Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 303/2020-60

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky ve výši 79 249 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se co do částky 8 084,96 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 915,99 Kč jdoucím od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 51,09 % ročně z částky 54 345,09 Kč jdoucím od 21. 1. 2020 do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 38 628 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 38 628 Kč jdoucím od 21. 1. 2020 do zaplacení a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč měsíčně vždy do každého posledního dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.

III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 32 536,04 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 22 551,01 Kč jdoucím od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 35 % ročně z částky 54 345,09 Kč jdoucím od 21. 1. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 235 756 Kč, zamítá.

IV. Žádný z účastníků tohoto řízení nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení se co do částky 8 084,96 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 915,99 Kč jdoucím od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 51,09 % ročně z částky 54 345,09 Kč jdoucím od 21. 1. 2020 do zaplacení, zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 38 628 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 38 628 Kč jdoucím od 21. 1. 2020 do zaplacení a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč měsíčně vždy do každého posledního dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich. III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 32 536,04 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 22 551,01 Kč jdoucím od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 35 % ročně z částky 54 345,09 Kč jdoucím od 21. 1. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 235 756 Kč, zamítá. IV. Žádný z účastníků tohoto řízení nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 79 249 Kč s příslušenstvím tak, jak je specifikováno ve výroku I. - III. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne 29. 5. 2019 smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 55 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s efektivní úrokovou sazbou 129,66 % ročně, a to v 48 měsíčních splátkách po 4 093 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje červencem 2019. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut podle článku 6.1 smlouvy v celkové výši 1 497 Kč, jelikož si strany sjednaly právo žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaný octne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyně tak požaduje zaplacení dvou smluvních pokut u splátek číslo. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného podle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 600 Kč, jelikož podle smlouvy žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u níž se žalovaný octne v prodlení o délce 15 dnů. V důsledku prodlení žalovaného se splácením došlo k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3 smlouvy k datu 19. 1. 2020. Podle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré nesplacené úroky staly součástí nové jistiny úvěru a novou jistinou tak byla částka 65 998,98 Kč. Podle bodu 6.5 smlouvy jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Dlužná částka ve výši 79 249 Kč tedy sestává z„ nové“ dlužné jistiny ve výši 65 998,98 Kč, smluvní pokuty dle bodu 6. 1. smlouvy ve výši 1 497 Kč a nákladů dle bodu 6. 2 smlouvy ve výši 600 Kč a smluvní pokuty dle bodu 6. 5 smlouvy v kapitalizované výši 11 154 Kč, dále se žalobkyně domáhá po žalovaném přiznání úroku z úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 54 345,09 Kč jdoucím od 21. 1. 2020 do zaplacení, do maximální částky úroku ve výši 235 756 Kč, smluvní pokuty dle bodu 6. 5 smlouvy v kapitalizované výši 11 154 Kč a zákonných úroků z prodlení. Žalovaný na dlužnou částku uhradil částku v celkové výši 16 372 Kč (tj. 4 x 4 093 Kč).

2. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že příslušenství žalované pohledávky a zejména sjednaný úrok ve výši 129,66 % ročně považuje za rozporný dobrým mravům. Žalovaný nesporoval, že mu byly skutečně poskytnuty finanční prostředky ani tu skutečnost, že byl žalobkyní opakovaně vyzýván k zaplacení dlužné částky. Ve svém vyjádření k žalobě, jakož i v průběhu ústního jednání, požádal soud s ohledem na jeho současnou finanční situaci způsobenou jeho několikaměsíčním pobytem v nemocnici o splátkový kalendář ve výši 3 000 Kč měsíčně.

3. Žalobkyně k vyjádření žalovaného uvedla s odkazem na judikaturu vyšších soudů (rozhodnutí VS v Olomouci sp. zn. , rozhodnutí ÚS sp. zn. a rozhodnutí NS sp. zn. ), že sjednané úroky nelze hodnotit za nepřiměřeně vysoké a navrhla, aby soud žalobě ve znění jejího částečného zpětvzetí vyhověl. Součástí vyjádření žalobkyně ze dne 8. 1. 2021 bylo i částečné zpětvzetí žaloby odpovídající výroku I. tohoto rozsudku. Jelikož došlo k částečnému zpětvzetí žaloby před tím, než soud začal soud ve věci jednat, rozhodl soud v souladu s ust. , 2, 3 a 4 tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku a řízení v této části zastavil. Žalobkyně vyslovila souhlas s žalovaným navrženým splátkovým kalendářem.

4. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Účastníci tohoto řízení uzavřeli dne 29. 5. 2019 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 55 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet ve 48 měsíčních splátkách po 4 093 Kč vždy ke každému 15. dni příslušného měsíce. Strany se dohodly na úrokové sazbě 129,66 % ročně. Strany si dále dohodly smluvní pokuty v bodě 6. 1 a 6. 5 smlouvy o úvěru, kterých se domáhá žalobkyně v tomto řízení, tj. smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou opožděnou splátku a 0,1 % denně z dlužné jistiny ode dne zesplatnění do úplného zaplacení a povinnost žalovaného nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady v případě prodlení s každou splátkou ve výši 200 Kč (úvěrová smlouva, předsmluvní formulář, hodnocení klienta, prohlášení klientů, výpis z registru příjmení, oznámení o schválení úvěru ze dne 30. 5. 2019, splátkový kalendář, karta klienta). Úvěr byl žalovanému vyplacen 29. 5. 2019 na jeho účet, jak vyplývá z dokladu o vyplacení úvěru, ostatně tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k zaplacení dlužné částky (výzvy k zaplacení ze dne 15. 1. 2020, 15. 11. 2019 a ze dne 16. 12. 2019). Následně žalobkyně zesplatnila ke dni 19. 1. 2020 úvěr (oznámení ze dne 19. 1. 2020). Předžalobní upomínkou ze dne 18. 6. 2020 byl žalovaný vyzván žalobkyní k zaplacení dlužné částky. Podle systému časových řad příjmení dostupných na www.cnb.cz činila průměrná úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v květnu 2019 v rozmezí od jednoho roku do pěti let včetně 8,23 % ročně. Soud neprovedl důkaz vyjádřením znalce k problematice úročení pohledávek, neboť měl skutkový stav za dostatečně zjištěný z důkazů, které byly provedeny; názor znalce na problematiku úročení pohledávek není pro soud závazný.

5. Podle , (dále též jen „O. Z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2048 O. Z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

7. Podle § 1970 O. Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda ; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená.

8. Podle § 2991 odst. 1, 2 O. Z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 580 O. Z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 O. Z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný, a to pokud jde o částku 38 628 Kč s příslušenstvím, která představuje dlužnou jistinu. Strany neuzavřely platně smlouvu o úvěru podle § 2395 O. Z., jelikož za situace, kdy sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v květnu 2019 při spotřebě v rozmezí od jednoho roku do pěti let včetně činila 8,23 % ročně, je ujednání stran o efektivní úrokové sazbě ve výši 129,66 % ročně, nemravné podle , k němuž soud přihlíží z úřední povinnosti podle (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci ze dne 15. 12. 2004 publikované v časopise Soudní judikatura pod číslem 13/2005). Ujednání o úroku je totiž esenciální náležitostí smlouvy o úvěru, bez níž úvěrová smlouva jako celek nemůže být platná, a v tomto případě tak nelze aplikovat ustanovení ani O. Z. V tomto kontextu nutno podotknout, že ke shodným závěrům dospěl i název soudu v řízeních pod sp. zn. spisová značka, spisová značka a spisová značka. Pokud žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co části požadovaného smluvního úroku s argumentací, že nově požaduje zaplatit úrok„ pouze“ ve výši 35 % ročně, což představuje úrok, který již nelze hodnotit nemravným, pak k tomuto soud uvádí, že pokud by byl ve smlouvě o úvěru skutečně sjednán úrok v takové výši, pak by se zcela jistě nejednalo o úrok nemravný, pročež by nebyla smlouva neplatná, avšak ve smlouvě byl ujednán úrok ve výši 129,66 % ročně, když pro posouzení daného závazkové vztahu je rozhodné ujednání účastníků řízení ve smlouvě, kdy neplatnost takovéhoto ujednání nelze obcházet následným částečným zpětvzetím žaloby a požadováním úroku, který již není nemravný. Neplatnost smlouvy je navíc dále umocněna ujednáním ve smlouvě o smluvních pokutách, které byly rovněž sjednány v nezanedbatelné výši. Nebyla-li smlouva uzavřena platně, nicméně žalobkyni se podařilo prokázat, že žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 55 000 Kč a sdělila mu v četných výzvách, že požaduje, aby minimálně tyto prostředky byly vráceny ve sjednané lhůtě, bylo žalobě vyhověno pouze v té části, která odpovídá nevrácené jistině ponížené o žalovaným zaplacené částky ve výši 16 372 Kč (tj. 55 000 Kč – 16 372 Kč). Na straně žalovaného totiž došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu O. Z., jelikož obdržel plnění bez právního důvodu s ohledem na neplatnost smlouvy a v souladu s  O. Z. je tak povinen toto bezdůvodné obohacení vrátit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s  O. Z. ve spojení s  , neboť v řízení bylo spolehlivě zjištěno, že žalovaný byl před tímto datem opakovaně žalobkyní vyzýván k vrácení dlužné částky. Lhůta k plnění byla s přihlédnutím k žádosti žalovaného, se kterou vyslovila žalobkyně souhlas, stanovena odlišně od ust. a žalovanému bylo umožněno splnit dluh v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč (poslední splátka dle zbývající výše dluhu) a to pod ztrátou výhody splátek, tedy pokud žalovaný nezaplatí ve lhůtě splatnosti byť jedinou splátku, stane se jeho dluh v celé zbývající výši splatným a žalobkyně se může domáhat výkonu rozhodnutí (výrok II. tohoto rozsudku). Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu absolutně neplatnou, nebylo možné vyhovět ani nároku na zaplacení sjednaných smluvních pokut a náhrad nákladů ve výši 600 Kč, neboť tyto nároky žalobkyně se odvíjely od neplatné smlouvy. Ve zbytku soud proto žalobu pod výrokem III. tohoto rozsudku zamítl.

12. Jelikož procesní neúspěch žalobkyně byl s přihlédnutím k částečnému zpětvzetí žaloby a zamítavému rozhodnutí soudu pod výrokem III. tohoto rozsudku větší než její úspěch a žalovanému náklady řízení nevznikly, bylo v souladu s  o nákladech řízení rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok IV. tohoto rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň - město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.