Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 123/2021-16
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupena advokátem titul jméno příjmení, titul.
poskytujícím právní služby jako společník advokátní kancelář anonymizována tři slova.
se sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
hlášený k trvalému pobytu na adrese adresa žalovaného
o zaplacení 8 372 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný zaplatil 8 372 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 752,21 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 655,23 Kč, úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 448,17 Kč od datum do zaplacení a úrok ve výši 29 % ročně z částky 5 448,17 Kč od datum do zaplacení, se zcela zamítá.
II. Účastníci nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný zaplatil 8 372 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 752,21 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 655,23 Kč, úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 448,17 Kč od [datum] do zaplacení a úrok ve výši 29 % ročně z částky 5 448,17 Kč od [datum] do zaplacení, se zcela zamítá.</b> <b>II. Účastníci nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částky s příslušenstvím, uvedených v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovaný s její právní předchůdkyní společností právnická osoba, IČO, uzavřel dne datum Smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s částkou 8 516 Kč, spočívající v kapitalizovaném úroku ve výši 29 % ročně pro sjednanou dobu řádného trvání smlouvy vypočteném v částce 2 146 Kč, odměně za zpracování a doručení 3 164 Kč a v odměně za komfortní splácení v hotovosti 3 206 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku právní předchůdkyni žalobkyně uhradit celkem v 60 týdenních splátkách po 342 Kč. Žalovaný neplnil své povinnosti, kdy nehradil řádně a včas sjednané splátky, přičemž poslední splátku uhradil dne datum. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem 12 144 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného dotazy na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného a ověřením těchto údajů oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Žalobkyně se domáhá částky 8 372 Kč, skládající se ze zbývající části jistiny 5 448,17 Kč, zbývající části poplatku 2 923,83 Kč, kapitalizovaných úroků 2 655,23 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení 753,21 Kč a úroků a úroků z prodlení z jistiny od datum do zaplacení. Žalovaný dluh neuhradil přes žalobkyninu písemnou předžalobní upomínku.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalobkyně a žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.
4. Podle § 157 odst. 4 OSŘ v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
5. Soud má za prokázané, že žalovaný a právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřeli dne datum Smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s částkou 8 516 Kč, spočívající v kapitalizovaném úroku ve výši 29 % ročně pro sjednanou dobu řádného trvání smlouvy vypočteném v částce 2 146 Kč, odměně za zpracování a doručení 3 164 Kč a v odměně za komfortní splácení v hotovosti 3 206 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku právní předchůdkyni žalobkyně uhradit celkem v 60 týdenních splátkách po 342 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Obvyklá výše úroku ze spotřebitelského úvěru na spotřebu s fixací úrokové sazby nad 1 rok do 5 let včetně v březnu 2017 činila 9,05 % ročně.
6. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“). Úrok byl sjednán v pevné výši 2 146 Kč, představující sazbu 29 % ročně, což samo o sobě je dosti vysoká hodnota, za situace, kdy v téže době činila obvyklá úroková sazba ze spotřebitelského neúčelového úvěru 9,05 % ročně. Takto vysoký úrok však nebyl sjednán sám o sobě, ale současně s ním byly sjednány ještě odměna za zpracování a doručení 3 164 Kč a odměna za komfortní splácení v hotovosti 3 206 Kč. Odměna za komfortní splácení je cena služby, která spočívá v činnosti pověřené osoby, která za žalobkyni dochází či dojíždí do místa bydliště žalovaného, aby každý měsíc inkasovala splátku, takže se jedná o službu nad rámec standardního úvěrového vztahu, kdy poplatek činí 53 Kč za jednu návštěvu. Tzv. odměna za zpracování a doručení není ovšem nic jiného, než pod jiným názvem skrytý pevný úrok z úvěru. Skutečný výše úroku ze zápůjčky ve výši 12 000 Kč se splatností 60 týdnů tak činí 5 310 Kč (2 146 Kč + 3 164 Kč), tj. 44,25 % za 60 týdnů, resp. 38,35 % za 52 týdnů (1 rok). Reálný úrok, který měl žalovaný podle smlouvy zaplatit tak dosahuje 4,24 násobku výše obvyklé úrokové sazby ve výši 9,05 % ročně. Nelze pak přehlédnout ani smluvní ujednání (č.l. 16 smlouvy) o smluvní pokutě za prodlení se splácením ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, tj. 36,5 % ročně, byť tento nárok není předmětem tohoto řízení.
