Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 107/2021-54
Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 8 328 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 3 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 200 Kč ve výši 8,25 % ročně od 10. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení částky 2 364 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 000 Kč od 7. 12. 2019 do 9. 3. 2021 a zákonným úrokem z částky 800 Kč od 10. 3. 2021 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.
III. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 055,44 Kč, v této části se žaloba zamítá.
IV. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 2 767,03 Kč, v této části se žalobce zamítá.
V. Domáhal-li se žalobce po žalovaném úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 4 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.
VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 400 Kč ve výši 8,25 % ročně od 10. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
VII. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení částky 2 364 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 242,89 Kč od 7. 12. 2019 do 9. 3. 2021 a zákonným úrokem z částky 1 842,89 Kč od 10. 3. 2021 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.
VIII. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 660,52 Kč, v této části se žaloba zamítá.
IX. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 730,61 Kč, v této části se žalobce zamítá.
X. Domáhal-li se žalobce po žalovaném úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 2 242,89 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.
XI. Žalobce je povinen uhradit ČR – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
XII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 3 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 200 Kč ve výši 8,25 % ročně od 10. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení částky 2 364 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 000 Kč od 7. 12. 2019 do 9. 3. 2021 a zákonným úrokem z částky 800 Kč od 10. 3. 2021 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá. III. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 055,44 Kč, v této části se žaloba zamítá. IV. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 2 767,03 Kč, v této části se žalobce zamítá. V. Domáhal-li se žalobce po žalovaném úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 4 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá. VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 400 Kč ve výši 8,25 % ročně od 10. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. VII. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení částky 2 364 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 242,89 Kč od 7. 12. 2019 do 9. 3. 2021 a zákonným úrokem z částky 1 842,89 Kč od 10. 3. 2021 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá. VIII. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 660,52 Kč, v této části se žaloba zamítá. IX. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 730,61 Kč, v této části se žalobce zamítá. X. Domáhal-li se žalobce po žalovaném úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 2 242,89 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá. XI. Žalobce je povinen uhradit ČR – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. XII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2021 domáhala na žalovaném úhrady nákladů řízení ve výši 1 489 Kč a zaplacení:
a) částky 5 564 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 055,44 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 767,03 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 4 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 %, úrok 20,98 % ročně z částky 4 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení;
b) částky 2 764 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 660,52 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 730,61 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 2 242,89 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 %, úrok 20,98 % ročně z částky 2 242,89 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.
2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČO:
a) dne 9. 11. 2015 uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalovanému v hotovosti úvěr ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 364 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč, uhradit v 43 týdenních splátkách po 148 Kč počínaje dnem 16. 11. 2015 nejpozději do 5. 9. 2016. Za celou dobu smluvního vztahu uhradil žalovaný 800 Kč. Od postoupení pohledávek neuhradil žalovaný ničeho,
b) dne 25. 6. 2015 uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalovanému v hotovosti úvěr ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 364 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč, uhradit v 43 týdenních splátkách po 148 Kč počínaje dnem 2. 7. 2015 nejpozději do 21. 4. 2016. Za celou dobu trvání smluvního vztahu žalovaný uhradil toliko 3 600 Kč. Od postoupení pohledávek nebylo uhrazeno ničeho.
3. Pohledávka za žalovaného byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 s účinností k témuž dni. Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019.
4. Na výzvu soudu žalobce dne 15. 6. 2021 (č.l. 41-43) svou žalobu doplnil tak, že původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného především na základě zhodnoceními informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, a to na základě výplatních pásek a nájemní smlouvy. Tyto doklady však nemá k dispozici. Z karet zákazníka vyplynulo, že žalovaný je zaměstnán na anonymizována tři slova, jeho měsíční příjem činí 8 500 Kč, nemá půjčky. Původní věřitel dospěl po ověření předložených dokladů a tvrzení žalovaného k závěru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostačující.
