Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
7 C 291/2020-53
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Millerovou v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
koresp. adresa: adresa žalobkyně
právně zastoupená údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Návrh žalobce, kterým se domáhal zaplacení částky:
částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 9,75 % ročně od datum do zaplacení
částky ve výši částka
úroku ve výši 63,11 % p. a. z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka,
se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Návrh žalobce, kterým se domáhal zaplacení částky:</b> <b>[částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení</b> <b>částky ve výši [částka]</b> <b>úroku ve výši 63,11 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka],</b> <b>se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň – sever dne datum se žalobce domáhal zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 9,75 % ročně od datum do zaplacení, dále zaplacení částky částka a úroku ve výši 63,11 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby kdy úrok dosáhne částky částka.
2. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem jako věřitelem, žalovanou jako klientem (úvěrovanou), byla uzavřena smlouva o úvěru číslo. Žalovaná tuto smlouvu podepsala dne datum. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši částka. K vyplacení úvěru žalované došlo dne datum. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 84,97 % p.a. splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši částka, splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem prosinec 2016, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované databází umožňující posouzení úvěruschopnosti jakož i z jiných zdrojů. Bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné, dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích příjmení a NRKI. Žalovaná po uzavření smlouvy požádala v souladu se smlouvou o bezúplatný odklad splátek z důvodu své pracovní neschopnosti/ukončení pracovního poměru. Žádosti žalované bylo ze strany žalobce vyhověno, došlo tak k bezúplatnému odkladu splatnosti původních splátek číslo. Po dobu odkladu těchto splátek tedy od datum do datum neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy, ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobci uhrazeny pouze následující částky:
- částka ve výši částka ze dne datum
- částka ve výši částka ze dne datum
- částka ve výši částka ze dne datum
- částka ve výši částka ze dne datum
- částka ve výši částka ze dne datum
- částka ve výši částka ze dne datum
- částka ve výši částka ze dne datum
- částka ve výši částka ze dne datum
- částka ve výši částka ze dne datum
- částka ve výši částka ze dne datum
- částka ve výši částka ze dne datum
- částka ve výši částka ze dne datum
- částka ve výši částka ze dne datum
- částka ve výši částka ze dne datum
- částka ve výši částka ze dne datum
- částka ve výši částka ze dne datum
- částka ve výši částka ze dne datum
- částka ve výši částka ze dne datum
- částka ve výši částka ze dne datum
- částka ve výši částka ze dne datum
- částka ve výši částka ze dne datum
- částka ve výši částka ze dne datum
- částka ve výši částka ze dne datum
- částka ve výši částka ze dne datum
- částka ve výši částka ze dne datum
Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalované vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu číslo smluvních ujednání. Žalobce touto žalobou uplatňuje právo na zaplacení těchto smluvních pokut v celkové výši částka. Konkrétně uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobci vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek číslo u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 3 x částka Smluvní pokuty je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. V důsledku prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem číslo smluvních ujednání dle kterých platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 60 dnů dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 60 dnů u splátky číslo splatné dne datum. Po datu datum tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu číslo smluvních ujednání se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostné ke dni zesplatnění úvěru, staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem částka byla žalovaná povinna uhradit žalobci nejpozději v den následující po dni zesplatnění. K výpočtu úroku za poskytnutí úvěru přirostlého do zesplatnění úvěru žalobce uvádí, že úvěr dle uzavřené smlouvy o úvěru se splácí splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a splátkou úroku, tento poměr je u jednotlivých splátek uveden ve splátkovém kalendáři, který je zasílán společně s oznámením o schválení úvěru. U posledních tří splátek úvěru před zesplatněním úvěru, pokud je úvěr zesplatněn z důvodu prodlení dlužníka s úhradou splátek je tak část každé z těchto posledních tří splátek připadajících na úrok připočtena k původní jistině úvěru a stává se součástí zhora uvedené nové jistiny úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn, aby mu žalovaná, v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru, platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné splátky a byla jí poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. jméno číslo smluvních ujednání smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den následující po dni zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,25 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě ode dne datum až do jejího úplného zaplacení. Žalobce přitom na základě žaloby požaduje smluvní pokutu v sazbě ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. jméno 4.4 smluvních ujednání bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží v případě prodlení s hrazením jistiny poskytnutého úvěru až do data skutečného vrácení této jistiny žalobci. Žalobce takto požaduje i sjednané úroky za poskytnutí úvěru za dobu po zesplatnění úvěru, kdy tyto úroky i nadále přirůstají pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru. Žalobce takto požaduje úrok i za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka od datum do zaplacení. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobci dluží následující částky:
a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši částka (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši částka) s příslušenstvím.
b) smluvní pokuty dle bodu číslo smluvních ujednání smlouvy, tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši částka s příslušenstvím.
c) smluvní pokuta dle bodu číslo smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši částka za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem datum do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši částka.
d) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka ode dne datum do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 63,11 % p.a., která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě.
Žalobce se domáhá zaplacení shora uvedených částek, u dlužných částek uvedených pod písmeny a), b), tedy u částky v celkové výši částka požaduje žalobce s ohledem na prodlení žalované s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení. Pro zjednodušení požaduje úrok z prodlení až od 2. dne následujícího po zesplatnění úvěru. Žalobce se rozhodl, že pokud jde o úrok uvedený pod písmenem d) bude tento uplatňovat pouze do limitu 120 % z celkové částky, kterou má žalovaná zaplatit dle části A smlouvy (tedy pouze co do částky částka). Co se týče požadovaných úroků za poskytnutí úvěru, ve smlouvě byl tento úrok vyjádřen prostřednictvím tzv. efektivní úrokové sazby. Touto žalobou žalobce požaduje přiznání úroků v nominální úrokové míře odpovídající efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Vyjádření úroků v efektivní sazbě tedy odpovídá jeho vyjádření v nominální úrokové sazbě. Jedná se pouze o matematickou operaci, problematikou efektivní a nominální úrokové míry se zabývá i Mgr. jméno příjmení příjmení příjmení znalec v oboru ekonomika ve svém„ vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek“ ze dne datum, které bylo zpracováno na základě žádosti žalobce.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K nařízenému ústnímu jednání se nedostavila.
4. Podle § 2 odst. 1 občanského zákoníku, každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jen ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které si tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.
5. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku, výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.
6. Podle § 580 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Podle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny.
8. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005, dále například sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který vyžaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám, uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíranými fyzickými osobami zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele, na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy, výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu, nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“
9. Smlouvu o úvěru číslo podepsanou žalovanou dne datum, akceptovanou žalobcem dne datum soud považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Úvěrová smlouva se příčí dobrým mravům jako celek, je tak absolutně neplatnou dle ustanovení § 588 věta 1. občanského zákoníku. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti. Aplikace dle ustanovení § 577 občanského zákoníku je vyloučena. Žalobce zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, žalobce do smluvních ujednání zahrnul povinnost dlužníka platit absurdně velké navýšení 84,97 % ročně, a to za stavu kdy obvyklý úrok při nezajištěném úvěru činil v době uzavření smlouvy 9,80 % ročně (dle statistiky ČNB průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústavy v případě se splatností od 1 do 5 roků). Dle výše citovaného usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005 by tak bylo možné tolerovat maximální navýšení 29,4 % ročně. Uzavřel-li úvěrovou smlouvu věřitel proto, aby od spotřebitele tedy slabší strany získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva o úvěru. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz. např. rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C číslo). Úvěrovou smlouvu je třeba hodnotit jako celek, jednotlivá ujednání smlouvy nelze od sebe oddělovat. Pokud soud hodnotí celý obsah úvěrového vztahu, je nutno hodnotit podnikání žalobce ve smyslu morálky, jako podnikání poškozující zájem společnosti. K legalizaci takového podnikání nelze zneužít soudní řízení. Věřiteli, který zneužívá tísně klienta, požaduje nepřiměřené částky, nelze přiznat právní ochranu. Pokud se žalobce v řízení dovolává toho, že nominální úroková sazba ve výši 63,11 % odpovídá efektivní úrokové sazbě sjednané ve smlouvě ve výši 84,97 % ročně a jedná se o úrokovou míru obvyklou, soud s touto argumentací nemůže souhlasit. Úvěrová smlouva jednoznačně obsahuje ustanovení o tom, kolik činí roční úrok. Úvěrová smlouva nerozlišuje co je nominální sazba, co je efektivní sazba. Smlouva obsahuje jednoznačné ustanovení, že zápůjční úroková sazba činí 84,97 % p.a., tato sazba byla dohodnuta jako pevná výpůjční úroková sazba po celou dobu splácení úvěru. Soud tak nemůže souhlasit s vyjádřením znalce příjmení jméno příjmení příjmení příjmení k problematice úročení pohledávek ze dne datum. Dále je třeba poukázat na to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem, žalovaná akceptovala formulářovou dokumentaci vypracovanou žalobcem, na obsahu smlouvy reálně nemohla nic ovlivnit. Smlouva obsahuje nesrozumitelná ujednání o„ přirůstání“ úroku a konstruuje tzv.„ novou jistinu“, která však žádnou jistinou úvěru není, jde jen o nesplacenou část žalobcem poskytnutých peněz, zahrnuje i odměnu žalobce (úrok) spolu s ujednáním o právu žalobce požadovat předčasné splacení celého úvěru v důsledku kvalifikovaného prodlení žalované. Žalobce tak konstrukcí smlouvy vytváří významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch spotřebitele. Tato ujednání nesplňují požadavek na jasnost a srozumitelnost veškerých sdělení vůči spotřebiteli dle ustanovení § 1811 odst. 1 občanského zákoníku. Anatocizmus tedy ujednání o právu požadovat úrok z úroku není ujednáním obecně zakázaným, avšak ve smlouvách jejichž účastníkem je spotřebitel nesmí jeho sjednání vytvářet nepřiměřenou nerovnováhu v právech smluvních stran v jeho neprospěch a musí být zcela transparentní a srozumitelné vůči běžnému spotřebiteli. Nelze jej posuzovat izolovaně od výše sazby„ přirůstajícího“ úroku, který je i bez tohoto ujednání (které není ničím jiným než jeho faktickým navýšením) nepřiměřeně vysoký. Smlouva v podstatě nestanoví žádné sankce pro případ, kdy by smlouva byla porušena žalobcem. Smlouva tak byla vyhodnocena jako smlouva neplatná, uzavřená v rozporu s dobrými mravy. Soud tak žalobu v plném rozsahu zamítl, nebylo možné provést vypořádání ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku a následující z titulu bezdůvodného obohacení, když žalobce žalované poskytl částku částka, žalovaná žalobci uhradila částku částka. Žalovaná tak žalobci uhradila více, než byla povinná. Žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta.
10. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci plně neúspěšný, žalované žádné náklady řízení nevznikly. O nákladech řízení tak soud rozhodl takovým způsobem, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever.