nákladů na hotovostní režim splátek ve výši 4 800 Kč a poplatku za pojištění 290 Kč. Úroková sazba činila 23,72 % p. a., RPSN byla uvedena 75,72 %. Platba na závazek právního předchůdce žalobkyně byla uvedena jako hotovostní. Žalovaný stvrdil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem zákaznické karty. V kartě zákazníka ze dne 20. 11. 2015 žalovaný uvedl, že má zajištěno bydlení v podnájmu, pracuje u právnická osoba a. s. obec s čistým příjmem 15 200 Kč, výdaje měsíčně na bydlení činí 5 000 Kč, výdaje domácnosti 5 850 Kč, splátky půjčky/výživné činí 1 650 Kč, výdaje na telefon činí 200. Celkem příjmy domácnosti 15 200 Kč, celkem výdaje domácnosti 12 700 Kč. Vyživovací povinnost má k nezletilému dítěti 9 let. V kartě zákazníka ze dne 15. 8. 2015 uvedl, že má zajištěno nájemní bydlení, pracuje u právnická osoba a. s. obec s čistým příjmem 15 200 Kč, výdaje měsíčně činí bydlení 5 000 Kč, výdaje domácnosti činí 6 000 Kč, splátky půjčky/výživné činí 1 500 Kč, výdaje na telefon činí 200 Kč z platu je mu strhávána exekuce. Celkem příjmy domácnosti 15 200 Kč, celkem výdaje domácnosti 12 700 Kč. Vyživovací povinnost má k nezletilému dítěti 9 let. Právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla podepsána dne 6. 12. 2019 smlouva o postoupení pohledávek. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému adresováno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Žalovanému byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 3. 9. 2020, předžalobní upomínka.
16. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporoval, žádné důkazy nepředložil.
17. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb. “).
18. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.
19. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
20. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.
21. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši řepo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
22. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
23. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
24. Soudem bylo vzato za prokázané, 15. 8. 2015 a dne 20. 11. 2015 uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným smlouvu, jejímž předmětem byla povinnost předat finanční prostředky oproti povinnosti tyto prostředky uhradit sjednanými úplatami. Smlouva byla označena jako„ smlouva o půjčce“. Soud konstatuje, že teorie procesního práva zastává v souladu s § 79 o. s. ř. o. s. ř. zcela jednoznačný závěr o tom, že právní charakteristiku skutků, tzv.„ právní důvod žaloby“, není žalobce povinen v návrhu uvádět. Vylíčení rozhodných skutečností jako jedna z podstatných náležitostí žaloby slouží k vymezení předmětu řízení po stránce skutkové, nikoliv právní. Právní posouzení věci a aplikace příslušných předpisů na žalobcem vymezený skutek, jehož existenci je však povinen prokázat soudu navrženými, označenými, důkazy, je věcí samotného nalézacího soudu. Soud tak není vázán právním hodnocením uváděným stranami sporu. Nadto soud jednání posuzuje dle jeho obsahu, nikoliv dle jeho označení (§ 555 o. z.).
25. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.
26. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny smlouvy, jimiž bylo sjednáno, že žalovanému bude předána finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátkách, přičemž takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí zápůjčky. Lze uzavřít, že byly uzavřeny smlouvy o zápůjčce. Žalovanému byly finanční prostředky poskytnuty v časové návaznosti na uzavření smlouvy, smlouva o zápůjčce může být sjednána jako úplatná, předmětem smluvního vztahu nebyl závazek rezervovat finanční prostředky po celou dobu trvání smlouvy.
