Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 81/2021-46

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 8 799 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4.185 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 4.614 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.225,73 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 6.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 787,67 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4.185 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 4.614 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.225,73 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 6.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 787,67 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 25. 9. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 8.799 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 787,67 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.225,73 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 6.000 Kč a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 6.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení s tím, že právní předchůdce žalobkyně – právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne 4. 4. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnuté peněžní prostředky úrok ve výši 840 Kč při úrokové sazbě 23,72 % ročně, dále odměnu za administrativní činnost ve výši 1.200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.400 Kč. Současně byla smlouvou sjednána doplňková služba životní pojištění za cenu 174 Kč. Jistinu spolu s úrokem a poplatky měl žalovaný uhradit v 58 týdenních splátkách po 183 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 15. 5. 2018. Tuto povinnost si však žalovaný řádně neplnil a zaplatil toliko 1.815 Kč, z toho 840 Kč na úrok, 531,20 Kč na administrativní činnost, 413,80 Kč na hotovostní inkaso splátek a 30 Kč za životní pojištění. Poslední splátka byla provedena dne 14. 12. 2017. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení ze dne datum, o čemž byl žalovaný informován. Ke dni postoupení pohledávky činila tato pohledávka 8.799 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 6.000 Kč, z dlužného administrativního poplatku ve výši 668 Kč, dlužného hotovostního poplatku ve výši 1.986,20 Kč a dlužného poplatku za pojištění ve výši 144 Kč.

2. Okresní soud v Bruntále vydal dne datum rozhodnutí pod číslo jednací elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, zrušen.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.

4. Soud nařídil jednání na den, 24. 6. 2021, přičemž žalobkyně se z něj prostřednictvím svého zástupce omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil a jednáno tak bylo v nepřítomnosti účastníků postupem dle .

5. Z karty zákazníka - žádosti o zápůjčku, ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 4. 4. 2017, z přehledu plateb, ze zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne 4. 4. 2017, z dohody o provedení práce ze dne 2. 12. 2016, včetně dodatku, ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně přílohy, z oznámení o postoupení pohledávky, včetně dokladu o odeslání, z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání, z rozsudku KS v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. -97, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalovaný dne 4. 4. 2017 vyplnil zákaznickou kartu, ve které uvedl své příjmy v částce 8.625 Kč, výdaje v částce 5.000 Kč, proto použitelná měsíční částka činila 3.625 Kč, dále upřesnil, že žije s rodiči, nemá děti ani jinou vyživovací povinnost a pracuje na hlavní pracovní úvazek na dobu neurčitou u právnická osoba anonymizováno jako doplňovač zboží od prosince 2016 a předložil y, a sice dohodu o provedení práce ze dne 2. 12. 2016, včetně dodatku ze dne 25. 12. 2016 a výplatní lístky, ze kterých vyplynulo, že žalovaný se svým zaměstnavatelem nejprve uzavřel dohodu o provedení práce na období od 2. 12. 2016 do 31. 12. 2016, kdy se mělo jednat o nepravidelnou výpomoc v rozsahu maximálně 250 hodin ročně za odměnu 92 Kč, následně dodatkem byla dohoda sjednána na dobu neurčitou. Příjem žalovaného za leden 2017 činil 8.625 Kč právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne 4. 4. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 6.000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli spolu s úvěrem i úrok ve výši 840 Kč, poplatek ve výši 1.200 Kč, jakož i poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.400 Kč a pojištění anonymizována dvě slova ve výši 174 Kč, celkem tedy 10.614 Kč, a to v pravidelných 58 týdenních splátkách ve výši 183 Kč. Dále bylo dohodnuto, že v případě, že zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má věřitel právo na úhradu celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, úroky z prodlení, smluvní pokutu a náhradu účelně vynaložených nákladů. Žalovaný byl zařazen do pojistného programu dle Rámcové pojistné smlouvy uzavřené mezi věřitelem jako pojistníkem a anonymizována dvě slova anonymizováno jako pojistitelem. Žalovaný uhradil dne 6. 4. 2017 915 Kč, dne 14. 5. 2017 200 Kč, dne 16. 6. 2017 200 Kč a dne 14. 12. 2017 500 Kč, celkem 1.815 Kč právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které došlo k postoupení pohledávek z postupitele na postupníka, a sice pohledávek ze smluv o úvěru specifikovaných v příloze číslo této smlouvy. Dle této přílohy zde byla uvedena i pohledávka za žalovaným, která byla specifikována číslem smlouvy, datem uzavření, jménem a příjmením a bydlištěm. K datu postoupení činila dlužná jistina 6.000 Kč a souhrnný poplatek 2.799 Kč O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem věřitele ze dne 29. 11. 2019 a zároveň byl vyzván k uhrazení částky 8.799 Kč do 10 dnů od doručení oznámení. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 30. 4. 2020, která byla následujícího dne odeslána na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě.

6. Podle ustanovení , , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení , , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.

8. Podle ustanovení , , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Soud se musel nejprve zabývat otázkou aktivní legitimace žalobkyně. Z předložených listin vyplynulo, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy uzavřené v souladu s ustanovením a násl. , , byla řádně identifikována a postoupení bylo oznámeno žalovanému. Soud má proto tedy aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.

10. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení a následující , na základě které žalovaný čerpal úvěr ve výši 6.000 Kč, který se zavázal vrátit spolu s úrokem a poplatky za doplňkové služby v 58 týdenní splátkách. Smlouva je současně smlouvou spotřebitelskou podléhající , o spotřebitelském úvěru, která v ustanovení dává poskytovateli úvěru povinnost zkoumat schopnost žalovaného úvěr splácet. V projednávaném případě žalovaný doložil své příjmy, včetně dohody o provedení práce a tento zaměstnavatel byl i ověřen, a zkoumána byla i výdajová stránka žalovaného, který žil u rodičů a živil se v zásadě sám. Soud tak má tuto povinnost za splněnou.

11. Dále se soud zabýval poplatky, které byly sjednány, a sice úrokem, odpovídajícímu 14 % poskytnuté částky, administrativním poplatkem odpovídajícímu 20 % poskytnuté částky a inkasním (hotovostním) poplatkem, odpovídajícímu 40 % poskytnuté částky. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že společnosti právnická osoba je podnikatelkou s předmětem podnikání finančnictví, konkrétně v jeho nebankovní části. Za této situace se předpokládá, že uzavírané smlouvy o úvěru měly pro právního předchůdce žalobkyně generovat určitý zisk. Pokud jde o obecně smlouvu o úvěru, musí v ní být sjednány úroky tak, jak to i předpokládalo ustanovení , přičemž úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité částky v zásadě představují cenu poskytnutého kapitálu, tedy cenu za užívání půjčených peněžních prostředků. V projednávaném případě však zisk mají generovat i další poplatky, a sice administrativní, jež se jeví jako zcela bez protihodnoty pro spotřebitele, když jeho výše je vázána na výši úvěru a nikoliv na faktické výdaje spojené s touto činností. V případě poplatku za hotovostní inkaso lze mít za to, že původní věřitel nepochybně měl výdaje spojené s návštěvou žalovaného v místě bydliště, i v tomto případě však není vycházeno z výše těchto výdajů, které by zohledňovaly vzdálenost do místa bydliště, ale znovu jsou stanoveny procentem z poskytnuté částky. Oba dva tyto poplatky tak nepochybně aspoň ve své části slouží znovu ke generování zisku. Za této situace právní předchůdkyně žalobkyně z pozice ekonomicky silnějšího subjektu využila svého postavení a vzhledem k tomu, že si byla vědoma nemožnosti aplikace , tedy právní úpravy přijaté na ochranu spotřebitele, eliminovala i užití korektivu dobrých mravů pokud se jedná o poplatek, jak bylo výše řečeno. Žalobkyně a její předchůdkyně majíce za to, že poplatek nelze přezkoumávat z hlediska přiměřenosti, využila svého postavení a postavení spotřebitele a obešla tak ustanovení , aby nemohlo dojít k přezkoumání výše poplatku. Je přitom zřejmé, že jednotlivé poplatky se odvíjí od výše půjčené částky, nikoliv od skutečných nákladů na inkaso či na administraci a je tak jakýmsi úrokem za poskytnuté peněžní prostředky, a to skrytým zcela spotřebiteli. Soud proto právní jednání, tedy smlouvu o zápůjčce, hodnotí jako absolutně neplatnou podle pro obcházení zákona.

12. Pokud jde o oddělitelnost části smlouvy týkající se poplatku od ostatního obsahu, má soud za to, že v souladu s ustanovením , s ohledem na povahu právního úkonu, jeho obsah a okolnosti uzavření nelze oddělit část poplatku od samotné zbývající části smlouvy o půjčce. Soud v tomto směru ohledně oddělitelnosti části právního úkonu odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. , sp. zn. či nález Ústavního soudu ČR sp. zn. , z nichž vyplývá, že neoddělitelnost části právního úkonu musí být chápána ve smyslu obsahové, nikoliv reálné oddělitelnosti a musí respektovat vůli účastníků právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení osoba konající právní úkon sledovala. Vzhledem k tomu, že předchůdkyně žalobkyně je právnickou osobou, která byla založena za účelem vytváření zisku s předmětem podnikání finančnictví, uzavírá tato společnost smlouvy o zápůjčce se spotřebiteli z důvodu získání zisku a je tedy zřejmé, že by bez položky poplatku smlouvu o zápůjčce neuzavřela, a to přesto, že žalobkyně tvrdí, že by smlouva byla sjednána i při nižších výších poplatků. Lze se však domnívat, že bez jejich sjednání nikoliv. Neplatnou je tedy celá smlouva o zápůjčce, nikoliv pouze část týkající se poplatku.

13. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná pro obcházení zákona podle , a to v celém rozsahu, má žalobkyně nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle a , kdy v případě neplatné smlouvy jsou povinni účastníci této smlouvy si vrátit vzájemná plnění. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že žalovanému byla poskytnuta částka 6.000 Kč, z ní žalovaný zaplatil 1.815 Kč. Je tak zjevné, že žalovaný musí žalobkyni vrátit částku 4.185 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení počítaného od vystavení oznámení o postoupení pohledávek, což představuje nejstarší výzvu žalovanému k úhradě dlužné částky, která byla soudu doložena. Výše úroku z prodlení pak vychází z V tomto rozsahu tak mohlo být žalobě vyhověno.

14. Soud však nemohl vyhovět žalobě, pokud o další nároky, mající původ v neplatné smlouvy o úvěru, tj. obchodním úroku, jak v kapitalizované tak v běžící podobě, v kapitalizovaném úroku z prodlení do doby postoupení, jakož i v poplatcích a pojistném. V tomto rozsahu pak soud žalobu zamítl, jak vyplývá z výroku II. rozsudku.

15. O nákladech účastníků soud rozhodl podle ustanovení tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když ve věci úspěšnějšímu žalovanému žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.

16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ).