Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 74/2018-131
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kozákovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 1 332 100 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky ve výši 1 332 100 Kč s příslušenstvím, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 12 265,68 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobce je povinen zaplatit České republice, na účet Obvodního soudu pro Prahu 1, částku ve výši 846 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky ve výši 1 332 100 Kč s příslušenstvím, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 12 265,68 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalobce je povinen zaplatit České republice, na účet Obvodního soudu pro Prahu 1, částku ve výši 846 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou podanou dne 5. 9. 2018 se žalobce domáhal uhrazení celkové částky 1 332 100 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že mezi jeho matkou a žalovanou byla uzavřena smlouva číslo o životním pojištění, jejíž součástí bylo i pojištění tehdy nezletilého žalobce pro případ trvalých následků, závažných dětských onemocnění, hospitalizace a nezbytné doby léčby úrazu, přičemž oprávněným k výplatě pojistného plnění byl žalobce. Dne datum žalobce během školní praxe náhle upadl na zem a uhodil se do hlavy v oblasti levého oka. Rychlou záchrannou službou byl odvezen do nemocnice a následně se léčil i v dalších zařízeních. V důsledku pádu však trvale přišel o zrak levého oka. Matka žalobce se proto obrátila na žalovanou s tím, že uplatnila nárok na plnění z uzavřené pojistné smlouvy za hospitalizaci mezi dny data, dobu nezbytného léčení a trvalé následky úrazu. Žalovaná však dopisem ze dne 8. 7. 2016 pojistné plnění odmítla s tím, že jelikož k pádu došlo v důsledku epilepsie, tedy nemoci, jíž žalobce dlouhodobě trpěl již před uzavřením předmětné smlouvy, uplatní se na úraz výluka z pojištění. Žalobce tvrdí, že k úrazu nedošlo v důsledku epilepsie, neboť přicházející epileptický záchvat se naučil rozpoznat a v tomto případě se o něj nejednalo. Pokud žalovaná uplatňuje výluku z pojištění, je na ní, aby prokázala, že k úrazu skutečně došlo v důsledku epilepsie žalobce, což dle něj dostatečně neučinila. Žalobce proto požaduje po žalované pojistné plnění ve výši 2 100 Kč za hospitalizaci trvající 21 dnů, 30 000 Kč za dobu nezbytného léčení při poranění zrakového nervu a poranění mozku trvající 150 dnů, a celkem 1 300 000 Kč za trvalé následky úrazu, včetně zákonných úroků z prodlení z těchto částek od 20. 6. 2017 do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že dne 4. 12. 2015 byla mezi žalobcem a žalovanou skutečně uzavřena pojistná smlouva číslo uzavřená na základě návrhu číslo kde pojistníkem byla matka žalobce a pojištěným dítětem žalobce sám. Byť k pojištění žalobce došlo až po úrazu, žalovaná veřejně přislíbila, že bude hradit plnění i za úraz, k němuž dojde mezi podpisem návrhu na uzavření smlouvy a smlouvy samotné, proto by se za běžných okolností vztahovalo i na výše popisovaný úraz. Ve vztahu k této události ohlášené dne datum však musela žalovaná nárok žalobce odmítnout, neboť dle prohlášení ošetřujícího lékaře a lékařských zpráv došlo k úrazu v důsledku epileptického záchvatu žalobce. V případě nároku na náhradu za hospitalizaci, nezbytné doby léčení i trvalých následků úrazu tak žalovaná nemohla plnit s ohledem na to, že k úrazu došlo v důsledku onemocnění, pro nějž byl pojištěný léčen nebo sledován a/nebo si ho byl vědom již před počátkem pojištění, a k pojistné události tak z hlediska žalované došlo v důsledku onemocnění. Žalovaná odkazuje na závěrečnou zprávu nemocnice, propouštěcí zprávu nemocnice, zprávy o ambulantních vyšetřeních zdravotnické zařízení a prohlášení ošetřujícího lékaře žalobce. Nadto dodává, že požadavky žalobce na pojistné plnění z trvalých následků úrazu jsou značně nadnesené a neodpovídají oceňovacím tabulkám žalované. Žalovaná tak nároky žalobce neuznává ani z části a požaduje, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.
Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující tvrzení:
3. Dne 30. 6. 2015 matka žalobce jméno příjmení, jako pojistník i jako zákonný zástupce pojištěného, podepsala Návrh pojistníka na uzavření pojistné smlouvy o životním pojištění číslo jehož obsahem bylo též úrazové pojištění žalobce a pojištění nemoci s pojistnými částkami 400 000 Kč a 600 000 Kč za trvalé následky úrazu s progresí, 100 Kč denně za hospitalizaci a 200 Kč denně za dobu nezbytné léčby úrazu. Dne 4. 12. 2015 žalovaná vystavila dokument nazvaný Pojistka k pojistné smlouvě číslo (Návrh pojistníka na uzavření pojistné smlouvy o životním pojištění číslo Pojistka k pojistné smlouvě číslo shodná tvrzení účastníků). Součástí této smlouvy byly též Pojistné podmínky žalované obsahující mimo jiné zvláštní pojistné podmínky pro pojištění trvalých následků s progresí, zvláštní pojistné podmínky pro pojištění hospitalizace a zvláštní pojistné podmínky pro pojištění nezbytné doby úrazu. Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění trvalých následků s progresí obsahují v čl. 2 definici pojistné události jako trvalého tělesného poškození pojištěného, které vzniklo v době trvání pojištění následkem úrazu (a které je uvedeno v přiložené oceňovací tabulce nebo srovnatelné). Podle čl. 2 podmínkou vzniku práva na pojistné plnění je, že k úrazu došlo v době trvání pojištění a trvalé tělesné poškození vzniklo a/nebo se projevilo nejpozději do 12 měsíců ode dne úrazu. Čl. 6.1 zvláštních pojistných podmínek pro pojištění trvalý následků s progresí pak obsahuje výluku z pojištění v případě, kdy k pojistné události došlo plně nebo částečně v souvislosti s onemocněním, přičemž obdobné ustanovení obsahují i zvláštní pojistné podmínky pro pojištění hospitalizace v čl. 8, kde je uvedeno, že pojistná událost nenastává v případě, že k hospitalizaci došlo v souvislosti s nemocí, pro níž byl pojištěný léčen nebo lékařsky sledován a/nebo které si byl vědom v období před počátkem pojištění, jakož i čl. 7 zvláštních pojistných podmínek pro pojištění nezbytné doby úrazu, v němž je uvedeno, že pojistná událost nenastává v případě, kdy k ní došlo plně nebo částečně v souvislosti s onemocněním (Pojistné podmínky žalované). Dle veřejného příslibu žalované tato pojistná smlouva kryje i pojistné události, ke kterým došlo v období mezi podpisem návrhu na uzavření pojistné smlouvy (tedy 30.6.2015) a uzavřením pojistné smlouvy (tedy přijetím tohoto návrhu, nejpozději 4.12.2015, když žalovaná vystavila pojistku k pojistné smlouvě) (shodné tvrzení).
4. Žalobce se dlouhodobě léčil s epilepsií, v letech 2007 až 2018 byl v péči dětské neurologické ambulance, jméno lékaře. Od prosince 2014 se v lékařské dokumentaci objevovaly poznámky, že žalobce na užívání předepsané medikace zapomíná, dle matky léky v posledních měsících před úrazem nebral, lékařem bylo doporučeno zlepšit přístup. Poslední pozorovaný epileptický záchvat byl v roce 2010 (kompletní lékařská dokumentace lékaře).
5. Dne datum ráno žalobce nesnídal, protože bylo pozdě a nestíhal, léky si nevzal, neboť mu nedělaly dobře na žaludek, se spolužákem cestou do školy vykouřil 2 až 3 cigarety na lačno (účastnický výslech žalobce). Na praxích v dílně ve vzdělávací zařízení, kde studoval obor automechanika, žalobce v ranních hodinách upadl, přičemž se udeřil do hlavy o podlahu v oblasti levého oka, samotný pád nikdo z přítomných neviděl (účastnický výslech žalobce). Po upadnutí do bezvědomí se žalobce pomočil, měl pěnu u úst, jakoby se třepal, byl uveden do stabilizované polohy a byla zavolána záchranná služba (výslech mistra odborného výcviku celé jméno svědka, v jehož hodině k úrazu došlo). V záznamu o výjezdu rychlé lékařské pomoci byl uveden též křečový stav žalobce, který však již po jejím příjezdu netrval, žalobce se však při převozu pozvracel; v anamnéze pacienta byla uvedena epilepsie (Záznam o výjezdu RLP ze dne datum, Závěrečná zpráva nemocnice, výslech celé jméno svědkyně, lékařky záchranné služby, která přijela do školy a pacienta převážela do nemocnice).
6. V důsledku pádu přišel žalobce o zrak v levém oku, přičemž tento úraz byl ohlášen žalované dne 31. 5. 2016 spolu s prohlášením ošetřujícího lékaře, ve všech zprávách lékařů byla jakožto příčina úrazu uváděna epilepsie, epi paroxysmus či epi záchvat (Prohlášení osoby uplatňující nárok ze dne 31. 5. 2016, Prohlášení ošetřujícího lékaře ze dne 27. 5. 2016, Závěrečná zpráva nemocnice, Propouštěcí zpráva nemocnice).
7. V rámci dokazování byl zadán k vypracování též znalecký posudek soudnímu znalci z oboru neurologie, celé jméno znalce, jenž měl za úkol zodpovědět, zda lze bez důvodných pochybností potvrdit, či naopak vyvrátit, že u žalobce v okamžiku úrazu došlo k epileptickému záchvatu. Znalec na základě lékařských zpráv, zdravotnické dokumentace ošetřujícího lékaře žalobce a konzultace s ošetřujícím lékařem jméno lékaře došel k závěru, že žalobce prodělal dne datum epileptický záchvat, přičemž jednou z jeho příčin bylo velmi pravděpodobně vynechání léčby ze strany žalobce (znalecký posudek ze dne 31. 1. 2020). Znalec byl přítomen jednání, při kterém byl vyslechnut žalobce, lékařka celé jméno svědkyně a mistr odborného výcviku celé jméno svědka, a po vyslechnutí jejich výpovědí, v rámci svého výslechu uvedl, že si za svými závěry uvedenými v písemném znaleckém posudku stojí. Popsané projevy při úrazu epileptickému záchvatu odpovídají, přičemž ke spuštění záchvatu mohl přispět spěch ráno, vykouřené cigarety, a hlavně absence předepsané medikace. K námitce právního zástupce žalobce, že žalobce nikdy dřív v rámci epileptického záchvatu neupadl do bezvědomí, znalec uvedl, že pacient může v rámci epileptického záchvatu upadnout do bezvědomí i v případě, že nikdy dříve se tak nestalo, v daném případě je evidentní, že žalobce byl dekompenzován, což mohlo jeho ataku zhoršit. I pokud by tak žalobce prokázal, že nikdy dřív v rámci epileptického záchvatu do bezvědomí neupadl, nemůže to mít žádný vliv na závěry znaleckého posudku. Právě nenadálost atak způsobuje, proč nejsou epileptikům doporučovány nějaké aktivity (práce ve výškách) či povolání (práce se stroji). V důsledku nenadálé ataky si mohou ublížit, což se stalo i v tomto případě. Ze všech okolností popisovaného případu je zřejmé, že v době úrazu žalobce prodělával epileptický záchvat (výslech znalce).
