Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
8 C 67/2021-40
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupena advokátem titul jméno příjmení, titul.
poskytujícím právní služby jako společník advokátní kancelář anonymizována tři slova.
se sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
hlášený k trvalému pobytu na adrese adresa žalovaného
o zaplacení 3 195,21 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný zaplatil 3 195,21 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 896,27 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 885,65 Kč od datum do zaplacení a úrok ve výši 15 % ročně z částky 2 802,25 Kč se zamítá.
II. Účastníci vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný zaplatil 3 195,21 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 896,27 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 885,65 Kč od [datum] do zaplacení a úrok ve výši 15 % ročně z částky 2 802,25 Kč se zamítá.</b> <b>II. Účastníci vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částky s příslušenstvím, uvedené v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitel“), byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo na jejímž základě původní věřitel žalovanému poskytl v hotovosti v den uzavření smlouvy 10 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit úvěr ve splátkách spolu s úrokem v pevné výši 963 Kč. Před uzavřením smlouvy byla prověřena úvěruschopnost žalovaného, který doložil podklady o svých příjmech a výdajích. Žalovaný se dále zavázal k úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 500 Kč, úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 923 Kč a úhradě za splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši 1 800 Kč. Celkovou dlužnou částku 18 186 Kč se zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 299 Kč nejpozději do datum. Žalovaný nehradil splátky řádně, kdy naposledy uhradil dne datum, a dluh tak na jistině činil 2 802,25 Kč, na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 83,40 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 473,80 Kč, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 243,03 Kč a na úhradě za umožnění splátek v hotovosti v místě bydliště 1 184,51 Kč. Pohledávky ze smlouvy byly původním věřitelem žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Od postoupení pohledávky do sepisu žaloby dne datum bylo žalovaným uhrazeno ještě 2 160,23 Kč. Žalobkyně požaduje od žalovaného zaplacení jistiny 2 802,25 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 83,40 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 309,56 Kč, úroku od datum do postoupení pohledávky ve výši 896,27 Kč, jakož i úroku ve výši 15 % ročně z jistiny a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z jistiny a úroku, obojí od datum do zaplacení. Žalovaný dluh neuhradil, ač byl upomenut předžalobní upomínkou.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
4. Soud má za prokázané, že mezi žalovaným a původním věřitelem byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo na jejímž základě původní věřitel žalovanému poskytl v hotovosti v den uzavření smlouvy 10 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit úvěr ve splátkách spolu s úrokem v pevné výši 963 Kč. Před uzavřením smlouvy byla prověřena úvěruschopnost žalovaného, který doložil podklady o svých příjmech a výdajích. Žalovaný se dále zavázal k úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 500 Kč, úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 923 Kč a úhradě za splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši 1 800 Kč. Celkovou dlužnou částku 18 186 Kč se zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 299 Kč nejpozději do datum. Žalovaný dosud - v období od listopadu 2017 do konce roku 2019 - uhradil 13 399 Kč.
5. Jak výše uvedeno, byl sjednán jednak úrok v pevné výši 963 Kč a dále tzv.„ úhrada za poskytnutí úvěru“ 4 500 Kč, což není nic jiného, než opět úrok v pevné výši, takže výše úroku dosahuje 5 463 Kč. To při výši úvěru 10 000 Kč a splatnosti 14 měsíců činí 54,63 % za 14 měsíců, tedy 46,8 % ročně. A to za situace, kdy průměrná výše úroku ze spotřebitelského úvěru pro domácnosti s fixací od 1 do 5 let činila v listopadu 2017 dle České národní banky 8,37 %. Reálná úroková sazba tak v tomto smluvním vztahu dosahuje 6,5 násobku výše v té době obvyklé úrokové sazby pro srovnatelné úvěrové produkty. Takto významná smluvní nerovnováha v neprospěch spotřebitele, vede až k závěru o neplatnosti smlouvy jako celku dle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), pro zjevný rozpor s dobrými mravy, když se jedná o neplatnost absolutní s ohledem na narušení veřejného pořádku. Nutno dodat, že s ohledem na to, že se jedná o vztah podnikatele v oblasti půjčování peněz na straně jedné a spotřebitele na straně druhé, nepřichází v úvahu moderace výše sjednaného úroku a je nutné na ujednání o úroku hledět bez dalšího jako na neplatné (k povinnosti soudu ve spotřebitelských právních vztazích dovozovat absolutní neplatnosti nepovolených ujednání blíže výklad článku 6 odst. 1 směrnice 93/13/ o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách v rozsudku Soudního dvora Evropské unie C -618/10, CELEX: 62010CA0618).
6. Protože je úvěrová smlouva pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatná, ale bylo prokázáno poskytnutí finanční částky žalovanému, a to bez právního důvodu, mohla mít žalobkyně dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), právo na vrácení bezdůvodné obohacení, jehož se dostalo žalovanému, a to včetně úroku z prodlení ve smyslu § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že výše úroku z prodlení v listopadu 2017 činila 8,05 % ročně, je zřejmé, že za situace, kdy žalovaný žalobkyni uhradil za dobu 2 roků (11/ 2017 – 12/ 2019) jistinu a 34 % navíc, uhradil tak bez pochyb i úrok z prodlení v zákonné výši z jistiny. Soud proto žalobu zamítl, protože jistinu a úrok z prodlení z ní žalovaný uhradil a ve zbytku uplatněné nároky měly vyplývat ze smlouvy, která je absolutně neplatná.
7. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, kterému tak dle § 142 odst. 1 OSŘ vzniklo vůči žalobkyni právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovanému, který byl v řízení pasivní, však žádné náklady řízení nevznikly a tudíž soud rozhodl, že účastníci vůči sobě nemají na náhradu nákladů řízení právo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ ).