Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 14/2021-35

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem JUDr. Milošem Světlíkem ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

trvale bytem adresa žalovaného

o zaplacení 27 900 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 500 Kč od 21. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 25 400 Kč

- s kapitalizovaným zákonný úrok z prodlení ve výši 4 417,04 Kč,

- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 900 Kč od 21. 5. 2020 do 20. 12. 2020,

- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 400 Kč od 21. 12. 2020 do zaplacení,

- s úrokem ve výši 12,95 % ročně z částky 16 900 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení,

se v této části zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 500 Kč od 21. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 25 400 Kč - s kapitalizovaným zákonný úrok z prodlení ve výši 4 417,04 Kč, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 900 Kč od 21. 5. 2020 do 20. 12. 2020, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 400 Kč od 21. 12. 2020 do zaplacení, - s úrokem ve výši 12,95 % ročně z částky 16 900 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, se v této části zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 5. 1. 2021 a doplněnou podáním ze dne 2. 2. 2021 (s doplněním tvrzení ohledně vyčíslené smluvní pokuty ve výši 11 000 Kč) a podáním ze dne 17. 5. 2021, se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 27 900 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 417,04 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 900 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, a to z titulu žalobkyni jako postupníkovi postoupené pohledávky za žalovaným ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně – společností právnická osoba, IČO, a žalovaným, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč v hotovosti žalovanému. Tvrdila, že mezi žalovaným a společností právnická osoba (s účinností ke dni datum byla část závodu společnosti právnická osoba převedena na společnost právnická osoba, IČO) došlo dne datum k uzavření smlouvy o úvěru číslo podle smluvního ujednání je nedílnou součástí této smlouvy také předpis splátek, na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy dle čl. I. smlouvy. Úvěr byl v souladu s čl. I. odst. 2. smlouvy poskytnut žalovanému za úplatu, poplatky a za úrok ve výši 28 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut. Celkové náklady spotřebitelského úvěru splatné žalovaným dle čl. II. smlouvy činily 14 400 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 34 400 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru a celkových nákladů spotřebitelského úvěru, se žalovaný v souladu čl. II. smlouvy a předpisu splátek zavázal uhradit v 13 měsíčních splátkách po 2 600 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. V důsledku prodlení žalovaného právní předchůdce žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnil a tím mu vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině úvěru 16 900 Kč. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazen, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 16 900 Kč od 18. 8. 2017 dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 12,95% ročně odpovídající výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let ke dni uzavření smlouvy. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 8,05% ročně. Na základě smluvního ujednání, aprobovaného , je úrokem z prodlení úročena splatná nezaplacená částka jistiny úvěru ve výši 16 900 Kč. V důsledku porušení smluvních povinností žalovaného hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně rovněž právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve smlouvě. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno a z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo ze strany žalovaného na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 16 900 Kč, smluvní pokuty ve výši 11 000 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do datum ve výši 4 417,04 Kč, dále rovněž zaplacení úroků z úvěru ve výši 12,95% p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 16 900 Kč od datum do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky ve výši 16 900 Kč od datum do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění, ta byla žalovanému odeslána doporučeně dne datum, ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalovaný, ač usnesením soudu vyzván, aby se k podané písemně vyjádřil, tak ve stanovené lhůtě neučinil.

3. K jednání, nařízenému na den datum, se nedostavila žalobkyně ani její právní zástupce, který neúčast žalobkyně i svou omluvil podáním ze dne datum. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ač žaloba, doplnění žaloby a usnesení s výzvou, aby se k žalobě a jejímu doplnění písemně vyjádřil, mu byly doručeny náhradně s účinky doručení, které nastaly již ke dni datum a předvolání k jednání mu bylo doručeno náhradně s účinky doručení, které nastaly již ke dni datum, tedy více než 10 dnů před zahájením jednání. Soud tedy věc projednal v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně podle ust. , přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy vzal v potaz též doplnění žaloby, učiněné žalobkyní v podání ze dne datum, v němž žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení ohledně požadované smluvní pokuty ve výši 11 000 Kč a doplnění žaloby, učiněné žalobkyní v podání ze dne datum, v němž žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení ohledně způsobu posuzování úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy a uvedla přehled úhrad žalovaného v celkové výši 17 500 Kč z titulu jeho závazků ze smlouvy o úvěru.

