Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 330/2021-28
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Vítkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 15 740,08 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 612,08 Kč spolu s úroky z prodlení z částky 8 844,96 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 9 % ročně, dále kapitalizované úroky z prodlení ve výši 1 098,99 Kč, úroky z částky 8 844,96 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 29 % ročně a kapitalizované úroky ve výši 1 588,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba s tím, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 128 Kč, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 225,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně titul jméno příjmení, titul, advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 612,08 Kč spolu s úroky z prodlení z částky 8 844,96 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 9 % ročně, dále kapitalizované úroky z prodlení ve výši 1 098,99 Kč, úroky z částky 8 844,96 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 29 % ročně a kapitalizované úroky ve výši 1 588,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba s tím, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 128 Kč, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 225,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], [titul], advokáta.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku
15 740,08 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi společností právnická osoba (dále jen právní předchůdce žalobkyně), a žalovanou byla uzavřena dne
datum smlouva o zápůjčce číslo. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované prostředky ve výši 10 000 Kč. Na základě smlouvy se pak žalovaná zavázala také zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 1 789 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování smlouvy ve výši 4 180 Kč a poplatek za komfortní splácení v hotovosti ve výši 2 948 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku uhradit v 60 týdenních splátkách po 316 Kč s tím, že poslední splátka měla být zaplacena dne 11. 6. 2019. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, uhradila v průběhu smluvního vztahu do okamžiku postoupení pohledávky pouze částku 2 528 Kč Poslední platbu uhradila dne 3. 9. 2018. Nejpozději měla být celková dlužná částka zaplacena dne 11. 6. 2019, k tomu však nedošlo, a proto se neuhrazená jistina od 12. 6. 2019 úročila úrokem ve výši 29 % ročně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky ve výši 15 740,08 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 8 844,96 Kč a z dlužných poplatků ve výši 6 895,12 Kč, dále žalobkyně uplatňuje kapitalizovaný úrok ve výši 1 588,90 Kč (29 % ročně z 8 844,96 Kč od 12. 6. 2019 do 20. 1. 2020), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 098,99 Kč (9 % ročně z 8 844,96 Kč od 11. 9. 2018 do 20. 1. 2020), úrok 29 % ročně z dlužné částky 8 844,96 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné částky 8 844,96 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalovaná i přes výzvy dosud dlužnou částku žalobkyni neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen “o. s. ř.”), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.
4. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané:
Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou. Výše zápůjčky činila 10 000 Kč. Poplatek za zápůjčku byl představován součtem kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 789 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnou za zpracování smlouvy ve výši 4 180 Kč a poplatkem za komfortní splácení ve výši 2 948 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 18 917 Kč měla žalovaná hradit formou celkem 60 splátek ve výši
316 Kč týdně. Při 60 splátkách byly sjednány úroky ve výši 29 % ročně.
Z tabulky umoření ze dne 27. 1. 2020 ke smlouvě číslo soud zjistil, že žalovaná uhradila na uvedenou smlouvu celkem částku ve výši 2 528 Kč.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována, jak vyplývá z oznámení ze dne 20. 1. 2020.
Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 28. 1. 2021 soud zjistil, že žalovaná byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzvána k úhradě dlužných částek. Výzva byla žalované zaslána, jak vyplývá z podacího lístku ze dne 29. 1. 2021.
5. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši
10 000 Kč Smlouva byla sjednána jako smlouva spotřebitelská. Žalovaná měla spolu s poplatky ve výši 8 917 Kč hradit celkem 18 917 Kč formou týdenních splátek. Žalovaná se dostala do prodlení a následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni.
6. Po právní stránce byla věc soudem posouzena následovně:
Dle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Dle ust. 2392 odst. 1 věty prvé o. z. platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Podle ust. § 547 o. z. platí, že právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
Podle ust. § 420 odst. 1 o. z. platí, že kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle ust. § 420 odst. 2 o. z. platí, že pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.
Podle § 1813 o. z. platí, že má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
7. Soud se nejprve zaobíral tím, zda má žalobkyně nárok na zaplacení tzv. poplatků (poplatek za zpracování smlouvy ve výši 4 180 Kč a poplatek za komfortní splácení ve výši 2 948 Kč).
Jde-li o poplatek za zpracování smlouvy, která má formulářovou povahu, pak tato služba zřejmě představuje rutinní, časově nenáročný úkon, a tudíž částka účtovaná v tomto případě za jeho provedení je dle soudu zcela neadekvátní. Jde-li o zpoplatnění administrativní činnosti a komfortního splácení (hotovostní režim splátek), pak soud odkazuje na závěry obsažené v rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 12. 2015, č. j. insolvenční spisová značka spisová značka, kde soud měl za neplatné pro rozpor s dobrými mravy ujednání o hotovostním inkasu ve výši 60 % z poskytnutých finančních prostředků a poukázal přitom na skutečnost, že:„ formuláře smlouvy a standardních informací o spotřebitelském úvěru spojovaly možnost hotovostního vyplacení poskytnuté půjčky při podpisu smlouvy automaticky s povinností dlužníka (spotřebitele) hradit zápůjčku hotovostním inkasem v domácnosti dlužníka (vydlužitele). Toto spojení však nemá žádné zákonné opodstatnění ani racionální základ (z ničeho neplyne, že by hotovostní zápůjčka nemohla být splácena např. bezhotovostními převody) a představuje ze strany žalobce navyšování ceny poskytnuté zápůjčky…. Odměna za hotovostní inkaso pak spíše představuje další poplatek za okamžité a hotovostní poskytnutí zápůjčky. Dlužníci logicky budou volit okamžité poskytnutí peněz, ať už s ohledem na vlastní tíživou finanční situaci, či s ohledem na to, že účty mohou již být obstaveny v rámci exekuce.“ V daném případě jde tak spíše, nežli o poplatky odrážející cenu poskytnuté služby, o další skrytý úrok. Sjednané poplatky u smlouvy v celkové výši 7 128 Kč představují 71 % z poskytnutých finančních prostředků ve výši 10 000 Kč. S ohledem na uvedené, kdy tedy požadované poplatky zjevně představují skryté úroky a dále i s přihlédnutím ke sjednanému úroku ve výši 29 % ročně, považuje soud skutečnou výši úroků za zcela nepřiměřenou.
8. K nepřiměřeným úrokům při poskytnutí peněžité půjčky se vyslovil Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne 8. 11. 2006, sp. zn. 21 Cdo 2898/2005, ve kterém uzavřel, že nepřiměřenou je zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce odporují obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu. Ujednání (dohoda), kterým byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je neplatné, a to buď pro rozpor se zákonem (představuje-li současně naplnění skutkové podstaty trestného činu lichvy podle ustanovení § 253 trestního zákona, popřípadě jiného trestného činu) nebo pro rozpor s dobrými mravy (v ostatních případech). Dle názoru soudu přitom lze vztáhnout citované rozhodnutí i na případ úroků zjevně se příčících dobrým mravům ve smyslu ust. § 588 o. z.
9. V dané věci tedy skutečný úrok mnohonásobně převyšuje průměrný úrok u spotřebitelských úvěrů poskytovaných v době uzavření smlouvy, a jako takový se příčí dobrým mravům nejen obecně ve smyslu § 580 odst. 1 o. z., ale nahlíží se na něj jako na zjevně nemravný ve smyslu § 588 o. z. Takový úrok je proto absolutně neplatný pro zjevný rozpor se zákonem či dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 588 o. z.
10. S ohledem na výše uvedené tak soud žalobu zamítl co do částky 7 128 Kč, neboť ujednání o odměně za zpracování smlouvy ve výši 4 180 Kč a poplatku za komfortní splácení ve výši
2 948 Kč je neplatné dle ust. § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor s ust. § 1813 o. z.
11. Naproti tomu soud shledal nárok žalobkyně důvodným ohledně části dlužné jistiny, kdy soud žalobkyni přiznal částku ve výši 8 612,08 Kč (žalovaná částka 15 740,08 Kč ponížená o poplatky ve výši 7 128 Kč). Rovněž byl shledán oprávněným nárok žalobkyně v té části, v níž se domáhala zaplacení sjednaných úroků ve výši 29 % ročně a zákonného úroku z prodlení.
12. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že dlužnou částku ve výši 8 612,08 Kč uhradila, popř. že závazek zanikl jiným způsobem. To neučinila, soud proto s ohledem na výše uvedené žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou dle ust. § 1879 a násl. o. z. postoupena, vyhověl, včetně nároku na úroky ve sjednané výši 29 % ročně a na úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z., a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Co do 45 % předmětu řízení tak byla úspěšná žalovaná a co do 55 % předmětu řízení žalobkyně, žalovaná byla proto povinna uhradit žalobkyni 10 % jejích nákladů řízení. 100 % nákladů řízení žalobkyně by bylo představováno zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif”) po 300 Kč, náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a), ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení při 100% úspěchu činí 2 252 Kč, 10 % je pak dáno částkou 225,20 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.