Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 124/2020-26

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Kohoutkovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované,

o zaplacení částky 17.300 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3.380 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % z částky 3.380 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 13.920 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % z částky 13.920 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3.380 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % z částky 3.380 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 13.920 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % z částky 13.920 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svým návrhem doručeným soudu dne 30. 6. 2020 domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 17.300 Kč s příslušenstvím. Z návrhu se podává, že žalovaná uzavřela dne 2. 5. 2008 s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba IČO, Smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku 33.920 Kč sestávající z půjčky ve výši 20.000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 13.920 Kč, a to formou 53 pravidelných týdenních splátek po 640 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Žalobce od právního předchůdce neobdržel informace o datech a výši jednotlivých úhrad, pouze o celkové výši úhrad, tj. 16.620 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem, došlo k převedení pohledávky na anonymizována dvě slova, následně byla dne 24. 8. 2018 pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek na žalobce. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015 a ze dne 14. 9. 2018. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 17.300 Kč. Plnění žalované bylo alokováno nejprve dle článku 5. Smlouvy na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Žalovaná ode dne postoupení pohledávky na žalobce neuhradila na svůj dluh ničeho.

2. Procesní stanovisko žalované se soudu nepodařilo zjistit.

3. V dané věci se jedná o řízení s mezinárodním prvkem, když žalobce je právnickou osobou se sídlem na území cizího stát (země). Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelskou smlouvu, na danou věc dopadá článek 18 odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, kdy příslušným pro rozhodování věci je soud toho členského státu, v němž má spotřebitel bydliště.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že dne 2. 5. 2008 byla sepsána Smlouva o půjčce mezi právnická osoba IČO se sídlem adresa, kdy tato Smlouva o půjčce byla uzavřena ve smyslu ustanovení , , a , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně Ve formuláři Smlouvy je uvedeno, že nedílnou součástí této smlouvy jsou Smluvní podmínky smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně tohoto formuláře. právnická osoba touto smlouvou poskytl půjčku v částce 20.000 Kč s tím, že zákazník se zavázal zaplatit právnická osoba souhrnný poplatek v částce 13.920 Kč. Celková částka, kterou je zákazník na základě této smlouvy povinen zaplatit, činí 33.920 Kč. Zákazník se zavázal splatit celkovou částku v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 640 Kč, a to vždy do rukou osoby uvedené v článku 13. Smluvních podmínek s tím, že 1. splátka je splatná 7. dne od data uzavření této smlouvy. Zákazník podpisem této smlouvy potvrzuje, že od právnická osoba v hotovosti převzal celou výši uvedené částky půjčky. Předmětná pohledávka byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba jako postupitelem a anonymizována dvě slova jako postupníkem, a to dne 19. 6. 2015, následně byla pohledávka postoupena dne 24. 8. 2018 na žalobce. Pohledávka za žalovanou je uvedena v seznamu postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo oznámeno. Dopisem ze dne 15. 6. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu právním zástupcem žalobce.

5. Podle , , není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva i povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

6. Podle , , ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Podle , ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Jak vyplynulo ze shora uvedeného, byla uzavřena Smlouva o půjčce, na základě které byla žalované poskytnuta jistina ve výši 20.000 Kč. Žalovaná se Smlouvou o půjčce zavázala i k úhradě dalších plateb (tedy nejen jistiny), a to ve výši 13.920 Kč. Tato částka je ve Smlouvě nazvána jako„ souhrnný poplatek“. Podle , ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, lze při peněžité půjčce dohodnout úroky; soud proto předmětnou částku posuzoval jako smluvené úroky.

9. Pokud jsou však tyto úroky požadovány ve výši, která při přepočtu na roční plnění činí cca 69,6% úroků z půjčené částky, tak lze dospět k závěru, že se jedná o úrok, který není běžný ve spotřebitelských vztazích.