8. Dne 8. 7. 2016 žalovaná sdělila matce žalobce, že vzhledem k výluce nemohou poskytnout pojistné plnění. Následně žalovanou vyzval k plnění právní zástupce žalobce dopisem ze dne 18. 5. 2017, na nějž žalovaná zareagovala dopisem ze dne 21. 6. 2017, v němž podrobněji vysvětlila, proč nemůže pojistné plnění poskytnout. Konečně pak byla právním zástupcem žalobce zaslána žalované předžalobní výzva ze dne 11. 12. 2017, na niž však žalovaná opět reagovala zamítavě dne 21. 12. 2017 (dopisy žalované ze dne 8. 7. 2016, žádost právního zástupce žalobce ze dne 18. 5. 2017, reakce žalované ze dne 21. 6. 2017, předžalobní výzva ze dne 11. 12. 2017 a vyjádření k této výzvě ze dne 21. 12. 2017).
9. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené shodná či nesporná tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností.
10. Pokud žalobce v řízení rozporoval, že žalobce byl po pádu v křečích, přičemž svědkyně celé jméno svědkyně při výslechu uvedla, že při příjezdu RLP žalobce v křečích již zřejmě nebyl a uvedené nevyplývá ani z výslechu svědka celé jméno svědka, soud uvádí, že k nehodě došlo před více než pěti lety. Svědkyně celé jméno svědkyně si vzpomněla, že v sanitce již žalobce křeče neměl, ohledně doby příjezdu si tak jista nebyla. Pokud jde o svědka celé jméno svědka, ten zmínil, že se žalobce mimo jiné třepal. Soud považuje v této souvislosti za nerozhodné, zda informaci o křečích celé jméno svědkyně zapsala na základě vlastního pozorování či na základě informace svědka celé jméno svědka (což se jeví jako pravděpodobné), za důležitou okolnost soud považuje skutečnost, jak popsané příznaky lékaři (včetně znalce) vyhodnotili.
11. Důkaz svědeckou výpovědí matky žalobce soud zamítl jako nadbytečnou, když samotná skutečnost, že matka žalobce zřejmě sdělila celé jméno svědkyně, že syn trpí epilepsií, nebyla nijak sporována. Pokud jde o její výpovědi ke zdravotnímu stavu žalobce, soud má tyto skutečnosti dostatečně prokázané ze všech provedených důkazů (lékařské zprávy jméno lékaře, znalecký posudek), a proto tento důkaz považuje za nadbytečný. Ohledně návrhu na provedení důkazu výslechem sv. příjmení (organizátorky dětského tábora v roce 2008, kde měl žalobce údajně prodělat epileptický záchvat s bezvědomím), soud s ohledem na závěry znalce v této otázce považuje prokázání této skutečnosti za nevýznamné, a proto provedení tohoto důkazu také zamítl pro nadbytečnost.
12. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení, případně byly důkazy předloženy opožděně.
13. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.
Uvedený skutkový stav posoudil soud po právní stránce následujícím způsobem:
14. Podle ust. §2578 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
15. V posuzované věci matka žalobce a žalovaná nejpozději dne 4. 12. 2015 (ovšem pokrývající i pojistné události nastalé v období od 30. 6. 2015) uzavřely pojistnou smlouvu o životním pojištění číslo jehož obsahem bylo též úrazové pojištění žalobce pro trvalé následky úrazu a pojištění pro případ nemoci žalobce, s pojistným částkami 400 000 Kč a 600 000 Kč za trvalé následky úrazu s progresí, 100 Kč denně za hospitalizaci a 200 Kč denně za dobu nezbytné léčby úrazu. Součástí této smlouvy byly též Pojistné podmínky anonymizována dvě slova obsahující mimo jiné zvláštní pojistné podmínky pro pojištění trvalých následků s progresí, zvláštní pojistné podmínky pro pojištění hospitalizace a zvláštní pojistné podmínky pro pojištění nezbytné doby úrazu.
16. Podle čl. 2 je pojistná událost definována jako trvalé tělesné poškození pojištěného, které vzniklo v době trvání pojištění následkem úrazu (a které je uvedeno v přiložené oceňovací tabulce nebo srovnatelné). Podle čl. 2 podmínkou vzniku práva na pojistné plnění je, že k úrazu došlo v době trvání pojištění a trvalé tělesné poškození vzniklo a/nebo se projevilo nejpozději do 12 měsíců ode dne úrazu. Jelikož z veřejného příslibu žalovaného (i z jejího postoje v tomto řízení) není sporu o tom, že tato pojistná smlouva kryje i pojistné události, ke kterým došlo v období od 30. 6. 2015, k úrazu žalobce došlo dne 19. 11. 2015 a trvalé poškození vzniklo v době následujících 12 měsíců od úrazu, není mezi stranami sporu o to, že trvalé následky, které z úrazu žalobci vznikly, spadají do rámce sjednaného úrazového pojištění.
17. Předmětem sporu byla skutečnost, zda ve věci není je výluka z pojištění podle čl. 6 zvláštních pojistných podmínek pro pojištění trvalých následků s progresí, čl. 8 zvláštních pojistných podmínek pro pojištění hospitalizace a čl. 7 zvláštních pojistných podmínek pro pojištění nezbytné doby úrazu. Podle citovaných ustanovení pojistných podmínek pojistná událost nenastává v případě, že k hospitalizaci došlo v souvislosti s nemocí, pro níž byl pojištěný léčen nebo lékařsky sledován, a/nebo které si byl vědom v období před počátkem pojištění, případně k došlo plně nebo částečně v souvislosti s onemocněním. Pokud by v řízení bylo prokázáno, že k úrazu žalobce došlo v souvislosti s epilepsií, se kterou se léčil již od roku 2007, byla by ve věci dána výluka z pojištění a žalovaná by nebyla povinna pojistné plnění poskytnout.
18. Předmětem dokazování se tak stala skutečnost, zda k úrazu žalobce došlo v souvislosti s epilepsií či nikoli. Jelikož soud na základě provedeného skutkového dokazování, jak je uvedeno výše, dospěl k závěru, že k úrazu žalobce došlo v souvislosti s epilepsií, kdy žalobce nade vší pochybnost prodělal v době úrazu jeden z epileptických záchvatů, nezbývá mu než uzavřít, že žalovaná v řízení prokázala, že ve věci je dána výluka z pojištění a není povinna žalobci pojistné plnění poskytnout. Proto soud rozhodl tak, že žalobu v plném rozsahu zamítl, aniž by se blíže zabývá oprávněností výše požadovaného plnění (výrok I.).
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 265,68 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 800 Kč představující 300 Kč za každý z šesti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření ze dne 14. 1. 2019, příprava a účast na jednání dne 17. 5. 2019, vyjádření ze dne 23. 6. 2020, příprava a účast na jednání dne 21. 1. 2021) a nevrácené části zálohy na náhradu nákladů spojených se zpracováním znaleckého posudku uhrazené dle § 141 odst. 1 o.s.ř. v částce 10 465,68 Kč, když částka 7 623 Kč byla znalci přiznána usnesením ze dne 20. 5. 2019, č.j. 42 C 74/2018 -24 a částka 2 842,68 Kč usnesením ze dne 2. 2. 2021, č.j. 42 C 74/2018 -112.
20. Výrok III. je odůvodněn ust. §148 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. V posuzované věci vznikly náklady státu v částkce 846 Kč, když tato částka byla přiznána svědkyni celé jméno svědkyně jako náhrada nákladů s podáním svědecké výpovědi, usnesením zdejšího soudu ze ne 5.10.2020, č.j. 42C 74/2018 -72.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.