7. Výše úroku, která přesahuje hranici 4násobku obvyklé úrokové sazby, která je podle ustálené judikatury již považována za rozpornou s dobrými mravy, ve spojení se smluvní pokutou za prodlení zakládají ve svém spojení významnou smluvní nerovnováhu v neprospěch spotřebitele, a to takového rázu, že vedou až k závěru o neplatnosti smlouvy jako celku dle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), pro zjevný rozpor s dobrými mravy, když se jedná o neplatnost absolutní s ohledem na narušení veřejného pořádku.
8. Nutno dodat, že s ohledem na to, že se jedná o vztah podnikatele v oblasti půjčování peněz na straně jedné a spotřebitele na straně druhé, nepřichází v úvahu moderace výše sjednaného úroku a je nutné na ujednání o úroku hledět bez dalšího jako na neplatné (k povinnosti soudu ve spotřebitelských právních vztazích dovozovat absolutní neplatnosti nepovolených ujednání blíže výklad článku 6 odst. 1 směrnice 93/13/ o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách v rozsudku Soudního dvora Evropské unie C -618/10, CELEX: 62010CA0618).
9. Nepřichází ovšem v úvahu, aby soud nekonstatoval absolutní neplatnost celé smlouvy, ale toliko absolutní neplatnost ujednání o výši úroku podle § 580 a § 588 OZ a následně úrok stanovil ve smyslu § 577 OZ ve výši určené podle § 1802 OZ, tj. ve výši požadované obvykle za zápůjčky, resp. úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka (úvěrovaného) v době uzavření smlouvy. Takový postup by vedl jen k témuž výsledku jako moderace výše úrokové sazby a odporoval by základnímu smyslu právních předpisů k ochraně spotřebitele, které se snaží motivovat podnikatele k chování ke spotřebiteli v souladu s dobrými mravy právě tím, že chování nemravné toliko nenapravují, ale též sankcionují a mají tudíž odrazující účinek (k témuž například bod 30 a 31 odůvodnění rozhodnutí Soudního dvoru Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020, ECLI:EU:C: 2020, resp. CELEX: 62018CJ0679). Pokud by soud stanovil úrok dle § 577 OZ ve spojení s § 1802 OZ nastala by situace, kdy podnikatel zneužívající své postavení vůči spotřebiteli sjednáním úroků ve výši, která je v hrubém rozporu s dobrými mravy, by za své chování nebyl nikterak sankcionován, byl by ve stejné situaci jako mravně se chovající podnikatel. Nemravné chování by tak bylo fakticky odměněno, neboť nemravnému podnikateli by buď spotřebitel dobrovolně uhradil nemravně mnoho, anebo by soud přiznal takovému podnikateli to, na co měl podle práva nárok. Nikdy by tak na své nemravnosti nemohl takový podnikatel prodělat. Poskytovat soudní ochranu takovémuto přístupu k právu tudíž nelze, jak pro rozpor se základní zásadou evropského spotřebitelského práva (že za své protiprávní chování má být podnikatel sankcionován), tak pro rozpor s dobrými mravy.
10. Protože je smlouva o zápůjčce pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatná, ale bylo prokázáno poskytnutí finanční částky žalovanému, a to bez právního důvodu, má žalobkyně dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), právo na vrácení bezdůvodné obohacení, jehož se dostalo žalovanému, a to včetně úroku z prodlení ve smyslu § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaný obdržela částku 12 000 Kč a uhradil 12 144 Kč, uhradil žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni veškeré bezdůvodné obohacení, jehož se mu dostalo. Soud proto žalobě zamítl.
11. Ve věci měla plný úspěch žalovaný, kterému tak dle § 142 odst. 1 OSŘ vzniklo vůči žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovanému, který byl v řízení pasivní, však žádné náklady řízení nevznikly a tudíž soud rozhodl, že účastníci vůči sobě nemají na náhradu nákladů řízení právo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ).