Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 19/2021-31

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem JUDr. Milošem Světlíkem ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 25 420 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 000 Kč od 21. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 22 420 Kč

- s kapitalizovaným zákonný úrok z prodlení ve výši 2 597,06 Kč,

- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 420 Kč od 21. 5. 2020 do 20. 12. 2020,

- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 420 Kč od 21. 12. 2020 do zaplacení,

- s úrokem ve výši 11, 23 % ročně z částky 15 420 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení,

se v této části zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 000 Kč od 21. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 22 420 Kč - s kapitalizovaným zákonný úrok z prodlení ve výši 2 597,06 Kč, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 420 Kč od 21. 5. 2020 do 20. 12. 2020, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 420 Kč od 21. 12. 2020 do zaplacení, - s úrokem ve výši 11, 23 % ročně z částky 15 420 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, se v této části zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalované zaplacení částky 25 420 Kč s příslušenstvím na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 2 597,06 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 420 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a úrokem 11,23 % ročně z částky 15 420 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. Tvrdila, že mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO, došlo dne datum k uzavření smlouvy o úvěru číslo (s účinností ke dni datum pak byla část závodu společnosti právnická osoba převedena na společnost právnická osoba, IČO. Podle smluvního ujednání je nedílnou součástí této smlouvy také předpis splátek. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy dle čl. I. Smlouvy. Úvěr byl v souladu s čl. I. odst. 2. smlouvy poskytnut žalované za úplatu, poplatky a za úrok ve výši 28 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut. Celkové náklady spotřebitelského úvěru splatné žalovanou dle čl. II. smlouvy činily 12 420 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 30 420 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru a celkových nákladů spotřebitelského úvěru, se žalovaná v souladu čl. II. smlouvy a předpisu splátek zavázala uhradit v 13 měsíčních splátkách po 2 340 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. V důsledku prodlení žalované právní předchůdce žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnil a tím mu vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině úvěru 15 420 Kč. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalované řádně v plné výši uhrazen, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 15 420 Kč od 29. 9. 2018 dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 11,23% ročně odpovídající výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let ke dni uzavření smlouvy. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 9 % ročně. Na základě smluvního ujednání, aprobovaného , je úrokem z prodlení úročena splatná nezaplacená částka jistiny úvěru ve výši 15 420 Kč. V důsledku porušení smluvních povinností žalované hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně rovněž právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve smlouvě. Pohledávka za žalovanou vyplývající z uvedené smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo ze strany žalované na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 15 420 Kč, smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do datum ve výši 2 597,06 Kč. Dále žalobkyně požaduje rovněž zaplacení úroků z úvěru ve výši 11,23% ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 15 420 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z částky ve výši 15 420 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění, která byla odeslána doporučeně dne datum, ani přesto dlužná částka nebyla uhrazena. V podání ze dne datum žalobkyně k výzvě soudu doplnila výpočet požadované smluvní pokuty za období od datum do datum.

2. Žalovaná, ač usnesením vyzvána, aby se k podané žalobě a jejímu doplnění písemně vyjádřila, tak ve stanovené lhůtě neučinila.

3. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně ani její právní zástupce nedostavili, svou neúčast u jednání omluvili a souhlasili s jednáním v jejich nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ač žaloba, doplnění žaloby a usnesení s výzvou, aby se k žalobě a jejímu doplnění písemně vyjádřila, jí byly doručeny náhradně s účinky doručení, které nastaly již ke dni datum a předvolání k jednání jí bylo doručeno náhradně s účinky doručení, které nastaly již ke dni datum, tedy více než 10 dnů před zahájením jednání. Soud proto podle ust. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud provedl dokazování listinami, předloženými žalobkyní, a to:

- smlouvou o úvěru číslo uzavřenou mezi právnická osoba jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou dne datum, včetně předpisu splátek k této smlouvě,

- transakční historií úvěru,

- smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou mezi právnická osoba (nástupcem společnosti právnická osoba) jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne datum, včetně přílohy se seznamem postupovaných pohledávek (strana 10),

- dodatkem číslo ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne datum mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem,

- potvrzením o zaplacení kupní ceny za postoupení pohledávek ze dne datum,

- oznámením o postoupení pohledávky, adresovaným žalované dne datum ze strany společnosti právnická osoba,

- předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně žalované ze dne datum, včetně podacího lístku doporučeně odeslané pošty k této písemnosti ze dne datum.

Z uvedených listin zjistil, že žalované jako dlužníkovi byl na základě uvedené úvěrové smlouvy ze dne datum poskytnut žalobkyní téhož dne datum hotovostní úvěr v celkové výši 18 000 Kč (žalovaná převzetí částky potvrdila podpisem smlouvy), za který se zavázala žalovaná uhradit věřiteli v pravidelných 13 splátkách po 2 340 Kč celkem částku 30 420 Kč (tj. vedle jistiny úvěru 18 000 Kč též„ celkové náklady spotřebitelského úvěru“ ve výši 12 420 Kč). Tyto„ celkové náklady spotřebitelského úvěru“ se podle struktury úvěrové smlouvy sestávají z poplatku za správu úvěru ve výši 3 960 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 420 Kč a další částky 5 040 Kč, která tak má představovat úrok (vycházeje ze znění čl. II. bodu 6. úvěrové smlouvy). Smlouva o úvěru byla uzavřena podle ust. a násl. č. a podle , o spotřebitelském úvěru. Úvěr byl podle smlouvy poskytnut žalované na dobu určitou do splatnosti poslední 13. měsíční splátky, splátky byly splatné 28. dne v měsíci, úrok byl sjednán ve výši 28 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut, tj. 25,85 % ročně. Celkové náklady spotřebitelského úvěru splatné žalovanou dle čl. II. smlouvy činily 12 420 Kč. Celkovou částku ve výši 30 420 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru a celkových nákladů spotřebitelského úvěru, se žalovaná v souladu čl. II. smlouvy a předpisu splátek zavázala uhradit v 13 měsíčních splátkách po 2 340 Kč. Žalovaná podle transakční historie úvěru uhradila celkem 10 splátek (5 x 1 000 Kč a 5 x 2 000 Kč), tj. celkem 15 000 Kč, sjednané splátky tak neplatila řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. V důsledku prodlení žalované právní předchůdce žalobkyně úvěr ke dni 28. 9. 2018 zesplatnil. Článek III. bod 4. upravuje výši zápůjční úrokové sazby, čl. V. bod 4. obsahuje ujednání o smluvní pokutě 0,1 % denně za prodlení s úhradou splátek úvěru.

5. Na základě uvedených důkazů soud vzal za prokázáno, že žalovaná jako spotřebitel a právní předchůdce žalobkyně jako úvěrující mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 18 000 Kč; podle smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit v souvislosti s poskytnutým úvěrem celkovou částku ve výši 30 420 Kč, tedy vrátit zapůjčenou jistinu úvěru 18 000 Kč a zaplatit„ celkové náklady spotřebitelského úvěru“ ve výši 12 420 Kč (tj. poplatek za správu úvěru ve výši 3 960 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 420 Kč a další částku 5 040 Kč, která tak má představovat úrok) ve 13 měsíčních splátkách po 2 340 Kč. Žalovaná dohodnuté splátky řádně nesplácela. Dnem datum došlo k zesplatnění úvěru. Žalovaná podle transakční historie úvěru uhradila celkem 10 splátek (5 x 1 000 Kč a 5 x 2 000 Kč), tj. celkem 15 000 Kč.

6. V posuzované věci soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu ust. č. , přitom se jedná o úvěr spotřebitelský ve smyslu ust. , o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016. Žaloba přitom neobsahuje žádná tvrzení o posouzení schopnosti žalované ze strany původního věřitele splácet úvěr.

7. Podle ust. § 86 cit. zákona o spotřebitelském úvěru:

(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Podle ust. § 87 odst. 1 cit. zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Žalobkyně sice prokázala, že je ve věci aktivně legitimována a nabyla postoupením úvěrovou pohledávku za žalovanou, nicméně netvrdila ani neprokázala, že původní věřitel řádně postupoval při posuzování úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele úvěr splácet. Tím, že žalobkyně ani její právní zástupce se jednání soudu nezúčastnili, zbavila se tak dobrodiní být ze strany soudu poučena ve smyslu ust. a 3 o nezbytnosti doplnění skutkových tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti žalované ze strany původního věřitele, jakož i nezbytnosti označení důkazů k těmto doplňujícím tvrzením.

9. Po právní stránce posoudil soud věc tak, že žalovaná uzavřela dne datum smlouvu o úvěru v postavení spotřebitele ve smyslu , (o. z.), předchůdce žalobkyně vůči ní vystupoval v postavení podnikatele ve smyslu o. z. Žalované jako spotřebiteli tudíž svědčila ochrana ve smyslu a násl. o. z. Ve veřejném zájmu bylo určeno poskytovatelům spotřebitelského úvěru plnit konkrétní povinnosti stanovené na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním. Tyto povinnosti spočívají zejména v informování spotřebitelů a v dostatečném prověřování jejich schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Z důvodové zprávy k zákonu o ochraně spotřebitele pak vyplývá, že smyslem stanovení povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Právní předchůdkyně žalobkyně byla jako věřitel povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Při posouzení úvěruschopnosti žalované byla povinna vycházet z dostatečných informací získaných i od žalované, a v nezbytném případě i z nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované, přičemž měla spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud by bylo po posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí zřejmé, že žalovaná bude schopna spotřebitelský úvěr splácet; jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Ochranu spotřebitelů před neúměrným zadlužováním lze posoudit jako součást veřejného pořádku České republiky. Předchůdce žalobkyně jako osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti přitom byl povinen k jeho zajištění přispět a v rámci náležité odborné péče nespoléhat jen na údaje tvrzené žalovanou, ale tato tvrzení i prověřit, a to například výzvou k doložení potvrzení o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39). Zákon o spotřebitelském úvěru je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/. Výkladem některých otázek se zabýval i Soudní dvůr Evropské unie, z jehož rozsudku ze dne 18. 12. 2014 vyplývá, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další, C -449/13).

10. Po provedeném dokazování nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně prověřoval schopnost žalované předmětný úvěr splácet. Z tvrzení žalobkyně a z listinných důkazů, které soudu předložila, tedy nevyplývá, že by se jakkoli před podpisem smlouvy zabýval prověřením schopnosti žalované předmětný úvěr splácet. Proto je smlouva o úvěru od počátku neplatná, neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. též § 588 o. z.).

11. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil vzájemná práva a povinnosti účastníků řízení jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 o. z., jelikož žalovaná získala od žalobkyně finanční prostředky ve výši 18 000 Kč bez právního důvodu. Protože žalovaná finanční prostředky žalobkyni jako nástupkyni původního věřitele dosud všechny nevrátila, soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky 3 000 Kč (18 000 Kč poskytnutá jistina mínus 15 000 Kč, které žalovaná splatila dle transakční historie úvěru). Podle ust. a o. z. má žalobkyně právo též na úroky z prodlení ve výši vyplývající z , a to ode dne datum, tj. ode dne následujícího po dni doručení předžalobní výzvy ze dne datum, odeslané doporučenou poštou z téhož dne. Soud proto v uvedeném rozsahu žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k plnění ve lhůtě stanovené dle Další nároky žalobkyní uplatněné soud v důsledku výše uvedeného vyhodnotil jako nedůvodné.

12. Proto ve výroku I. zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč z titulu povinnosti k vydání bezdůvodného obohacení s uvedeným příslušenstvím na zákonném úroku z prodlení a ve výroku II. žalobu ve zbývající části jako nedůvodnou zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s  . Žalovaná měla v řízení převážný úspěch a měla by tak vůči žalobkyni nárok na náhradu jí vzniklých nákladů. Podle obsahu spisu však žalované v řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do patnácti dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, ve dvojím písemném vyhotovení.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.