4. Soud provedl dokazování listinami, které ve věci předložila žalobkyně, a to:

- smlouvou o úvěru číslo uzavřenou mezi právnická osoba jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným číslo (dlužníkem) a jméno příjmení jako úvěrovanou číslo (spoludlužníkem) ze dne datum, včetně souhlasu žalovaného a spoludlužnice se zpracováním osobních údajů a předpisem splátek ke smlouvě o úvěru,

- žádostí žalovaného o poskytnutí úvěru, podepsané žalovaným a spoludlužnicí dne datum,

- pracovní smlouvou ze dne 15. 6. 2015 mezi právnická osoba a žalovaným ze dne datum na dobu neurčitou,

- transakční historií úvěru,

- smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne datum, včetně přílohy se seznamem postupovaných pohledávek (strana 19),

- dodatkem číslo ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne datum mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem,

- potvrzením o zaplacení kupní ceny za postoupení pohledávek ze dne datum,

- oznámením o postoupení pohledávky, adresované žalovanému dne datum ze strany společnosti právnická osoba,

- předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně žalovanému ze dne datum, včetně podacího lístku doporučeně odeslané pošty k této písemnosti ze dne datum.

Soud má za prokázaný skutkový stav, tvrzený žalobou, pokud jde o tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru, jen dodává, že žalovaný smlouvu uzavřel coby dlužník (spotřebitel) spolu s jméno příjmení jako spoludlužnicí, oba spoludlužníci potvrdili podpisem smlouvy převzetí jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč, podle smlouvy byl úvěr oběma spoludlužníkům poskytnut jednak za úplatu, dále za administrativní poplatek ve výši 600 Kč a za úrok ve výši 28 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut (což představuje úrokovou míru 25,85 % ročně). Celkové náklady spotřebitelského úvěru splatné dle čl. II. smlouvy činily 14 400 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 34 400 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru a celkových nákladů spotřebitelského úvěru, se žalovaný spolu se spoludlužnicí podle čl. II. smlouvy a předpisu splátek zavázali uhradit v 13 měsíčních splátkách po 2 600 Kč, přičemž první splátka byla dle smlouvy splatná do měsíce od jejího podpisu, tj. dne datum, a každá další splátka byla splatná 30. den od splatnosti předchozí splátky. Ve smlouvě o úvěru byla sjednána smluvní pokuta 0,2 % z dlužné částky denně, tu žalobkyně vyčíslila za tvrzené nastalé doby prodlení s platbami za období od datum do datum s tím, že od datum účtovala smluvní pokutu nižší, a to 0,1 % z dlužné částky denně. Žalovaný po uzavření smlouvy uhradil částku ve výši 17 500 Kč v dílčích platbách, jak jsou uvedeny v transakční historii splácení úvěru a jak to konečně tvrdí sama žalobkyně ve svém doplňujícím podání ze dne datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Z žádosti žalovaného o úvěr, adresované původnímu věřiteli (úvěrující společnosti právnická osoba) a podepsané žalovaným dne datum, soud zjistil, že žalovaný jako úvěrovaný uváděl průměrný čistý příjem za poslední tři měsíce ve výši 18 000 Kč, tento uváděný příjem však není nijak doložen např. potvrzením zaměstnavatele o výši jeho příjmů, příp. kopií výplatních pásek žalovaného. Pracovní smlouva, uzavřená dne datum mezi společností právnická osoba, jako zaměstnavatelem a žalovaným jako zaměstnancem na dobu neurčitou sice dokládá vznik pracovního poměru, nebylo však nikterak doloženo, že pracovní poměr žalovaného v době uzavření úvěrové smlouvy skutečně trval a nebyly věrohodně doloženy skutečné příjmy žalovaného v době před uzavřením úvěrové smlouvy. Z informace o spoludlužníkovi (jméno a příjmení anonymizováno) se přitom jeví, že tato osoba byla jednatelkou zaměstnavatele žalovaného, přičemž též sama byla v postavení spoludlužníka a úvěrované ze spotřebitelského úvěru, ač u ní je uvedeno, že je osobou samostatně výdělečně činnou. Soud má z žalobkyní předložených listin za prokázáno, že žalobkyně nabyla postoupením úvěrovou pohledávku za žalovaným a je tak ve věci aktivně legitimována coby věřitel pohledávky za žalovaným, žalovanému bylo přitom postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne datum.