5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště. Z ust. § 46b písm. a) o.s.ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10 ). Žaloba i výzva k vyjádření byly zaslány žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnosti vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu i usnesení za doručené uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o.s.ř.
6. Současně byl žalovaný vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o.s.ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise
7. Soud má za prokázané následující skutečnosti:
8. právnická osoba, IČO:
a) dne 9. 11. 2015 uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (č.l. 21), na jejímž základě poskytla žalovanému v hotovosti úvěr ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 364 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč, uhradit v 43 týdenních splátkách po 148 Kč počínaje dnem 16. 11. 2015 nejpozději do 5. 9. 2016. Za celou dobu smluvního vztahu uhradil žalovaný 800 Kč. Od postoupení pohledávek neuhradil žalovaný ničeho,
b) dne 25. 6. 2015 uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (č.l. 18), na jejímž základě poskytla žalovanému v hotovosti úvěr ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 364 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč, uhradit v 43 týdenních splátkách po 148 Kč počínaje dnem 2. 7. 2015 nejpozději do 21. 4. 2016. Za celou dobu trvání smluvního vztahu žalovaný uhradil toliko 3 600 Kč. Od postoupení pohledávek nebylo uhrazeno ničeho.
9. právnická osoba, IČO, postoupila pohledávky za žalovaného, která je předmětem tohoto řízení, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek (č.l. 24-29 spisu) s účinností ke dni 29. 11. 2019 O tomto byl žalovaný dopisem ze dne 29. 11. 2019 (č.l. 30) uvědoměn.
10. Předžalobní výzva byla na adresu žalovaného odeslána dne 23. 2. 2021 doporučeně (č.l. 32-34).
11. Žalobce neprokázal, že by právní předchůdce žalobce náležitě zjišťoval a posuzoval úvěruschopnost žalovaného. Ve spise se nenachází žádný důkaz, ze kterého by vyplývalo, že původní věřitel řádně zjišťoval a posuzoval majetkové a osobní poměry žalovaného. Na výzvu soudu žalobce sdělil pouze zcela obecně, že původní věřitelka ověřovala příjmy a výdaje žalovaného na základě tvrzení žalovaného, k tomu však doložila pouze doklady předložené žalovaným. Nedoložila, že by byl žalovaný lustrován v jakékoli evidencích dlužníků (např. příjmení, NRKI apod.), či řádně zjišťoval další závazky žalovaného (například exekuční řízení či vymáhání, atp.).
12. Bylo pouze zjištěno z karty zákazníka ze dne 9. 11. 2018, že použitelný příjem žalovaného činil 2 200 Kč, kdy příjem činil 8 500 Kč a výdaje 6 300; z karty zákazníka ze dne 25. 6. 2015 bylo zjištěno, že použitelný příjem žalovaného činil 3 500 Kč, kdy příjem žalovaného činil 8 200 Kč a výdaje 4 700 Kč.
13. Z těchto příjmů pak měl žalovaný hradit 43 týdenních splátek po 148 Kč počínaje 16. 11. 2015 do 5. 9. 2016 (tedy 592 Kč měsíčně); a 43 týdenních splátek po 148 Kč od 2. 7. 2015 do 21. 4. 2016 (tedy 592 Kč měsíčně).
14. Na základě shora popsaných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
15. Původní věřitelka společnost právnická osoba, IČO, poskytla žalovanému:
16. a) dne 9. 11. 2015 na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo částku ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 364 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč, uhradit v 43 týdenních splátkách po 148 Kč počínaje dnem 16. 11. 2015 nejpozději do 5. 9. 2016. Za celou dobu smluvního vztahu uhradil žalovaný 800 Kč. Od postoupení pohledávek neuhradil žalovaný ničeho,
b) dne 25. 6. 2015 na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo částku ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 364 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč, uhradit v 43 týdenních splátkách po 148 Kč počínaje dnem 2. 7. 2015 nejpozději do 21. 4. 2016. Za celou dobu trvání smluvního vztahu žalovaný uhradil toliko 3 600 Kč. Od postoupení pohledávek nebylo uhrazeno ničeho.
