Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
14 C 79/2021-56
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Pelcnerem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení 12 220 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6 300 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od 16. 6. 2017 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 920 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od 16. 6. 2017 do zaplacení z částky 1 700 Kč, 23,72 % úrokem ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení z částky 8 000 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 4 801,98 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6 300 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od 16. 6. 2017 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 920 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od 16. 6. 2017 do zaplacení z částky 1 700 Kč, 23,72 % úrokem ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení z částky 8 000 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 4 801,98 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně podala dne 26. 3. 2021 ke zdejšímu soudu shora uvedenou žalobu z níže popsaných důvodů, přičemž usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 13. 4. 2021, č.j. 14 C 79/2021-36 byli účastníci vyzváni ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ke zjištění stanovisek k zamýšlenému postupu soudu podle § 115a o.s.ř. (projednání věci bez nařízení jednání), účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a proto nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.
2. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba, IČO, se sídlem adresa) uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o půjčce číslo na částku 8 000 Kč (správně zápůjčce), za dohodnutých podmínek, žalovaná převzala uvedenou částku v hotovosti při podpisu smlouvy, přičemž se zavázala vrátit žalobkyni částku ve výši celkem 13 920 Kč (8 000 Kč zápůjčka, 1 120 Kč smluvní úrok, 1 600 Kč poplatek za administrativní činnost a 3 200 Kč hotovostní inkaso splátek), se splatností v 58ti týdenních splátkách po 240 Kč s poslední splátkou 8. 6. 2017, přičemž žalovaná uhradila pouze 1 700 Kč, pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, žalovaná dosud žalobkyni částku ve výši 6 300 Kč neuhradila, přestože byla o zaplacení upomenuta (§ 2390 a § 1879 a následující občanského zákoníku). Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala s plněním peněžitého dluhu do prodlení, byla jí zároveň uložena povinnost zaplatit žalobkyni i požadované úroky z prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1968 věty první a § 1970 občanského zákoníku, jejichž výše odpovídala příslušenému prováděcímu předpisu k citovanému zákoníku (nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení). Lhůta k plnění pak byla určena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal okolnosti, pro které by měl v tomto konkrétním případě určit lhůtu k plnění delší, ve smyslu § 160 odst. 1 věty za středníkem o.s.ř., nebo stanovit, že peněžité plnění může být ve splátkách, neboť žalovaná na svoji obranu nic netvrdila. V rozdílu pak byla podaná žaloba s příslušenstvím zamítnuta, neboť prvostupňový soud uzavřel, s ohledem na obsah spisu a předmět sporu, že žalobkyně dostatečným způsobem neověřila schopnost žalované jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (řádně nesplnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované), kterým nepochybně půjčka (správně zápůjčka) je, ve smyslu § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, tedy na předmětnou smlouvu je třeba hledět jako na absolutně neplatnou, s přihlédnutím k ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ustanovením § 588 občanského zákoníku (srovnej rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 23. 8. 2018, č.j. 27 Co 477/2017-108, nebo Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 či nálezu ÚS z datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18), když zákaznickou kartu předloženou žalobkyní nelze považovat za přesvědčivý důkaz (např. deklarované nájemné ve výši 3 500 Kč v obec považuje prvostupňový soud za podhodnocené, dále bylo uvedeno 1 dítě, do příjmu pak přídavek na dítě 700 Kč měsíčně, na druhou stranu ale uvedeno, že je vdaná, od roku 2015 vede společnou domácnost zřejmě s manželem, jeho příjem však není promítnut v tabulce příjmů – ostatních příjmů, výdaje 7 000 Kč na dvě dospělé osoby a nezletilé dítě lze považovat rovněž za podhodnocené v souvislosti s tím, že žádné jiné výdaje již uvedeny nebyly), byť žalovaná současně prohlásila, že jí uvedené údaje jsou„ pravdivé a úplné“. Postup žalobkyně tak nelze považovat za dostatečný a naplňující kritérium vynaložení odborné péče.
3. Ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. rozhodl soud o nákladech řízení, neboť částečně úspěšná žalobkyně měla záporný poměr úspěchu a částečně úspěšné žalované náklady dosud s vedením tohoto řízení nevznikly, takže každý z účastníků si hradí náklady, které mu případně s vedením tohoto řízení vznikly, sám.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně ve dvojím vyhotovení.
Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce (zák. č. 120/2001 Sb.).