5. Po právní stránce posoudil soud věc tak, že žalovaný jako úvěrovaný spolu s jméno příjmení (jako spoludlužníkem) uzavřeli s předchůdcem žalobkyně – společností právnická osoba jako úvěrující dne datum smlouvu o úvěru, a to žalovaný v postavení spotřebitele ve smyslu ust. , (o. z.), předchůdce žalobkyně (úvěrující společnost právnická osoba) vůči němu vystupoval v postavení podnikatele ve smyslu o. z. Žalovanému jako spotřebiteli tudíž svědčila ochrana ve smyslu a násl. o. z. Ve veřejném zájmu bylo určeno poskytovatelům spotřebitelského úvěru plnit konkrétní povinnosti stanovené na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním. Tyto povinnosti spočívají zejména v informování spotřebitelů a v dostatečném prověřování jejich schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Z důvodové zprávy k zákonu o ochraně spotřebitele pak vyplývá, že smyslem stanovení povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Předchůdce žalobkyně (úvěrující společnost právnická osoba) byl jako věřitel povinen posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného byl povinen vycházet z dostatečných informací získaných i od žalovaného, a v nezbytném případě i z nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, přičemž měl spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud by bylo po posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí zřejmé, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet; jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Ochranu spotřebitelů před neúměrným zadlužováním lze posoudit jako součást veřejného pořádku České republiky. Předchůdce žalobkyně jako osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti přitom byla povinna k jeho zajištění přispět a v rámci náležité odborné péče nespoléhat jen na údaje tvrzené žalovaným, ale tato tvrzení i náležitě prověřit, například výzvou k doložení potvrzení o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39). Zákon o spotřebitelském úvěru je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/. Výkladem některých otázek se zabýval i Soudní dvůr Evropské unie, z jehož rozsudku ze dne 18. 12. 2014 vyplývá, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další, C -449/13).

6. Podle ust. § 86 cit. zákona o spotřebitelském úvěru:

(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Podle ust. § 87 odst. 1 cit. zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Žalobkyně sice prokázala, že je ve věci aktivně legitimována a nabyla postoupením úvěrovou pohledávku za žalovanou, nicméně netvrdila ani neprokázala, že původní věřitel řádně postupoval při posuzování úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet. Tím, že žalobkyně ani její právní zástupce se jednání soudu nezúčastnili, zbavila se tak dobrodiní být ze strany soudu poučena ve smyslu ust. a 3 o nezbytnosti doplnění skutkových tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného ze strany původního věřitele, jakož i nezbytnosti označení důkazů k těmto doplňujícím tvrzením.

8. Po provedeném dokazování má soud za to, že předchůdce žalobkyně (úvěrující společnost právnická osoba) údaje žalovaného uvedené v jeho žádosti o úvěr patrně řádně neprověřil a ani žalovaného nevyzval k jejich prokázání. Z tvrzení žalobkyně a z listinných důkazů, které soudu předložila, přitom nevyplývá, že by se jakkoli před podpisem smlouvy zabývala prověřením údajů uváděných žalovaným. Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání soudu nedostavili, zbavili se tak možnosti být ze strany soudu být poučeni ve smyslu ust. a 3 o nezbytnosti doplnění skutkových tvrzení o řádném, tj. dostatečném způsobu prověřování schopnosti žalovaného splácet úvěr, jakož i o nezbytnosti označit důkazy k těmto doplňujícím tvrzením. Provedené důkazy spolu s tvrzeními žalobkyně pak prokazují, že předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru nedostál řádně své povinnosti odborné péče, když při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru vycházel toliko z neověřených tvrzení žalovaného bez toho, aby byla podložena dalšími podklady, a úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřil. Proto je smlouva o úvěru od počátku neplatná, neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. též o.z.).

9. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil vzájemná práva a povinnosti účastníků řízení jako bezdůvodné obohacení dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., jelikož žalovaný získal od žalobkyně finanční prostředky ve výši 20 000 Kč bez právního důvodu. Protože žalovaný finanční prostředky žalobkyni dosud všechny nevrátil, soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky 2 500 Kč (20 000 Kč žalovaný převzal v hotovosti při podpisu smlouvy, po uzavření smlouvy uhradil částku ve výši 17 500 Kč v dílčích platbách, jak jsou uvedeny v transakční historii splácení úvěru a jak to konečně tvrdí sama žalobkyně ve svém doplňujícím podání ze dne datum, rozdíl tak činí 2 500 Kč). Podle ust. a o. z. má žalobkyně právo též na úroky z prodlení ve výši vyplývající z , a to ode dne datum, tj. ode dne následujícího po dni doručení předžalobní výzvy ze dne datum, odeslané žalovanému doporučenou poštou z téhož dne. Soud proto v uvedeném rozsahu žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k plnění ve lhůtě stanovené dle Další nároky žalobkyní uplatněné soud v důsledku výše uvedeného vyhodnotil jako nedůvodné.

10. Proto ve výroku I. zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč z titulu povinnosti k vydání bezdůvodného obohacení s uvedeným příslušenstvím na zákonném úroku z prodlení a ve výroku II. žalobu ve zbývající části jako nedůvodnou zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s  . Žalovaný měl v řízení převážný úspěch a měl by tak vůči žalobkyni nárok na náhradu jemu vzniklých nákladů. Podle obsahu spisu však žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.