17. Žalobce však ani v jednom případě neprokázal, že by původní věřitelka zjišťovala a řádně posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Pohledávka za žalovaného byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek.
18. právnická osoba, IČO, postoupila pohledávky za žalovaného, která je předmětem tohoto řízení, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek s účinností ke dni 29. 11. 2019 O tomto byl žalovaný dopisem ze dne 29. 11. 2019 uvědoměn.
19. Soud věc posoudil dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , a rovněž dle zákona č. 145/2020 Sb., o spotřebitelském úvěru, platném a účinném ke dni sjednání smlouvy o úvěru.
20. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
21. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
22. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
23. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle odst. 3 spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
24. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem.
25. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovaným došlo k platnému uzavření smluv o úvěru. Protože žalovaný vystupoval ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ).
26. Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by se původní věřitelka před uzavřením smlouvy o úvěru vůbec zabývala otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru a úvěr splácet. Původní věřitelka řádně neověřovala příjmy žalovaného, ani se blíže nezabývala jeho osobními a majetkovými poměry, resp. pokud tak činila, nemůže to nijak doložit.
27. Soud má tedy v dané věci za to, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala důsledně dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru a neposoudila dostatečně úvěruschopnost žalovaného, resp. poskytla žalovanému úvěr, ačkoliv objektivně měla mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Soud proto pokládá smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi původní věřitelkou a žalovaným za neplatnou dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení § 588 OZ i bez návrhu, neboť takovéto jednání původní věřitelky (nedostatečné zjištění schopnosti žalovaného splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
28. Původní věřitelka tedy na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytla žalovanému finanční prostředky v obou případech ve výši 4 000 Kč, na které žalovaný částečně hradil. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení dle § 2991 OZ , a žalovaný je povinen bezdůvodné obohacení vydat. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil, stran uhrazených částek. Je třeba připomenout, že žalovaný má břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, zda a v jaké výši dluh splatil. Soud proto zavázal žalovaného uhradit žalobkyni, na níž byla pohledávka postoupena, částky uvedené ve výroku I. a IV. tohoto rozhodnutí, a to z titulu bezdůvodného obohacení.
29. Soud zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších poplatků, neboť tyto nemohly být v neplatné smlouvě platně sjednány.
30. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 OZ . Soud nemohl vycházet ze splatnosti zápůjčky sjednané v neplatné smlouvě o zápůjčce. Ve smyslu § 1958 odst. 2 OZ byla žalovaný povinen splnit dluh (vrátit jistinu zápůjčky) na žádost věřitele, a to bez zbytečného odkladu od doručení výzvy. Výzva k plnění č.l. 32-33 byla žalovanému odeslána doporučeně dne 23. 2. 2021 (č.l. 34) nejpozději třetím dnem se výzva dostala do dispozice žalovaného. Žalovaný byl vyzván, aby dluh uhradil do 9. 3. 2021. Pokud žalovaný v uvedené lhůtě dluh neuhradil, ocitl se v prodlení s úhradou dluhu a od tohoto data náleží žalobkyni zákonné úroky z prodlení ve výši stanovené nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
31. Žalovanému, byť ve sporu převážně úspěšnému, náklady řízení nevznikly, a proto soud postupoval v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a žádnému z účastníků náklady řízení nepřiznal.
32. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku.
33. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle ustanovení § 2 odstavec 2 zákona o soudních poplatcích Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč (soud přitom vychází z předmětu řízení bez příslušenství), dosud bylo na poplatku uhrazeno 800 Kč.
34. Je, tedy povinností žalobkyně doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to v kolcích nebo na účet soudu číslo – číslo, variabilní symbol.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (ustanovení § 202 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost rozsudkem uložená splněna, lze ji vymáhat soudním výkonem rozhodnutí.