10. S přihlédnutím k datu uzavření smlouvy lze rovněž dospět k závěru, že takto stanovený úrok je v rozporu s dobrými mravy a to z následujících důvodů. Přestože výše úroků není zákonem ani jiným předpisem omezena, nelze vycházet z toho, že by výše úroku závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. I v tomto případě je třeba vycházet z ustanovení , ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, podle něhož výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Úroky (bez ohledu na to, jak jsou označeny) dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky představují odměnu za užívání půjčené jistiny. V souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce by bylo takové jednání věřitele, které by vedlo ke sjednání úroků s přiměřenou výší (nikoliv ve výši 69,6 % ročně). Nepřiměřenou je pak taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Soud vycházel z obecně známé skutečnosti, že výše úroků u krátkodobých spotřebitelských půjček se v době sjednání předmětné Smlouvy o půjčce pohybovala v průměru od 10 do 13 % ročně, proto dohodnutá výše úroků podstatně přesahuje horní hranici této obvyklé úrokové míry, což vede soud k závěru, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy ve smyslu ustanovení , , ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, takže předmětné ujednání týkající se výše úroku je třeba vyhodnotit jako neplatné. Otázka přiměřeného úroku je pak blíže rozvedena v ustálené judikatuře, když soud zmiňuje např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. , ze kterého se podává, že v rozporu s dobrými mravy nemůže být sjednaný úrok, který podstatně nepřesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Rovněž rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. , který uvádí, že nepřiměřené a tedy odporující dobrým mravům, je (zpravidla) pouze taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou. Toliko konkrétní zjištění, zda a kolikanásobně převyšuje dohodnutá výše úroků horní hranici obvyklé úrokové míry u úvěrů poskytovaných bankami, dovoluje učinit závěr, zda výše úroků přesahuje obvyklou úrokovou míru podstatným způsobem. V neposlední řadě soud odkazuje rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. , který uvádí, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení , která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru nebo půjček. Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy.

11. Vzhledem ke shora uvedeným závěrům soud má za to, že Smlouva o půjčce je z důvodu výše úrokové sazby v rozporu s dobrými mravy (ustanovení , ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013) a ve smyslu , ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, jde tak o neplatný právní úkon. Za tohoto stavu věci tak soud vyhodnotil předmětný vztah mezi původním věřitelem a žalovanou jakožto bezdůvodné obohacení dle , ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013. V řízení nebylo zpochybněno, že žalovaná reálně obdržela částku 20.000 Kč. Aktuálnímu žalobci, na kterého byla pohledávka za žalovanou postoupena, nejsou známy jednotlivé dílčí úhrady na dluh žalované, v žalobě je tvrzeno, že žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobce 16.620 Kč. Soud proto dospěl k závěru, že po odečtení částky, která byla žalované vyplacena (tj. 20.000 Kč), a částky, která byla prokazatelně žalovanou uhrazena (tj. 16.620 Kč), žalovaná dosud neuhradila částku 3.380 Kč. Soud zavázal žalovanou k úhradě dluhu v celkové výši 3.380 Kč, a to spolu s příslušenstvím, jež představuje zákonné úroky z prodlení.

12. Soud naopak zamítl žalobu co do zaplacení částky 13.920 Kč s příslušenstvím (od požadovaných 17.300 Kč byla odečtena přiznaná částka 3.380 Kč), neboť dle výpočtu soudu měla být platba žalované v minulosti započtena na jistinu, když vzhledem k neplatnosti Smlouvy o půjčce tato platba žalované neměla být započítána na úroky či poplatky, jak uvádí žalobce.

13. Přestože žalobce v rámci příslušenství, tj. zákonných úroků z prodlení, požaduje placení zákonných úroků z prodlení v závislosti na pololetí a vývoji repo sazby stanovené Českou národní bankou, postupoval soud ve shodě s  a a stanovil jednotnou výši úroku z prodlení, neboť pokud splatnost pohledávky nastala po 1. 7. 2010, je úrok z prodlení neměnný po celou dobu prodlení. V tomto směru tak soud upravil požadované zákonné úroky z prodlení ve shodě s tímto nařízením.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle , když žalobce měl ve věci úspěch pouze částečný, a to nižší než jeho neúspěch ve věci. Za tohoto stavu věci tak bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když vzhledem k procesní nečinnosti žalované, této ani náklady řízení vzniknout nemohly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.