Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
14 C 78/2021-56
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Pelcnerem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení 23 731 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 12 225 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od 17. 3. 2017 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 11 506 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od 17. 3. 2017 do zaplacení z částky 2 775 Kč, 23,72 % úrokem ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení z částky 15 000 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 9 903,10 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 12 225 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od 17. 3. 2017 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 11 506 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od 17. 3. 2017 do zaplacení z částky 2 775 Kč, 23,72 % úrokem ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení z částky 15 000 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 9 903,10 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně podala dne 26. 3. 2021 ke zdejšímu soudu shora uvedenou žalobu, s doplněním ze dne 21. 4. 2021, z níže popsaných důvodů, přičemž usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 12. 4. 2021, č.j. 14 C 78/2021-36 byly účastníci vyzváni ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ke zjištění stanovisek k zamýšlenému postupu soudu podle § 115a o.s.ř. (projednání věci bez nařízení jednání), účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a proto nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.
2. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba, IČO, sídlem adresa) uzavřela se žalovaným smlouvu o půjčce (správně zápůjčce) pod číslo na částku 15 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při podpisu smlouvy, přičemž se zavázal vrátit žalobkyni celkem 26 100 Kč (15 000 Kč zápůjčka, 2 100 Kč smluvní úrok 23,72 % ročně ze zapůjčené částky, 3 000 Kč poplatek za administrativní činnost, 9 750 Kč hotovostní inkaso splátek), se splatností v 58 týdenních splátkách po 457 Kč s poslední splátkou 9. 3. 2017, pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, žalovaný uhradil žalobkyni pouze 2 775 Kč, tedy neuhradil 12 225 Kč, přestože byl o zaplacení upomenut (§ 2390 a následující a § 1879 a následující občanského zákoníku). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal s plněním peněžitého dluhu do prodlení, byla mu zároveň uložena povinnost zaplatit žalobkyni i požadované úroky z prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1968 věta první a § 1970 občanského zákoníku, jejichž výše odpovídala příslušenému prováděcímu předpisu k citovanému zákoníku (nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení). Lhůta k plnění pak byla určena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal okolnosti, pro které by měl v tomto konkrétním případě určit lhůtu k plnění delší ve smyslu § 160 odst. 1 věty za středníkem o.s.ř., nebo stanovit, že peněžité plnění může být ve splátkách, neboť žalovaný na svoji obranu nic netvrdil. V rozdílu pak byla podaná žaloba s příslušenstvím zamítnuta, neboť prvostupňový soud uzavřel, s ohledem na obsah spisu a předmět sporu, že žalobkyně dostatečným způsobem neověřila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (řádně nesplnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného), kterým nepochybně zápůjčka (neprávně uvedeno půjčka) je ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016, tedy na předmětnou smlouvu je třeba hledět jako na absolutně neplatnou, s přihlédnutím k ustanovení § 588 občanského zákoníku (srovnej rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 23. 8. 2018, č.j. 27 Co 477/2017-108), když zákaznickou kartu předloženou žalobkyní nelze považovat za přesvědčivý důkaz (např. příjem dlužníka činil necelých 15 000 Kč měsíčně čistého, jeho partnerka byla na rodičovské dovolené s příjmem 3 800 Kč měsíčně, měli jedno nezletilé dítě, bydleli v pronajatém bytě s náklady 8 000 Kč měsíčně, které sice prvostupňový soud akceptoval, s ohledem na období, ve kterém tyto byly deklarovány, tedy před více než pěti roky, ovšem výdaje domácnosti ve výši 7 000 Kč měsíčně pro dvě dospělé osoby a nezletilé dítě považuje prvostupňový soud za podhodnocené), což ve svém souhrnu nelze považovat za zkoumání úvěruschopnosti s odbornou péčí, tedy za dostatečný a naplňující kritérium vynaložení odborné péče, kdy zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá získání informací i z jiných zdrojů, než pouze od dlužníka. S ohledem na právní názor prvostupňového soudu pak měl žalovaný vrátit žalobkyni fakticky pouze poskytnuté plnění ve výši poskytnuté zápůjčky (15 000 Kč) ponížených o provedenou úhradu (2 775 Kč), a to včetně příslušenství.
3. Ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. rozhodl soud o nákladech řízení, neboť částečně úspěšná žalobkyně měla záporný poměr úspěchu a částečně úspěšnému náklady dosud s vedením tohoto řízení nevznikly, takže každý z účastníků si hradí náklady, které mu případně s vedením tohoto řízení vznikly, sám.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně ve dvojím vyhotovení.
Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce (zák. č. 120/2001 Sb.).