Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 84/2021-71
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Daduovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 15 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 12. 11. 2020 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč, vždy ke každému 10. dni v měsíci za nějž je placeno, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci.
II. Žaloba o zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 2 550 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 000 Kč od 4. 9. 2018 do 11. 11. 2020 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 12. 11. 2020 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč, vždy ke každému 10. dni v měsíci za nějž je placeno, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci. II. Žaloba o zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 2 550 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 000 Kč od 4. 9. 2018 do 11. 11. 2020 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne 22. 12. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím a nákladů za vymáhání pohledávky ve výši 500 Kč s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně zahraniční právnická osoba příjmení p.l.c. uzavřela se žalovaným dne 3. 6. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru. Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím webových stránek právního předchůdce žalobkyně, na kterých se žalovaný registroval a po prověření jeho schopnosti úvěr splácet mu byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru. Žalovanému byl na základě smlouvy o úvěru poskytnut neúčelový bezhotovostní úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši
8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru, a to v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný čerpal celkem úvěr ve výši 15 000 Kč, neuhradil však minimální splátku a dostal se do prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne
18. 12. 2019 byla žalovaná pohledávka postoupena na společnosti právnická osoba, a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 byla žalovaná pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalobkyně požaduje také úhradu zákonného úroku z dlužné jistiny úvěru a náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 2 x 250 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani po výzvách žalobkyně. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě dne 7. 11. 2020.
2. Okresní soud v Prostějově usnesením ze dne 19. 4. 2021, č.j. číslo jednací, vyslovil svou místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu v Olomouci jako soudu místně příslušnému.
3. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil u nařízeného jednání tak, že proces uzavření smlouvy si již nevybavuje a neví, jakým způsobem uzavření smlouvy potvrdil. Žalovaný však potvrdil, že čerpal částku 15 000 Kč. Dále žalovaný uvedl, že před uzavřením smlouvy nebyly právním předchůdcem žalobkyně zjišťovány jeho příjmy a výdaje, ani zda má další dluhy, je v exekuci či insolvenci. Žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila, svou neúčast nicméně řádně a včas omluvila prostřednictvím svého zástupce.
4. Soud provedl listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:
-) ze smlouvy o revolvingovém úvěru, že nebyla žádným způsobem podepsána právním předchůdcem žalobkyně ani žalovaným,
-) z„ loan application info“ číslo číslo ze dne 3. 7. 2020, že žalovaný požádal o úvěr ve výši 5 000 Kč a 10 000 Kč,
-) z platebních informací, že dne 4. 6. 2018 čerpal žalovaný celkem částku 15 000 Kč,
-) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, že žalobkyni byly postoupeny pohledávky uvedené v připojené příloze od společnosti právnická osoba,
-) z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 7. 11. 2020, včetně podacího lístku, že žalobkyně zaslala žalovanému před podáním žaloby výzvu k úhradě částky 21 035 Kč do tří dnů.
5. Z dalších listinných důkazů, a to oznámení o postoupení pohledávky, obchodních podmínek společnosti právnická osoba a standardních informací o spotřebitelském úvěru, soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění.
6. Soud poté dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
V řízení nebylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaný čerpal (výběrem) od právního předchůdce žalobkyně dne 4. 6. 2018 celkem částku 15 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne
18. 12. 2019 byla žalovaná pohledávka postoupena na společnosti právnická osoba, a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 byla žalovaná pohledávka postoupena na žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne 7. 11. 2020 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení žalované částky do tří dnů. Výzva byla žalovanému odeslána dne 7. 11. 2020.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Podle § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.
10. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.
12. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
14. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k právnímu závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.
15. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na niž žalovaná pohledávka přešla na základě smluv o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 a 19. 12. 2019. Poté se soud zabýval samotným uplatněným nárokem žalobkyně a dospěl k závěru, že žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k platnému uzavření předmětné smlouvy o revolvingovém úvěru, neboť žalobkyní předložená smlouva o revolvingovém úvěru postrádá jakýkoliv podpis obou smluvních stran a z předložených„ jméno application info“ pouze vyplývá, že žalovaný požádal o úvěr ve výši 5 000 Kč a 10 000 Kč, a že jeho žádosti byly schváleny. Žalobkyně se k nařízenému jednání dne 21. 7. 2021 nedostavila a nemohla být tudíž soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby svá tvrzení v žalobě doplnila a označila důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně rozhodných skutečností. Žalobkyně tak v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně uzavření tvrzené smlouvy o revolvingovém úvěru a poskytnutí úvěru v žalované výši žalovanému.
16. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyně v řízení rovněž neprokázala, a to ani k výzvě soudu, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nesplnění této povinnosti přitom má za následek absolutní neplatnost smlouvy podle § 588 občanského zákoníku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soud ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, příp. také rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18). Také z vyjádření žalovaného bylo zjištěno, že k řádnému prověření jeho úvěruschopnosti ze strany právního předchůdce žalobkyně nedošlo. Z tohoto důvodu by tak nebylo možné žalobě v plném rozsahu vyhovět ani za předpokladu, že by soud dospěl k závěru, že uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru bylo prokázáno.
17. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný čerpal od právního předchůdce žalobkyně částku 15 000 Kč dne 4. 6. 2018. Plnění poskytnuté žalovanému je tak třeba vypořádat z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku, neboť právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 15 000 Kč bez právního důvodu. Soud proto uložil žalovanému, který se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s
§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení stanovené v předžalobní výzvě, ve které žalobkyně žalovaného prvně prokazatelně vyzvala k vrácení dlužné částky, tj. ode dne 12. 11. 2020, do zaplacení.
18. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř. ve splátkách s ohledem na majetkové poměry a aktuální životní situaci (úraz a pracovní neschopnost) žalovaného, které byly soudem v řízení zjištěny. Žalovaný v řízení soudu prokázal svou aktuální pracovní neschopnost způsobenou úrazem nohy, dále uvedl, že nyní bydlí na ubytovně se svým otcem, kterému nemůže momentálně ani přispívat na nájem. Jeho matka bydlí se sestrou na jiné ubytovně a v důsledku toho, že jí žalovaný nyní nepřispívá na její dluhy, dostala se do insolvence. Žalovaný uvedl, že s pomocí jeho otce je schopen splácet 1 000 Kč, maximálně 1 500 Kč.
19. V důsledku toho, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, nemá žalobkyně nárok na úhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky a smluvního úroku. Soud proto žalobu v této části, včetně zákonného příslušenství, jako nedůvodnou zamítl.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 252 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná (zamítnuta byla žaloba jen co do příslušenství pohledávky), a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem v celkové výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b odst. 1 bod. 1 vyhl.
č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), režijní paušál v celkové výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14 b) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč obec plnění pak bylo stanoveno k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s §149 odst. 1 o. s. ř., lhůta k plnění v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Podmínky k použití § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (srov. 13 C 229/2021, 18 C 70/2021, 12 C 69/2021, 16 C 46/2021) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.