Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
18 C 213/2021-12
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanou Holubovskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 6 339,25 Kč s přísl. / úvěr
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 339,25 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 020,52 Kč, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 5 679,25 Kč od 10. 4. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 119,48 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 339,25 Kč od 10. 4. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 339,25 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 020,52 Kč, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 5 679,25 Kč od 10. 4. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 119,48 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 339,25 Kč od 10. 4. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.
Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 6 339,25 Kč s příslušenstvím, a to z titulu Smlouvy o revolvingovém úvěru číslo uzavřené mezi účastníky dne 31.8.2010.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
V souladu s ust. § 115a o.s.ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.
Soud provedl důkaz Smlouvou o revolvingovém úvěru číslo ze dne 31.8.2010, Úvěrovými podmínkami, splátkovým kalendářem, výzvou ke splacení celého úvěru včetně podacího archu a předžalobní upomínkou a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:
Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 31.8.2010 Smlouvu o revolvingovém úvěru,jejíž součástí byly úvěrové podmínky. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši úvěrového rámce 20.000 Kč a žalovaný se ji zavázal poskytnutý úvěr splácet v měsíčních splátkách jak ve smlouvě stanoveno. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky byla sjednána smluvní pokuta. Žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu načerpal celkem částku 20 000 Kč, neuhradil ji však celou. Žalobkyně pro prodlení žalovaného se splácením dluhu k datu 31.12.2020 poskytnutý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. K datu sepisu žaloby vyčíslila žalobkyni dluh žalovaného částkou uvedenou v žalobě. Dopisem ze dne 31.12.2020 vyzvala žalobkyně žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu.
Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
Podle ust. § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
V daném případě žalobkyně úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 a následujících občanského zákoníku, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve sjednané výši a žalovaný se jej zavázal žalobkyni splatit včetně dohodnutých úroků. Žalovaný však své povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy vrátit žalobkyni poskytnuté finanční prostředky v dohodnuté době nesplnil a ocitl se tak v prodlení s úhradou svých závazků a krom povinnosti uhradit žalobkyni dlužnou jistinu včetně sjednaného úroku a poplatků vznikla žalovanému i povinnost dle ust. § 2048 občanského zákoníku ve spojení s úvěrovými podmínkami hradit žalobkyni smluvní pokutu a náklady na vymáhání a dle ust. § 1970 občanského zákoníku povinnost hradit zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (žalobkyně jej požaduje od uplynutí 14 denní lhůty k zaplacení stanovené v dopise o zesplatnění úvěru). Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb
Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 339,25 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.