Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
33 C 65/2021-29
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Dufkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 25 440,04 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do 10 440,04 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 153,33 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 839,58 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15000 Kč od datum do datum a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do 10 440,04 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 153,33 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 839,58 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15000 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou ze dne datum se žalobce u zdejšího soudu domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 25 440,04 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 153,33 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 839,58 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 29% ročně z částky 15 000 Kč od datum do zaplacení, s tím, že dne datum společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen„ Smlouva o zápůjčce“), na základě které žalovanému téhož dne zapůjčila částku 15 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy o zápůjčce. Ve smlouvě o zápůjčce se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 15 000 Kč a poplatek ve výši 12 320 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 3 676 Kč, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 4 130 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 514 Kč v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 1 518 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný neuhradil žádnou splátku. Právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila dne datum na dlužné půjčce 15 000 Kč a na dlužném poplatku 12 320 Kč (celkem 27 320 Kč). Podle Smlouvy o zápůjčce má žalobce právo na úroky ve výši 29 % ročně z dlužné nesplacené jistiny do zaplacení. Dne datum právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil žalobci. Ke dni postoupení pohledávky činila pohledávka bez příslušenství 35 440,04 Kč. Žalobce požaduje dlužnou půjčku a dlužný poplatek 25 440,04 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni postoupní pohledávky činí 2 153,33 Kč a kapitalizovaný úrok činí 2 839,58 Kč.
2. Podáním ze dne datum žalobce doplnil tvrzení žaloby tak, že právní předchůdce žalobce splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením Smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného. Tuto skutečnost dle žalobce potvrzuje i předmětná Smlouva, ve které je přímo uvedeno„ Zákazník rovněž potvrzuje, že anonymizováno před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka – tyto jsou obsahem Zákaznické karty.“ Z čl. 11 Smluvních podmínek pak dále plyne, že údaje nezbytné pro posouzení schopnosti žalovaného zápůjčku splácet, které žalovaný právnímu předchůdci žalobce před uzavřením Smlouvy poskytl, jsou úplné, přesné a pravdivé. Podle zákaznické karty právní předchůdce žalobce ověřil před uzavřením Smlouvy majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy na dobu neurčitou, z výplatních pásek 8, 9, číslo. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na informace uvedené žalovaným a výši požadované zápůjčky dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalovaného splácet tuto zápůjčku je dostatečná.
3. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne datum právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo na základě které žalovanému téhož dne zapůjčil částku 15 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy o půjčce. Ve smlouvě o půjčce se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 15 000 Kč a poplatek ve výši 12 320 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 3 676 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 4 130 Kč a Poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 514 Kč, v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 1 518 Kč a poslední splátku ve výši 1 516Kč (tyto skutečnosti jsou prokázány Smlouvou o zápůjčce – zelená v hotovosti ze dne datum). Dle Tabulky umoření ze dne datum na svůj dluh žalovaný nezaplatil žalobci žádnou splátku. (tyto skutečnosti jsou prokázány Tabulkou umoření ze dne datum). Žalovaný a právní předchůdce žalobce se ve Smlouvě o zápůjčce dohodli úroky ze zápůjčky ve výši 29 % ročně. (tyto skutečnosti jsou prokázány Smlouvou o zápůjčce – zelená v hotovosti číslo ze dne datum). Dne datum právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil žalobci. (tyto skutečnosti jsou prokázány Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum ve spojení s Přílohou o postoupení pohledávek str. 31, a Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum a podacím lístkem ze dne datum – tyto listiny však neprokazují doručení Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum žalovanému). Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum (tato skutečnost je prokázána Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum a podacím lístkem ze dne datum – tyto listiny však doručení Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum žalovanému neprokazují).
4. Podle Zákaznické karty ze dne datum žalovaný je svobodný, nemá vyživovací povinnost vůči jiné osobě, své bytové potřeby řeší jako nájemce, má základní školní vzdělání, (V Zákaznické kartě není uvedeno, jakým způsobem byly tyto informace od žalovaného ověřovány) je zaměstnán na plný pracovní úvazek, čistý průměrný příjem žalovaného za poslední 3 měsíce činí 14 300 Kč, další příjmy domácnosti činí 15 000 Kč, odhadované výdaje žalovaného činí celkem 6 000 Kč, má kreditní kartu, nemá zápůjčku u jiné společnosti a má bankoví účet na své jméno (V Zákaznické kartě není uvedeno, jakým způsobem byly tyto informace od žalovaného ověřovány). V části„ Ověřené dokumenty“ jsou uvedeny pracovní smlouva doba neurčitá, tři výpisy z bankovního účtu 8, 9, číslo Tyto listiny však žalobce jako důkazy nepředložil ani nenavrhl.
5. příjmení příjmení Ústavního soudu ze dne datum III . ÚS 4129/18„ Nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti. Nejvyšší správní soud posuzoval kasační stížnost obchodní společnosti (srov. jeho rozsudek z 1. 4. 2015 č. j. 1 As 30/2015-39) poskytující spotřebitelské úvěry a při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu ulice obchodní inspekce v souladu se zákonem uložit pokutu. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem přitom konvenuje interpretaci zaujaté Soudním dvorem Evropské unie (dále jen„ Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne datum ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr vyložil čl. 8 směrnice 2008 číslo, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo (dále jen„ směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.“
6. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018 Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.
7. Jestliže žalobce nenavrhl důkazy listinami, kterými ověřoval tvrzení žalovaného, ani listinami prokazujícími, že dlužník nebyl evidován v databázi dlužníků, ve světle výše citovaných rozhodnutí neprokazuje, že dostál povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
8. Podle § 588 z.č. 89/2012 sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Tak soud učinil v případě Smlouvy o zápůjčce, které soud za situace, kdy není žalobcem prokázáno, že dostál povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, shledal z důvodu zjevného narušení veřejného pořádku absolutně neplatné. (srovnej příjmení Ústavního soudu ze dne datum III . ÚS 4129/18„ Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn – jak plyne z výše uvedené judikatury – jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková.“
10. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil zjištěný skutkový stav podle ust. § 2991 a následujících NOZ o bezdůvodném obohacení, v nichž je zakotvena povinnost toho, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalovaný převzal částku 15 000 Kč, aniž by byla mezi žalobcem a žalovaným platně uzavřena smlouva o zápůjčce, tedy bez právního důvodu se o tuto částku obohatil na úkor žalobce.
11. Žalovaný na svůj dluh žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci, celkem neuhradil žádnou splátku.
12. Podle § 1879 NOZ, věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému, přičemž s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Tak jako tomu bylo v tomto případě, kdy právní předchůdce žalobce postoupil svou pohledávku za žalovaným, žalobci.
13. Žalovaný z titulu bezdůvodného obohacení žalobci dluží 15 000 Kč.
14. Podle § 1958 odst. 2 NOZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. V tomto případě žalobou, která byla žalovanému doručena dne datum. Jelikož žalovaný tuto svou povinnost porušil, dostal se s placením svého dluhu do prodlení (§ 1968 NOZ) Úrok z prodlení vychází z ust. § 1970 NOZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl v rozsahu uvedeném ve výroku I. a žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku II. (v rozsahu přesahujícím bezdůvodné obohacení žalovaného a jeho příslušenství) zamítl jako nedůvodnou. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého by měl převážně úspěšný žalovaný právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, nebyla žalobci uložena povinnost k jejich náhradě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.