Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
15 C 31/2021-35
Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr Ivou Kaňákovou v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený titul. jméno příjmení, advokátkou,
sídlem adresa,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného,
o zaplacení 5.355 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5.355 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10.765 Kč od 27. 5. 2019 do 3. 7. 2019, spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5.355 Kč od 4. 7. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5.355 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10.765 Kč od 27. 5. 2019 do 3. 7. 2019, spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5.355 Kč od 4. 7. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nezaplaceného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla za období od 10. 9. 2018 do 17. 2. 2019, tedy po dobu 161 dní, a to konkrétně motorového vozidla registrační značka, jehož vlastníkem je žalovaný. Žalovaný je povinen platit žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti mít uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla po celou dobu jeho registrace ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,, zákon č. 168/1999 Sb. “). Žalovaný žalobci uhradil dne 3. 7. 2019 část příspěvku, a to ve výši 5.410 Kč, a zbývá tak žalobci uhradit částku ve výši 5.055 Kč, jakož i náklady ve výši 300 Kč spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný.
3. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním občanem Ukrajiny a jedná se tak o soukromoprávní spor s mezinárodním prvkem, zabýval se soud nejprve otázkou mezinárodní pravomoci k projednání a rozhodnutí věci, jakož i rozhodným právem hmotným použitelným pro daný poměr. Zdejší soud postupoval podle čl. 49 odst. 1 mezinárodní smlouvy o právní pomoci mezi Českou republikou a Ukrajinou vyhlášenou pod číslem 123/2002 Sb. m.s., podle kterého odpovědnost za náhradu škody kromě odpovědnosti, která vyplývá ze smluvních závazků, se řídí právním řádem té smluvní strany, na jejímž území došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, jež se stala předpokladem pro uplatňování nároku na náhradu škody. Podle odst. 2 cit. článku pravomoc k řízení o sporech týkajících se závazků z odpovědnosti za škodu mají justiční orgány smluvní strany, jejíž právní předpisy se použijí v souladu s odst. 1 tohoto článku. V daném případě došlo k mimosmluvní odpovědnosti spočívající v neuhrazení zákonného příspěvku žalobci na území České republiky, tudíž je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci a rozhodným právem hmotným, je tak právní řád České republiky.
4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10.000 Kč. Soud proto postupoval podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a rozhodl na základě účastníky předložených listin. Soud z výzvy žalobce k úhradě příspěvku do garančního fondu číslo ze dne datum zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 10.765 Kč v souvislosti s pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla registrační značka s objemem válců nad 1850 cm3 do 2500 cm3 za období od 10. 9. 2018 do 17. 2. 2019, tj. 161 dní při denní sazbě 65 Kč, a částky 300 Kč jako nákladů spojených s uplatněním této pohledávky. V rámci této výzvy byla žalovanému poskytnuta lhůta v délce 30 dnů k zaplacení dlužné částky. První upomínkou ze dne 20. 6. 2019 byl žalovaný vyzván k úhradě příspěvku ve výši 10.820 Kč do garančního fondu. Upomínkou druhou v pořadí ze dne 29. 5. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě zbývající dlužné částky ve výši 5.380 Kč, která byla žalovanému zaslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb pod číslem zásilky číslo. Z předžalobní výzvy ze dne 27. 8. 2020 bylo soudem zjištěno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, jež byla zaslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb pod číslem zásilky číslo.
6. Podle ust. § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravující podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu, a doby, kdy je vozidlo odcizené.
7. Podle ust. 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen,,osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti dle ust. § 1 odst. 2 cit. zákona. Podle odst. 2 cit. ustanovení při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle odst. 3 cit. ustanovení výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle ust. § 1 odst. 2 , a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 5 cit. ustanovení výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odst. 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle odst. 7 cit. ustanovení výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáty o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.
8. Podle ust. § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí, kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. (dále jen,,Vyhláška“), činí denní sazba příspěvku pro tuzemské motorové vozidlo podle ust. § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. částku 65 Kč. Podle ust. § 2a Vyhlášky výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle ust. § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. , činí 300 Kč.
9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu a v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními má soud za prokázané, že žalobce je oprávněn k podání žaloby ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb. a náleží mu příspěvek za každý den porušení povinnosti spočívající mít uzavřené povinné ručení po celou dobu registrace vozidla v registru vozidel. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil svou zákonnou povinnost v daném období, tj. motorové vozidlo provozované žalovaným nemělo uhrazené povinné ručení, vznikl žalobci oprávněně nárok na zaplacení příspěvku, který byl vyčíslen na částku 10.465 Kč (161 dní x 65 Kč). Jelikož žalovaný uhradil žalobci pouze část příspěvku, a to ve výši 5.410 Kč, zbývá tak žalovanému uhradit do garančního fondu částku 5.055 Kč spolu s náklady ve výši 300 Kč ve smyslu ust. § 2a Vyhlášky, s ohledem na prokázaný nárok žalobcem. Protože se žalovaný dostal do prodlení se svým závazkem, soud přiznal žalobci i zákonný úrok dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
10. Nákladový výrok je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. , neboť ve věci samé byl zcela úspěšný žalobce. Náhrada sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady nákladů právního zastoupení. Pro výpočet odměny právního zástupce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,AT“), kdy za jeden úkon právnímu zástupci žalobce náleží odměna ve výši 200 Kč dle ust. § 14b odst. 1 písm. c) AT, neboť peněžité plnění nepřesahuje částku 10.000 Kč. Právní zástupkyně žalobce učinila celkem 3 úkony právní služby (převzetí, sepsání žaloby a předžalobní výzvy), proto jí náleží odměna ve výši 600 Kč, spolu s režijní náhradou ve výši 300 Kč za tyto 3 úkony dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, zvýšené o 21 % DPH dle § 14a AT, tj. o částku 189 Kč Celkem soud přiznal žalobci na náhradě nákladů částku 1.489 Kč. Platební místo je určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.
11. Lhůta k plnění je stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.