Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

31 C 26/2021-25

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Krausovou ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno.

sídlem adresa, obec a číslo - část obce

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 9.360 Kč s příslušenstvím - úvěr

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 6 000 Kč s 9,75% úroky z prodlení od 17. 5. 2019 do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky ve výši 3 360 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 417 Kč k rukám jeho právního zástupce anonymizováno jméno příjmení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 6 000 Kč s 9,75% úroky z prodlení od 17. 5. 2019 do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky ve výši 3 360 Kč, zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 417 Kč k rukám jeho právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 4. 8. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu 9 360 Kč s 9,75% úroky z prodlení. Žalobu odůvodnil tím, že dne 16. 4. 2018 byla mezi právním předchůdcem žalobce (společností právnická osoba) a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru číslo na jejímž základě byly žalované poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce poskytnutý úvěr spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 2 400 Kč, poplatkem za správu úvěru ve výši 1 320 Kč a poplatkem za hotovostní výběr splátek 1 140 Kč, tj. uhradit částku v celkové výši 10 140 Kč, prostřednictvím třinácti měsíčních splátek, přičemž poslední splátka byla splatná dne 16. 5. 2019. Žalobou uplatněná pohledávka sestává z jistiny ve výši 6 000 Kč, z úroku z úvěru ve výši 1 363,20 Kč a z poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 1 071,60 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovanou. Žalovaná (ačkoliv písemně upomínána) dlužnou částku v celkové výši 9 360 Kč žalobci dosud neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. V souladu s ustanovením (dále jen „“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání i za použití ustanovení souhlasili.

4. Z žalobcem předložených listin soud zjistil následující skutkový stav:

5. Dne 16. 4. 2018 podala žalovaná žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, ve které uvedla, že je osoba svobodná, v domácnosti na rodičovské/mateřské dovolené s příjmem 9 466 Kč, stejná částka byla uvedena u příjmů celé domácnosti. Ohledně svých výdajů uvedla, že na bydlení platí 1 000 Kč měsíčně a utratí 3 000 Kč měsíčně za stravu. K žádosti doložila potvrzení o přiznání sociální dávky a přehled vyplacených dávek. V žádosti sice uvedla, že dokládá i výpis z účtu, nicméně žádný výpis z účtu žalované, ze kterého by byly patrné její měsíční výdaje v době předcházející uzavření smlouvy o úvěru, se ve spise nenachází. Na základě uvedených listin a žalovanou poskytnutých údajů s ní právní předchůdce žalobce uzavřel smlouvu o úvěru číslo na základě níž se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 6 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že částku ve výši 6 000 Kč v hotovosti obdržela. Žalovaná se smlouvou zavázala, že právnímu předchůdci žalobce vrátí jistinu úvěru ve výši 6 000 Kč a zaplatí úrok ve výši 28 % z jistiny úvěru za období, za které byl úvěr poskytnut, spolu s poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 2 400 Kč, poplatkem za správu úvěru ve výši 1 320 Kč a poplatkem za hotovostní výběr splátek 1 140 Kč, celkem se zavázala žalobci vrátit 10 380 Kč ve 13 rovnoměrných měsíčních splátkách po 780 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 11. 12. 2019 mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovanou. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána dopisem zástupce žalobce ze dne 26. 2. 2020.

6. Soud je z úřední činnosti známo, že žalovaná v období od roku 2014 do doby uzavření smlouvy o úvěru čelila průběžně celkem 6 exekučním řízením (, , , , a ).

7. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, která by byla relevantní pro posouzení věci tak, jak je uvedeno níže.

8. Podle , (dále jen „“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu nároku na zaplacení jistiny 6 000 Kč s úroky z prodlení, nicméně není důvodná co do částky 3 360 Kč. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru (žalovaná byla spotřebitelem – viz ) splnil svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru.

13. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr má poskytovatel úvěru povinnost zkoumat především na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, příp. pokud je to nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel úvěru má s odbornou péčí posoudit, zda spotřebitel nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ), přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

14. Konkrétně v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , Nejvyšší soud konstatoval,„ že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Ačkoliv se citované rozhodnutí vztahuje k předchozí právní úpravě (, o spotřebitelském úvěru), je plně aplikovatelné i za současné právní úpravy (, o spotřebitelském úvěru).

15. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce ověřoval příjmy žalované (doložené potvrzením o přiznání sociální dávky, potvrzením o výplatě sociální dávky). V tomto směru nelze žalobci nic vytknout. Žalobce však nijak neověřoval výdaje žalované, přitom vycházel pouze z údajů o výdajích, které mu sdělila samotná žalovaná v žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, aniž by tyto jakkoliv ověřil. Již tyto žalovanou sdělené údaje o výdajích se přitom jeví na první pohled jako poměrně (až podezřele) nízké, když byly uváděny výdaje žalované na její potřeby ve výši 3 000 Kč měsíčně a náklady na bydlení ve výši 1 000 Kč měsíčně, měsíční náklady na dítě, se kterým žalovaná byla na mateřské/rodičovské dovolené nejsou uvedeny v žádosti vůbec. U takto uvedených měsíčních nákladů lze bezesporu pochybovat o jejich věrohodnosti, nadto žalobce si byl vědom, že uzavírá smlouvu o úvěru s osobou v domácnosti odkázanou na sociální dávky. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalovaná čelí permanentně exekucím. Žalobce si od žalované nevyžádal výpis z účtu, ze kterého by mohl s jistotou učinit závěr, zda žalované měsíčně zůstane dostatek finančních prostředků k úhradě splátek úvěru. Soud proto uzavírá, že žalobce nepostupoval s odbornou péčí, když nijak neověřoval žalovanou uváděné údaje o jejích výdajích. Žalobce má přitom povinnost řádně zkoumat i výdajovou stránku žadatele o úvěr, aby mohl srovnáním příjmů a výdajů řádně posoudit, jaký je převis příjmů nad skutečnými výdaji žadatele o úvěr a tedy jaká je jeho schopnost uvažovaný spotřebitelský úvěr řádně splácet.

16. Soud proto s ohledem na výše uvedené uzavírá, že žalobce neposoudil úvěruschopnost žalované řádně, když žádným způsobem neověřil jí uváděné výdaje, a nemohl si tedy věrohodně učinit závěr o tom, zda bude žalovaná schopna spotřebitelský úvěr řádně splácet. Uzavřená smlouva o úvěru číslo ze dne 16. 4. 2018 je tedy neplatná s odkazem na zákona o spotřebitelském úvěru. Proto uložil žalované povinnost vrátit žalobci poskytnutou jistinu úvěru ve výši 6 000 Kč v souladu s  včetně úroků z prodlení dle v zákonné výši dle (I. výrok).

17. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta (II. výrok).

18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením Žalobce byl ve věci částečně úspěšný, má proto právo na poměrnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení (v rozsahu 28 %). Dle názoru soudu jsou náklady řízení žalobce představovány:

i) zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč;

ii) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby po 200 Kč (tarifní hodnota 9 360 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba) dle ;

iii) třemi režijními paušály po 100 Kč k těmto úkonům dle ;

iv) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle ve výši 189 Kč;

celkem tedy 1 489 Kč, 28 % z této částky činí 417 Kč (III. výrok tohoto rozsudku). Všechny tyto náklady soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva žalobcem, a co do výše i úměrnými předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení Pro úplnost soud dodává, že žalobce vyúčtoval v žalobě náklady řízení dle bodu 4 (1 000 Kč za úkon právní služby), nicméně soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce podává opakovaně návrhy obsahující totožnou argumentaci, z níž odvozuje svůj nárok a kterou může stále opakovat. Podle soudu je žaloba, ve které je nárok žalobce odvozován ze smlouvy o úvěru, typickou formulářovou žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Liší se totiž pouze údaji o osobě žalovaného, identifikací smlouvy, uvedením dlužné částky. Opakovanost používaného vzoru i četnost typových návrhů téhož žalobce je soudu známa z jeho úřední činnosti (např. sp. zn. , , ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení )

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.