Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
1 C 162/2020-59
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Šustrem v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
se sídlem adresa žalobkyně,
právně zastoupený JUDr. jméno příjmení,
advokátem se sídlem adresa,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení 9 162 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Řízení se co do 763,4 Kč a 1 162 Kč zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 8 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení
8,25 % od 16. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Co do zákonného úroku z prodlení z částky 8 000 Kč od 28. 11. 2019 do 15. 7. 2020 se žaloba zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce 1 368 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do 763,4 Kč a 1 162 Kč zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 8 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % od 16. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Co do zákonného úroku z prodlení z částky 8 000 Kč od 28. 11. 2019 do 15. 7. 2020 se žaloba zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce 1 368 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 8 000 Kč spolu úrokem z prodlení ve výši 9 % od 28. 11. 2019 a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v částce 763,40 Kč a částku 1 162 Kč jak smluvní pokutu. V odůvodnění uvedl, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyní společností právnická osoba, IČO rámcovou smlouvu, na základě které byla uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které byly poskytnuty na bankovní účet žalovaného peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč dne 9. 7. 2018 a tuto částku měl žalovaný vrátit bezhotovostně v jedné splátce do 8. 8. 2018. Žalovaný však ničeho neuhradil, ocitl se v prodlení s částkou 8 000 Kč a má tak povinnost tuto částku vrátit včetně smluvní pokuty 1 162 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 10. 2019 ke dni 27. 11. 2019 byla převedena pohledávka za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn 7. 1. 2020. Dne 9. 7. 2020 sepsala žalobkyně upomínku před podáním žaloby a tuto zaslala žalovanému.
2. V podání došlém soudu dne 18. 2. 2021 žalobkyně na výzvu soudu dotvrdila, že žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně - společností právnická osoba sídlem adresa, uzavřel Rámcovou smlouvu o úvěru, která vymezovala podmínky, za kterých byl žalovaný oprávněn zažádat o poskytnutí úvěru a anonymizováno SMS byla oprávněna požadovaný úvěr poskytnout. V daném případě byla smlouva uzavřena v souladu s rámcovou smlouvou s využitím prostředků komunikace na dálku, kdy podpis žalovaného byl v souladu s čl.4 odst. 4.6. provedením úhrady - tzv. platby 1 Kč. Žalovanému byla poskytnuta částka 8 000 Kč a zavázal se uhradit poskytnutou jistinu do 8. 8. 2018. Žalobkyně bohužel nedisponuje potvrzením o úhradě verifikační platby žalovaným k prokázání skutečnosti. Smlouva mezi žalovaným a jmenovanou společností uzavřena byla, neboť tato společnost o žalovaném získala informace, které by mohla získat jedině v případě uzavření smlouvy. Pokud by však soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřena nebyla, žalobkyně požaduje přiznat částku 8 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně dále nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr. V rámci podání vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 1 925,4 Kč představující požadované příslušenství (smluvní pokuta 1 162 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 763,4 Kč). Nadále tak požaduje dlužnou jistinu 8 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z této jistiny, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a náklady řízení. Pokud jde o částečné zpětvzetí, podle § 96 o.s.ř. soud řízení částečně zastavil (výrok I. shora).
3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (doručeno fikcí na adrese trvalého pobytu), bez omluvy k jednání soudu nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.
4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobkyně disponuje údaji žalovaného, těmito údaji disponovala i její předchůdkyně. Nebylo prokázáno uzavření smlouvy prostředky na dálku. Pokud měl být podpis žalovaného na smlouvě nahrazen provedením úhrady platby 1 Kč, toto rovněž žalobkyně nedoložila (neprokázala). Na účet žalovaného zaslala předchůdkyně žalobkyně dne 9. 7. 2018 částku 8 000 Kč. I když došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni s účinností k 27. 11. 2019, nebylo prokázáno, že by oznámení o postoupení bylo doručeno žalovanému. Žalovanému byla doručena výzva k zaplacení dluhu, když tato výzva z 9. 7. 2020 byla dána na poštu dne 10. 7. 2020. Žalovaný dosud částku 8 000 Kč žalobkyni nevrátil.
5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
9. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že nedošlo k uzavření smlouvy, nicméně bez existence právního titulu obdržel žalovaný částku 8 000 Kč na svůj účet od předchůdce žalobkyně a tuto dosud nevrátil. Na dané plnění je třeba pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu a je povinna takové obohacení žalobci, jemuž byla daná pohledávka postoupena, vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož nedošlo k uzavření smlouvy, nemohla být tedy sjednána doba plnění a žalovaný byl povinen obohacení vydat bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož tak řádně a včas neučinil, je s úhradou v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobce má rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co se týče počátku běhu úroků z prodlení, bylo v řízení prokázáno, že výzva k zaplacení byla dána na poštu 10. 7. 2020 a dle § 573 obč.zák. (domněnka doby dojití) došla žalovanému 3.pracovní den po odeslání tj. dne 15. 7. 2020, takže od 16. 7. 2020 je žalovaný v prodlení. Soud proto ohledně jistiny žalobě zcela vyhověl a pokud jde o požadovaný úrok z prodlení, částečně žalobě zamítl (výrok I. a II. shora).
10. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle poměrného úspěchu účastníků řízení, když žalobce zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a jednoduchá výzva k plnění) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 800 Kč (2 x 200 +1 x 100 + 3 x rež.paušál po 100 Kč). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 168 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 1 368 Kč (400 + 800 + 168). Žalobkyně byla neúspěšná v poměrně nepatrné části (úroky z prodlení) a dle § 142 odst. 3 o.s.ř. jí tak soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.