Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
39 C 54/2021-69
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO.: osobní údaje žalobce
sídlem adresa, číslo anonymizováno země
zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa
proti
žalovanému; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 2.000 Kč s příslušenstvím – zápůjčka
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 31. 5. 2015 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 1 489 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobce, JUDr. jméno příjmení, Ph.D., advokátky se sídlem adresa, rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 31. 5. 2015 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 1 489 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobce, JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokátky se sídlem [adresa], rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 11. 8. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu toho, že právní předchůdce žalobce, (právnická osoba se sídlem země) uzavřel se žalovaným dne 28. 4. 2015 smlouvu o zápůjčce na částku 2 000 Kč, když tato částka byla převedena na bankovní účet žalovaného. Jednalo se o spotřebitelský úvěr, když žalovaný uzavřel smlouvu o zápůjčce způsobem dálkového vstupu a vyplněním elektronického formuláře na internetových stránkách právního předchůdce žalobce. Žalovaný měl zápůjčku vrátit do 30. 5. 2015, když žalovaný zápůjčku nevrátil ani ve lhůtě ani po lhůtě. Takto vzniklá pohledávka za žalovaným byla postoupena na současného žalobce, když žalovaný dosud ničeho nezaplatil, nereagoval ani na předžalobní výzvu.
2. Platební rozkaz vydaný v této věci se žalovanému nepodařilo doručit, proto byl tento dle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen.
3. Žalobce v žalobě souhlasil s postupem soudu dle § 115a o. s. ř. (rozhodnutí bez jednání). Žalovanému byla po zrušení platebního rozkazu doručována žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva k vyjádření k postupu soudu ohledně rozhodnutí bez jednání. Žalovanému bylo doručováno na adresu jeho bydliště, když žádná jiná adresa vyjma adresy bytu žalovaného v záhlaví tohoto rozsudku, nebyla zjištěna. K doručení výše specifikovaných písemností soudu žalovanému došlo fikcí, a to na základě sdělení dle § 49 odst. 4 o. s. ř., které bylo s poučením žalovanému vyvěšeno na úřední desce dne 19. 4. 2021. Přes poučení v tomto sdělení žalovaný nereagoval, obsílku si nevyzvedl, k doručení písemností tedy došlo fikcí 10. dnem od data vyvěšení sdělení na úřední desce soudu.
4. Žalovaný se nevyjádřil ani k žalobě ani k postupu soudu dle § 115a o. s. ř., soud měl tedy, s ohledem na obsah poučení žalovanému dle § 115a o. s. ř. za to, že i žalovaný souhlasí s rozhodnutím bez jednání.
5. V rámci provedeného dokazování vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobce právnická osoba příjmení, anonymizováno, jejíž existence je soudu známa z jiné úřední a rozhodovací činnosti, uzavřel se žalovaným dne 28. 4. 2015 smlouvu nazvanou jako smlouva o zápůjčce. Z bližšího obsahu předložené smlouvy o zápůjčce, je prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 2 000 Kč, když žalovaný měl takto poskytnutý úvěr vrátit do 28. 5. 2015 spolu s poplatkem za úvěr ve výši 660 Kč Celkem měl tedy žalovaný dle smlouvy z 28. 4. 2015 uhradit 2 660 Kč do 28. 5. 2015 (prohlášení číslo z 28. 4. 2015, standardní evropská informace o spotřebitelském úvěru, standardní podmínky úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu). Z ofoceného dokladu totožnosti konkrétně číslo obč. průkazu soud zjistil, že žalovaný jako úvěrovaný je fyzickou osobou s identifikačními údaji uvedenými v záhlaví tohoto rozsudku, když v dokladu totožnosti má žalovaný uveden trvalý pobyt na adrese ulice a číslo v obec (fotokopie dokladu totožnosti žalovaného).
6. Jak vyplynulo ze skutkových tvrzení žalobce, žalovaný poskytnutý úvěr včetně poplatku do dne splatnosti 30. 5. 2015 neuhradil, byť z prohlášení výše uvedeného vyplývá, že žalovaný měl vrátit zápůjčku do 30. 5. 2015 na některý z účtů a pod variabilním symbolem uvedeným v předmětném prohlášení. Žalobce vystavil žalovanému fakturu číslo kteroužto fakturou vystavenou 28. 4. 2015 se splatností 30. 5. 2015 měl žalovaný vrátit z titulu jistiny úvěru a poplatku 2 660 Kč, když jistina úvěru činila 2 000 Kč. Žalovaný takto vystavenou fakturu neuhradil ani ve lhůtě splatnosti ani po splatnosti (faktura číslo se splatností 30. 5. 2015). Takto vzniklá pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 postoupena na současného žalobce, když žalobce je obchodní korporací (právnickou osobou zapsanou v příslušném rejstříku státu země). O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn přípisem ze dne 15. 1. 2018 (osvědčení o statutárních orgánech žalobce vydaného Ministerstvem energetiky, obchodu, průmyslu a cestovního ruchu – oddělení obchodního rejstříku anonymizováno ze dne 23. 1. 2018, osvědčení o změně názvu žalobce ze dne 21. 3. 2014, osvědčení o zápisu žalobce do obchodního rejstříku z 19. 8. 2010, osvědčení o akcionářích žalobce z 23. 1. 2018, osvědčení o sídle žalobce z 23. 1. 2018 s apostylami dle haagské konvence, smlouva o postoupení pohledávek z 21. 12. 2017, oznámení žalovanému o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2018). Jak vyplynulo ze skutkových tvrzení žalobce, žalovaný poskytnutou zápůjčku nevrátil, když žalovanému byla zápůjčka poskytnuta v den schválení půjčky, když žalovaný uvedl údaje o svém rodném čísle, čísle dokladu totožnosti a číslo svého bankovního účtu. K tomuto je však nutno uvést, že z prohlášení číslo vyplývá, že žádné číslo bankovního účtu žalovaného zde není uvedeno, účet nebyl uveden ani na žádných dalších dokladech týkajících se bezprostředně žalovaného. Žalovaný, byť měl uzavřít smlouvo tzv. na dálku, z písemného vyhotovení prohlášení vyplývá, že žalovaný získal půjčku 28. 4. 2015, což potvrdil svým podpisem, který je nečitelný stejně jako parafy podpisu účastníka za poskytovatele úvěru a nečitelná parafa podpisu svědka, neboli zprostředkovatele úvěru. Z tohoto soud dovozuje, že tvrzení žalobce o poskytnutí úvěru na bankovní účet není pravdivé, když žalovanému byl zřejmě úvěr poskytnut prostřednictvím neidentifikovaného zprostředkovatele, který na prohlášení o úvěru připojil svoji nečitelnou parafu podpisu. Prohlášení je ostatně podepsaného nečitelnou parafou podpisu jak žalovaného tak zástupce poskytovatele úvěru. Soud nemá důvod nevěřit tvrzení žalobce, že tedy úvěr měl být žalobci poskytnut, nikoli však na jeho účet, ale v hotovosti. Žalovaný částku 2 000 Kč + poplatek za zprostředkování úvěru nevrátil, dostal se do prodlení. Pokud byl žalovaný vyzýván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 5. 6. 2020, ničeho rovněž na základě předžalobní výzvy nehradil (předžalobní výzva z 5. 6. 2020, poštovní podací arch).
7. Sám žalovaný zůstal v této věci nečinný, písemně ani jinou relevantní formou se nevyjádřil.
8. Co se týče právní kvalifikace této věci, podle § 2395 OZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit včetně úroků v dohodnuté výši.
9. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr právě na základě dostatečných informací získaných nejen od spotřebitele, přičemž spotřebitelský úvěr poskytne věřitel pouze tehdy, pokud je pro posouzení úvěryschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak se na smlouvu pohlíží jako na neplatnou.
10. Podle § 580 odst. 1 OZ je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, což platí i v těch případech, kdy právní jednání zavazuje od počátku k plnění nemožnému.
12. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
13. Po aplikaci právní kvalifikace této věci, k výše prokázanému skutkovému ději, je nutno konstatovat, že jestliže byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena smlouva označená jako smlouva o zápůjčce, žalobce nijak nedoložil a neprokázal, že by v souladu s § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, zkoumal úvěryschopnost žalovaného, tedy především jeho výdělkové, majetkové a ostatní poměry mající vliv na splácení úvěru. S ohledem na toto hledisko je nutno hledět na smlouvu, uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, jako na právní jednání neplatné v souladu s § 580 odst. 1 OZ. Pokud byla žalovanému poskytnuta zápůjčka i úvěr, byť ve výši 2 000 Kč bez jakéhokoli zkoumání výdělkových, majetkových, osobních schopností a možností žalovaného, toto opomenutí žalobce, respektive jeho právního předchůdce znamená, že uzavřená smlouva mezi účastníky je neplatná, a to od počátku. Žalobce v tomto řízení tvrdil, že částka 2 000 Kč byla poukázána na účet žalovaného, což však neodpovídá pravdě, neboť v prohlášení o zápůjčce, respektive o úvěru, není žádné číslo účtu, na kterou by úvěr měl být poskytnut, uvedeno. Nicméně pokud byla smlouva uzavřena osobně prostřednictvím zprostředkovatele na blíže nezjištěném místě, soud nemá důvod nevěřit tvrzení žalobce, že žalovaný půjčku respektive úvěr 2 000 Kč obdržel. Žalovaný s ohledem na neplatnost smlouvy tak získal plnění bez právního důvodu, když tedy na částku 2 000 Kč je nutno hledět ve smyslu právního režimu podle § 2991 OZ s přihlédnutím k § 2991 odst. 2 OZ. Jedná se o plnění, které žalovaný coby obohacený, získal na úkor žalobce (právního předchůdce žalobce), jako ochuzeného bez právního důvodu respektive neplatného právního důvodu. Žalovaný ničeho na částce 2 000 Kč nehradil, proto soud odsoudil žalovaného k povinnosti na základě bezdůvodného obohacení zaplatit žalobci částku s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výrokové části I. tohoto rozsudku, když žalovaný je dle § 1968 OZ v prodlení s úhradou svého dluhu od 31. 5. 2015. Požadovaná výše úroků je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
14. Žalobce byl v této věci úspěšný, byť z jiného právního důvodu, soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal úspěšné straně sporu náklady řízení, a to soudní poplatek 400 Kč, odměnu za právní zastoupení za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva žalovanému k plnění) při sazbě 200 Kč za úkon (§ 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/96 Sb.). Ke každému provedenému úkonu právní služby soud připočetl náhradu hotových výdajů 100 Kč za úkon (§ 14b odst. 5 písm. a/ vyhl. č. 177/96 Sb.). Odměnu za právní zastoupení v celkové výši 900 Kč soud navýšil o 21% DPH, protože právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce této daně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).