Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

46 C 170/2021-86

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 500 Kč od 27. 5. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 500 Kč od 24. 4. 2014 do 26. 5. 2020, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 520,11 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 500 Kč od 27. 5. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 500 Kč od 24. 4. 2014 do 26. 5. 2020, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 520,11 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Žalobou podanou dne 11. 8. 2020 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 500 Kč od 24. 4. 2014 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba, sídlem adresa, anonymizováno příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, země (dále jen„ Společnost“), a žalovaný uzavřeli dne 26. 3. 2014 smlouvu o zápůjčce (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě téhož dne poskytla Společnost žalovanému zápůjčku ve výši 500 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky Společnosti. Žalovaný se zavázal vrátit Společnosti zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do 23. 4. 2014. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením zápůjčky, když do uvedeného data zápůjčku ani zčásti nesplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 postoupila Společnost pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaná částka se sestává ze zbylé části jistiny zápůjčky, poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně nepožaduje; vedle toho žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v  , za použití soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.

Zjištěný skutkový stav

4. Společnost a žalovaný si ujednali dne 26. 3. 2014 Smlouvu o zápůjčce, kterou se Společnost zavázala poskytnout žalovanému částku 500 Kč do 23. 4. 2014 a žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku s poplatkem ve výši 135 Kč (roční úroková sazba 410,63 %, RPSN 3 690,37 %) do 23. 4. 2014 (viz Smlouva o zápůjčce, Loan application info, faktura č. 458502 podpořené potvrzením o vyplacení poštovní poukázky). Dne 28. 3. 2014 obdržel žalovaný prostřednictvím České pošty, s. p. (poštovní poukázkou) od Společnosti částku 500 Kč (viz dotvrzení o vyplacení poštovní poukázky). Na výzvu soudu v usnesení ze dne 4. 6. 2021, č. j. -69, jakým způsobem Společnost před uzavřením smlouvy ověřovala úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně reagovala, že nedisponuje informacemi a důkazy k tomu, jak byla prověřena úvěruschopnost žalovaného. Soud za dané situace v souladu se zásadou hospodárnosti řízení nenařizoval jednání toliko k tomu, aby žalobkyni poskytl ještě ústní poučení o nutnosti takového tvrzení, nýbrž uzavřel, že Společnost řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 postoupila Společnost coby postupitel žalobkyni coby postupníkovi pohledávky uvedené v příloze č. 1 Smlouvy; v příloze č. 1 byla uvedena pohledávka za žalovaným (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 a příloha 1). O postoupení pohledávky byl žalovaný zpraven dopisem Společnosti ze dne 18. 1. 2018 (viz oznámení o postoupení pohledávky vč. podacího archu). Dne 14. 5. 2020 zaslala zástupkyně žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k uhrazení dlužné částky 3 393,76 Kč do 7 dnů od doručení této výzvy s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz dopis ze dne 7. 5. 2020); žalovaný ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu má tvrdit dlužník).

Právní posouzení věci

5. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

7. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle , ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

10. Podle , o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

11. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovaným z tvrzené smlouvy o zápůjčce postoupila Společnost žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 uzavřené mezi Společností jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne 18. 1. 2018, čímž postoupení pohledávky nabylo vůči žalovanému účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

12. Společnost a žalovaný uzavřeli dne 26. 3. 2014 smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., na jejímž základě Společnost jako zapůjčitel dne 28. 3. 2014 přenechala žalovanému coby vydlužiteli peněžní prostředky ve výši 500 Kč. Žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatkem ve výši 135 Kč (roční úroková sazba 410,63 %), tj. celkem částku 635 Kč (RPSN 3 690,37 %) do 23. 4. 2014. Soud má nicméně za to, že právní vztah zápůjčky v tomto případě platně nevznikl, neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje Sankcí za náležité neověřování úvěruschopnosti žalovaného je přitom podle uvedeného ustanovení neplatnost smlouvy, přičemž jedná se o neplatnost absolutní (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, č. j. ), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Jestliže je tedy smlouva o zápůjčce ze dne 26. 3. 2014 absolutně neplatným právním jednáním, nebylo možné žalobkyni přiznat jakékoliv plnění, které by se zakládalo na smluvním vztahu založeném tvrzenou smlouvou.

13. Při absenci závěru o platném uzavření smlouvy o zápůjčce a při prokázání poskytnutí částky 500 Kč náležející Společnosti v hotovosti prostřednictvím České pošty, s. p., žalovanému, aniž by pro tento majetkový přesun byl prokázán právní důvod, je nicméně třeba v souladu se zásadou iura novit curia právní poměr mezi Společností, resp. nyní žalobkyní, a žalovaným posoudit jako skutkovou podstatu bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 o. z.) spočívající v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2991 odst. 2 o. z.). Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku.

14. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky nepochybně až výzvou k úhradě dluhu, předžalobní upomínkou ze dne 7. 5. 2020, která byla odeslána dne 14. 5. 2020 a v souladu s § 573 o. z.se dostala do sféry žalovaného dne 19. 5. 2020. Sedmidenní lhůta k plnění stanovená v této výzvě tak uplynula dne 26. 5. 2020. Jelikož žalovaný dlužnou částku 500 Kč dobrovolně nezaplatil, zavázal jej k tomu svým rozhodnutím soud (výrok I.).

15. Žalobkyně dále požadovala úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 500 Kč od 24. 4. 2014 do zaplacení; tento nárok shledal soud důvodným toliko částečně. Jelikož žalovaný dluh ve výši 500 Kč nesplnil na výzvu ze dne 7. 5. 2020, dostal se dnem 27. 5. 2020 (a nikoliv již dnem 24. 4. 2014) do prodlení (§ 1968 o. z.). Žalobkyni, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, vznikl vedle nároku na zaplacení jistiny též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády ( o. z.). Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů ( ), tedy v daném případě 10 % ročně. Žalobkyně však požadovala úrok z prodlení v nižší než zákonné výši (8,05 %), než na který jí vznikl nárok, pročež soud při vázanosti žalobním nárokem a při shledání splatnosti pohledávky dne 26. 5. 2020 uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 500 Kč od 27. 5. 2020 do zaplacení (výrok I.), naopak žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 500 Kč od 24. 4. 2014 do 26. 5. 2020, pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).

Náklady řízení a lhůta k plnění

16. O nákladech řízení rozhodl soud podle Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vydání rozhodnutí (22. 7. 2021) v řízení úspěšná co do přiznání částky 546,32 Kč (jistina ve výši 500 + úrok z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 500 Kč od 27. 5. 2020 do 22. 7. 2021 v kapitalizované výši 46,32 Kč), přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku 791,67 Kč (jistina ve výši 500 Kč + úrok z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 500 Kč od 24. 4. 2014 do 22. 7. 2021 v kapitalizované výši 291,67 Kč). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 69,01 % v poměru k neúspěchu 30,99 %. S ohledem na uvedené má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 38,02 % Náklady řízení v celkové výši 1 368 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta ve výši 500 Kč ( vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 2,5 úkonu právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, jednoduchá výzva k plnění) á 200 Kč, z náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč ( cit. vyhl.) a z 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 168 Kč ( ). Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 38,02 % z výše uvedené částky 1 368 Kč, tedy částku 520,11 Kč. Podle je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupkyně žalobkyně (výrok III.).

17. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s  jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, oprávněná strana (žalobkyně) může podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.