Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
9 C 143/2021-46
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 3 574 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3 574 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 792 Kč od 27. 7. 2018 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 782 Kč od 15. 6. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3 574 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 792 Kč od 27. 7. 2018 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 782 Kč od 15. 6. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení 3 574 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu neuhrazené ceny za dodávky elektřiny do odběrného místa žalované na adrese obec a číslo, které žalobkyně jakožto obchodník s elektřinou zajišťovala pro žalovanou na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne 20. 6. 2018. Žalobkyně vyúčtovala cenu za poskytnuté dodávky elektřiny žalované fakturou splatnou k 26. 7. 2018, a to v částce 792 Kč, a dále fakturou splatnou k 14. 6. 2019, a to v částce 2 782 Kč. Žalovaná na tyto faktury doposud ničeho neuhradila, proto se jejich zaplacení žalobkyně domáhala podanou žalobou. Vedle dlužné ceny za poskytnuté dodávky elektřiny pak požadovala rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení z jednotlivých dlužných částek, a to vždy za období ode dne následujícího dni splatnosti příslušné faktury do zaplacení.
2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřila.
3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř. “). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas, žalovaná se pak ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. nevyjádřila, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, soud proto její souhlas ve smyslu citovaného ustanovení předpokládal.
4. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:
Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 23. 5. 2018 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro kategorii domácnost číslo na jejímž podkladě zajišťovala dodávky elektřiny do odběrného místa žalované na adrese obec a číslo. Žalovaná se ve smlouvě zavázala hradit žalobkyni zálohy na úhradu ceny za poskytnuté dodávky elektřiny ve výši 6 000 Kč měsíčně, které byly splatné vždy k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s tím, že ji může žalovaná kdykoliv bezplatně a bez udání důvodů vypovědět s výpovědní dobou 3 měsíce. Fakturou vystavenou dne 12. 7. 2018 vyúčtovala žalobkyně žalované cenu za poskytnuté dodávky elektřiny v období od 20. 6. 2018 do 3. 7. 2018 ve výši 792 Kč. Zmíněná faktura byla splatná k 26. 7. 2018. Fakturou vystavenou dne 14. 12. 2018 následně žalované byla vyúčtována cena za poskytnuté dodávky elektřiny v období od 4. 7. 2018 do 30. 11. 2018 ve výši 18 790 Kč. Tato faktura byla splatná k 28. 12. 2018. Předžalobní výzvou zástupce žalobkyně z 10. 3. 2020 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu z obou shora uvedených faktur ve výši 3 574 Kč ve lhůtě sedmi dnů od doručení výzvy. Současně byla upozorněna, že v případě nezaplacení dluhu bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání. Zmíněná výzva byla dne 10. 3. 2020 odeslána na adresu odběrného místa žalované.
5. Po právní stránce hodnotil soud věc podle právní úpravy obsažené v § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů v účinném znění (dále jen„ energetický zákon“).
6. Podle § 50 odst. 2 věty prvé energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.
7. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl závazkový právní vztah založený smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřenou ve smyslu § 50 odst. 2 věty prvé energetického zákona. Žalobkyně své povinnosti z uvedené smlouvy splnila, když dodávala elektřinu do odběrného místa žalované. Ta byla tudíž dle smlouvy i dle shora citovaného ust. § 50 odst. 2 věty prvé energetického zákona povinna za tyto dodávky hradit žalobkyní řádně vyúčtovanou cenu. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že žalovaná zcela neuhradila cenu za dodanou elektřinu a poskytnuté služby za fakturační období od 20. 6. 2018 do 3. 7. 2018, respektive od 4. 7. 2018 do 30. 11. 2018. Bylo přitom na žalované, aby v případě, že svůj dluh ze shora uvedených faktur již zcela či alespoň v širším než žalobou tvrzeném rozsahu uhradila, takovou skutečnost soudu nejen tvrdila, ale zejména prokázala. Nic takového se ovšem nestalo, žalovaná zůstala po celou dobu trvání řízení nečinnou, na podanou žalobu nijak nereagovala a se soudem nekomunikovala. Soud proto dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok je zcela oprávněný.
8. S ohledem na shora uvedené soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 3 574 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku v účinném znění, neboť žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyla odpovědná. Výše úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , za jehož účinnosti prodlení žalované vzniklo.
9. Žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná a svědčí jí tudíž dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žaloba v řešené věci splňuje náležitosti tzv. formulářové žaloby uvedené v § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu v účinném znění (dále jen„ AT“), neboť se jedná o žalobu podanou na ustáleném vzoru, který žalobkyně uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, a to i u zdejšího soudu (např. v řízení vedeném pod sp. zn. 6 C 330/2020 , kde žalobkyni rovněž zastupoval anonymizováno příjmení a žaloba v této věci byla po obsahové i stylistické stránce de facto totožná s žalobou podanou v této věci). Předmětem řízení je přitom peněžité plnění, přičemž tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud proto při stanovení výše náhrady nákladů řízení vycházel právě z citovaného ustanovení § 14b AT.
10. Náklady řízení žalobkyně sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů jejího zastoupení ve výši 968 Kč Tyto jsou tvořeny mimosmluvní odměnou advokáta ve výši 500 Kč za dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 AT a jeden úkon právní služby podle § 11 odst. 2 AT (jednoduchá výzva k plnění) v poloviční výši 100 Kč, dále třemi paušálními náhradami hotových výdajů souvisejících s každým ze shora uvedených úkonů právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT a náhradou za 21% DPH z uvedených položek ve výši 168 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. Soud tak uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 368 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
11. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí.