Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
17 C 90/2021-31
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Daduovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 49 130 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 180 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 22 180 Kč od 12. 2. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 26 950 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 49 130 Kč od 4. 5. 2016 do 11. 2. 2019 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 26 950 Kč od 12. 2. 2019 do zaplacení se zamítá.
III. Žádnému z účastníků řízení se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 180 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 22 180 Kč od 12. 2. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky 26 950 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 49 130 Kč od 4. 5. 2016 do 11. 2. 2019 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 26 950 Kč od 12. 2. 2019 do zaplacení se zamítá. III. Žádnému z účastníků řízení se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 15. 3. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 49 130 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 26. 1. 2016 uzavřela se žalovanou smlouvu o půjčce ve výši 61 950 Kč, skládající se z jistiny 35 000 Kč a souhrnného poplatku 26 950 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku splácet v týdenních splátkách ve výši 1 033 Kč ode dne 2. 2. 2016. Žalovaná nesplácela řádně a včas, uhradila pouze částku 12 820 Kč. Splatnost pohledávky nastala ke dni 3. 5. 2016.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně svou neúčast u jednání řádně a včas omluvila.
3. Z provedených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění:
-) ze smlouvy o peněžité zápůjčce číslo uzavřené dne 26. 1. 2016 mezi žalobkyní a žalovanou, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 35 000 Kč a žalovaná se zavázala zápůjčku splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 26 950 Kč v 59 týdenních splátkách po 1 033 Kč, s první splátkou splatnou dne 2. 2. 2016. Žalovaná jistinu zápůjčky převzala v hotovosti při podpisu smlouvy, což stvrdila svým podpisem smlouvy;
-) z informací o smlouvě číslo že žalovaná uhradila žalobkyni v nepravidelných splátkách celkem částku 12 820 Kč;
-) z předžalobní výzvy a podacího archu, že žalobkyně zaslala žalované před podáním žaloby dne 30. 1. 2019 výzvu k úhradě částky 49 130 Kč do 5 dnů ode dne doručení výzvy.
4. Na základě výše uvedených skutkových zjištění soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:
Žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalované v hotovosti při podpisu smlouvy částku 35 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit
spolu se souhrnným poplatkem v 59 pravidelných týdenních splátkách po 1 033 Kč. Žalovaná splácela zápůjčku nepravidelně a uhradila žalobkyni pouze částku 12 820 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzvala před podáním žaloby k úhradě dlužné částky, avšak bez úspěchu.
5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinného v době uzavření smlouvy o zápůjčce, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
7. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
8. Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2 991 odst. 1, 2 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 1968 občanského zákoníku , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
12. Podle § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
14. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.
15. Soud s ohledem na § 9 zákona č. 145/2010 Sb. shledal smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou jako absolutně neplatnou z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy. Z předložených listinných důkazů není zjevné, že by žalobkyně řádně a s odbornou péčí úvěruschopnost žalované, tj. její schopnost zápůjčku splatit, posoudila. K výzvě soudu žalobkyně pouze zaslala seznam databází, které k tvrzenému posouzení úvěruschopnosti žalované využila, nicméně již k těmto svým tvrzením soudu neoznačila a nepředložila žádné důkazy. Jelikož tak soud v řízení nemá za prokázané splnění povinnosti žalobkyně uvedené v § 9 zákona č. 145/2010 Sb. , posoudil smlouvu o zápůjčce jako absolutně neplatnou podle § 588 občanského zákoníku .
16. Plnění poskytnuté žalobkyní žalované je nicméně třeba vypořádat, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Podle § 2993 občanského zákoníku , plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Smluvní strana neplatné smlouvy přitom může žádat jen toho, oč plnění jí poskytnuté převyšuje objem majetkových hodnot, jež sama přijala. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku 12 820 Kč. Žalobkyně tak má nárok na uhrazení poskytnuté jistiny zápůjčky snížené o prokázané platby žalované. Soud tedy zavázal žalovanou k úhradě částky
22 180 Kč (35 000 Kč – 12 820 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení od data, kdy byla k zaplacení této částky prokazatelně vyzvána žalobkyní poprvé, tj. od data uvedeného v předžalobní výzvě. Tato byla žalované odeslána dne 30. 1. 2019, žalovaná měl svůj závazek uhradit do 5 dnů od doručení této výzvy. Ve smyslu § 573 občanského zákoníku se považuje výzva za doručenou dnem 4. 2. 2019. Soud tedy žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 12. 2. 2019 do zaplacení. S ohledem na neplatnost celé smlouvy o zápůjčce pak žalobkyně nemá nárok na úhradu souhrnného poplatku.
17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. podle úspěchu účastníků ve věci, když žalobkyně požadovala zaplacení částky 49 130 Kč a bylo jí soudem přiznána částka
22 180 Kč. Úspěch žalobkyně tedy představuje částka 22 180 Kč a úspěch žalované částka
26 950 Kč, ohledně níž byla žaloba zamítnuta. Více procesně úspěšným ve věci tak byla žalovaná. Jelikož žalované, která by tak měla právo na (poměrnou) náhradu nákladů řízení, žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádnému z účastníků řízení se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu obec, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.