27. Soud má za prokázané, že pohledávky za žalovaným ze shora uvedených smluv byly právní předchůdkyní žalobkyně postoupeny na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu. Dále bylo v řízení prokázáno, že smlouvou ze dne 15. 8. 2015, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 12 000 Kč, se žalovaný zavázal uhradit i částku 8 880 Kč sestávající z částky úroku 1 680 Kč, poplatku za administrativní činnost 2 400 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč, poplatku za životní pojištění 290 Kč. Lze tak konstatovat, že strany smlouvy sjednaly hotovostní úrok nikoliv pouze v částce 1 680 Kč, ale nadále i v částce 2 400 Kč, celkem tak hotovostní úrok ve výši 4 080 Kč při poskytnutí částky 12 000 Kč, kdy dle smluvních podmínek při úhradě v 58 splátkách činí úrok 23,72 % p. a. Smlouvou ze dne 20. 11. 2015, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč, se žalovaný zavázal uhradit i částku 7 400 Kč sestávající z částky úroku 1 400 Kč, poplatku za administrativní činnost 2 000 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, poplatku za životní pojištění 290 Kč. Lze tak konstatovat, že strany smlouvy sjednaly hotovostní úrok nikoliv pouze v částce 1 400 Kč, ale nadále i v částce 2 000 Kč, celkem tak hotovostní úrok ve výši 3 400 Kč při poskytnutí částky 10 000 Kč, kdy dle smluvních podmínek při úhradě v 58 splátkách činí úrok 23,72 % p. K tomu, které platby jsou úrokem, soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 07. 2014 vydaný ve věci sp. zn. 33 Cdo 1401/2014 , Občanský zákoník s komentářem, Praha 2009, str. 1856. Co se týká výše sjednaného úroku, tak Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí vydaném ve věci sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 uvedl, že při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné, přičemž nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil úrok celkem 4 080 Kč za poskytnutí jistiny 12 000 Kč a 3 400 Kč při poskytnutí jistiny 10 000 Kč. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný úrok byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat takto stanovenou úrokovou míru. K tomuto je namístě odkázat i na údaj o RPSN, který je uveden ve výši 75,72 %. Ujednání o úrocích by tak bylo namístě shledat neplatným dle ustanovení § 580 o. z. Taktéž i částku hotovostního inkasa splátek. Tuto je také nutno považovat za sjednanou v rozporu s dobrými mravy a ujednání účastníků v tomto rozsahu je třeba posoudit jako neplatné, příčící se dobrým mravům. Pokud žalobkyně, respektive právní předchůdce žalobkyně, se zavázal poskytnout žalovanému službu spočívající v zajišťování hotovostního režimu smlouvy, jedná se nepochybně o službu, jíž lze zpoplatnit, neboť s touto službou jsou spojeny náklady (mzdy osob, jež tuto službu zajišťují, hotové, režijní, náklady osob službu zajišťující, náklady na operaci s hotovostí, apod.). Žalovaný sjednal nákladnější formu úhrady, nežli je úhrada bezhotovostní formou převodu. Nicméně částka sjednaná za hotovostní režim plateb není v daném případě v poměru s poskytnutou službou. Jestliže tak byla sjednána částka ceny hotovostního inkasa 4 800 Kč a 4 000 Kč, neodpovídá tato částka nárůstu nákladů na správu hotovosti oproti jiným smluvním vztahům, typově shodným.
28. Předně však soud odkazuje na ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. Odborná péče je korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , který je dle názoru soudu použitelný jak při výkladu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , tak pro výklad § 86 zákona č. 257/2016 Sb. ,„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18 , v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.
29. V řízení bylo prokázáno, že jediným příjmem žalovaného v době čerpání zápůjček byl příjem z pracovní činnosti ve výši 15 200 Kč. Celkové výdaje žalovaného byly uvedeny ve výši 12 700 Kč, použitelný příjem byl uveden ve výši 2 500 Kč. Pokud bylo zjištěno, že žalovaný má k dispozici měsíčně 2 500 Kč jakožto částku, z níž může závazek plnit, kdy za této situace mu byla zápůjčka poskytnuta, nelze posouzení schopnosti věřitele splácet spotřebitelský úvěr hodnotit jako provedené řádně, s odbornou péčí. V případě prvého z poskytnutých úvěrů by po úhradě splátky žalovanému zbývala k dispozici pouze částka 2 135 Kč měsíčně, což znamená částku přibližně 71 Kč na den. Je zřejmé, že z této částky nemůže žalovaný uspokojit své běžné potřeby, potraviny, ošacení, drogerii, dopravu, případně volný čas. A to ani při zohlednění, že částka uváděná jako výdaj domácnosti ve výši 6 000 Kč měsíčně, zahrnuje tyto výdaje. Zde je třeba přihlédnout i k tomu, že žalovaný uvedl vyživovací povinnost k nezletilému dítěti ve věku 9 let, kdy je jeho povinností zajišťovat především výživu tohoto a kdy je zřejmé, že při zůstatku přibližně 271 Kč denně potřeby nezletilého dítěte řádně uspokojovat nemůže. Se zvýšenou pozorností nadále měla být hodnocena úvěruschopnost žalovaného při poskytnutí druhé zápůjčky. Protože je-li klientovi poskytována opakovaná zápůjčka v poměrně krátkém časovém úseku, nasvědčuje to nízké disponibilitě finančních prostředků na straně klienta. K druhému poskytnutému úvěru je třeba uvést, že při měsíčním zůstatku po odpočtu měsíčních výdajů od příjmů ve výši 2 500 Kč by při další splátce činil odpočet již 670 Kč. Žalovaný by takto měl k dispozici měsíčně 1 830 Kč, denně tak 61 Kč, s připočteným částky uváděné jako výdaje domácnosti 261 Kč. Je zcela nepochybným, že takto vymezená částka není dostačující k zajištění potřeb žalovaného, ale i nezletilého dítěte, k němuž má žalovaný vyživovací povinnost. Při posuzování situace žalovaného bylo taktéž nutno zohlednit i tu skutečnost, že žalovaný má již závazek, který je postižen v exekuci. Tedy z hlediska ustanovení § 9 , odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. nelze hodnotit závazek jako platně sjednaný.
30. Za situace, kdy oba shora specifikované závazky byly sjednány neplatně je žalovaný povinen plnit pouze na jistinu, a to v režimu ustanovení § 2991 o. z.
31. Žalobkyně se ze smlouvy uzavřené dne 15. 8. 2015 domáhala úhrady celkové dlužné částky ve výši 12 420 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 9 433,83 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 2 986,17 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 7 260,11 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 449,14 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 433,83 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 433,83 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 8 750 Kč. Za situace, kdy úrok, hotovostní inkaso a poplatek za pojištění byly shledány neplatně sjednanými, žalovaný plnil na jistinu. Tato činila 12 000 Kč. Pokud žalovaný plnil 8 750 Kč, tak nadále dlužná částka činí 3 250 Kč. Domáhala-li se žalobkyně úhrady částky 12 420 Kč, tak pro částku 9 170 Kč není nárok důvodným a v této části byla žaloba zamítnuta. Pro částku kapitalizovaného úroku 7 260,11 Kč a úroku 23,72 % ročně z částky 9 433,83 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení byla žaloba zamítnuta.
32. Úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. byl žalovanému uložen plnit z částky 3 250 Kč, domáhala-li se žalobkyně přiznání úroku z prodlení nadále z částky 6 183,83 Kč (9 433,83 Kč – 3 250 Kč) od 7. 12. 2019 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta. Co se týká kapitalizovaného úroku z prodlení, tak tento byl žalovanému uložen k plnění z částky 3 250 Kč za období od 2. 10. 2016 do 6. 12. 2019 ve výši 832,18 Kč. Pro částku kapitalizovaného úroku z prodlení 1616,96 Kč (2 449,14 Kč minus 832,18 Kč) byl žalobní návrh zamítnut.
33. Dále se žalobkyně se domáhala ze smlouvy ze dne 20. 11. 2015 úhrady částky 13 267 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 9 934,55 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 3 332,45 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 7 010,51 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 363,65 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 934,55 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 934,55 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 4 423 Kč. Za situace, kdy úrok, poplatek za hotovostní inkaso, poplatek za pojištění byly shledány neplatně sjednanými, žalovaný plnil na jistinu. Tato činila 10 000 Kč. Pokud žalovaný plnil 4 423 Kč, tak nadále dlužná částka činí 5 577 Kč. Domáhala-li se žalobkyně úhrady částky 13 267 Kč, tak pro částku 7 690 Kč není nárok důvodným a v této části byla žaloba zamítnuta. Pro částku kapitalizovaného úroku 7 010,51 Kč a úroku 23,72 % ročně z částky 9 934,55 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení byla žaloba zamítnuta.
34. Úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. byl žalovanému uložen plnit z částky 5 577 Kč, domáhala-li se žalobkyně přiznání úroku z prodlení nadále z částky 4357,55 Kč (9 934,55 Kč – 5 577 Kč) od 7. 12. 2019 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta. Co se týká kapitalizovaného úroku z prodlení, tak tento byl žalované uložen k plnění z částky 5 577 Kč za období od 7. 1. 2017 do 6. 12. 2019 ve výši 1 308,71 Kč. Pro částku kapitalizovaného úroku z prodlení 1 054,94 Kč (2 363,65 Kč minus 1 308,71 Kč) byl žalobní návrh zamítnut.
35. Lhůtu k plnění soud určil podle §160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly určení plnění ve splátkách či v delší lhůtě.
26. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalovaný byl ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran převážně úspěšný. Žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Soud tudíž rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.