Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 131/2021-16
Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 9 999,32 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 999,32 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně jdoucím z této částky 10. 2. 2019 do zaplacení, a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám advokáta titul jméno příjmení titul. částku 1 489 Kč, a to do 3 (tří) dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 999,32 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně jdoucím z této částky 10. 2. 2019 do zaplacení, a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám advokáta [titul] [jméno] [příjmení] [titul]. částku 1 489 Kč, a to do 3 (tří) dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 9 999,32 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené dne 9. 10. 2018 mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, reg. č. anonymizováno číslo, sídlem adresa, číslo ulice ulice, město číslo, země a žalovaným. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019 postoupil původní věřitel pohledávku na žalobkyni.
Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Z předložených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené dne 9. 10. 2018 soud zjistil, že původní věřitel, poskytl žalovanému úvěr do maximálního úvěrového rámce 35 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit. Úvěr včetně smluvního úroku měl být původnímu věřiteli splacen ve splátkách ve výši alespoň 12,5% z aktuální výše úvěru nebo alespoň 1 000 Kč, podle toho, která částka je vyšší. Žalovaný na základě uvedené smlouvy celkově vyčerpal částku 11 136 Kč, když z této částky dluží žalobkyni částku 9 999,32 Kč, kterou neuhradil ani po zaslané předžalobní upomínce. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019 soud zjistil, že původní věřitel postoupil pohledávku na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem právního předchůdce žalobkyně.
S ohledem na skutečnost, že žalovaný výši provedených úhrad žádným způsobem nerozporoval, vzal soud tuto skutečnost za prokázanou.
Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení s tím, že ve smlouvě sjednaný poplatek má z právního hlediska charakter úroků.
Soud na základě shora provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. obč. zák., jejíž součástí jsou Úvěrové podmínky. Jelikož žalovaný uzavřel dne 9. 10. 2018 smlouvu o úvěru na částku do úvěrového rámce 35 000 Kč, vznikla mu podle smlouvy o úvěru povinnost úvěr ve sjednané lhůtě splatit. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ust. § 1970 obč. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 180/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a.t. ”) z tarifní hodnoty ve výši 9 999,32 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny.
Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.
Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř. )
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce a pověření zvoleného soudního exekutora jejím výkonem.