Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 37/2021-53
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Reiserovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částky částka s přísl.
takto:
I. Řízení se co do 60% úroku z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Co do zbytku se žaloba zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do 60% úroku z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Co do zbytku se žaloba zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů tohoto řízení.
Žalobkyně se žalobou podanou k název soudu dne datum domáhala vůči žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným dne datum uzavřela smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal splatit spolu s efektivní úrokovou sazbou ve výši anonymizováno ročně v anonymizováno měsíčních splátkách ve výši částka, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem anonymizováno rok, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru. Dále žalobkyně uvedla, že jí vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši částka, když v uvedeném bodu smlouvy bylo mezi stranami ujednáno, že žalobkyni vznikne právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce anonymizováno dnů. Dále žalobkyně uvedla, že požaduje zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši částka, kdy dle uvedeného bodu žalobkyni vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši částka za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů, když v daném případě se žalobkyně domáhá úhrady nákladů za prodlevu žalovaného s úhradou splátky číslo. V důsledku prodlení žalovaného došlo v souladu s čl. 6 k zesplatnění celého úvěru, a to k datu datum, neboť se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátky číslo to o více než anonymizováno dnů, kdy uvedená splátka byla splatná dne datum. Dle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré nesplacené úroky staly součástí nové jistiny úvěru a novou jistinou tak byla částka částka. V bodě 6.5 smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě ode dne datum, až do jejího úplného zaplacení. Dlužná částka ve výši částka se tedy sestává z dlužné nové jistiny úvěru v celkové výši částka, smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy ve výši částka, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši částka, smluvní pokuty dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem datum do zaplacení, tj. smluvní pokuty ve výši 0,1% z částky částka od datum do zaplacení, když žalobkyně se touto žalobou domáhá úhrady smluvní pokuty pouze k datu vyhotovení této žaloby, tedy smluvní pokuty ve výši částka, úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka ode dne datum do zaplacení, když touto žalobou se žalobkyně domáhá úroku v nominální roční úrokové sazbě ve výši anonymizováno ročně, která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru ve smlouvě. Žalovaný přitom na dlužnou částku uhradil celkem částka (6x částka, a to dne datum, datum, datum, datum, datum a datum).
Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
Před zahájením jednání dne datum vzala žalobkyně svou žalobu zpět co do 60% úroku z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, soud proto s odkazem na ust. § 96 odst. 1 , 2, 3 a 4 o. s. ř. o. s. ř. řízení v této části zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
Na základě provedených listinných důkazů, a to předsmluvním formulářem, hodnocením klienta, návrhem na uzavření smlouvy o úvěru, oznámením o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru číslo včetně splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru, karty klienta a prohlášení klienta – informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru, dokladu o vyplacení úvěru ze dne datum vč. dodejky, výzvy k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne datum, předžalobní výzvy ze dne datum vč. dokladu o odeslání, vzal soud v daném případě za zjištěné, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnut žalovanému úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal splatit spolu s efektivní úrokovou sazbou ve výši anonymizováno ročně v anonymizováno měsíčních splátkách ve výši částka, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem anonymizováno rok, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru. V uvedené smlouvě si dále strany sjednaly smluvní pokuty, a to v bodě 6.1 a 6.5, kdy uvedené pokuty žalobkyně uplatňuje vůči žalovanému i v tomto řízení, kdy se jedná o smluvní pokutu ve výši částka za každou splátku s jejíž úhradou bude žalovaný v prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny ode dne zesplatnění úvěru do úplného zaplacení a dále povinnost žalovaného uhradit žalobkyni náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného částkou částka za každou splátku s níž bude v prodlení. Předmětný úvěr byl žalovanému vyplacen dne datum na jím označený účet číslo bankovní účet. Žalovaný řádně neplnil své povinnosti splácet poskytnutý úvěr, a to přes opakované výzvy a upomínky ze strany žalobkyně, proto byl úvěr ke dni datum zesplatněn. Dle systému časových řad příjmení dostupných na webová adresa činila průměrná úroková sazby korunových úvěru poskytnutých bankami domácnostem v anonymizováno rok v rozmezí od jednoho roku do pěti let včetně 8,46% ročně. Pokud jde o znalecký posudek doložený žalobkyní k posouzení problematiky úročení pohledávek, tento soud neprovedl k důkazu, neboť na základě shora zjištěného skutkového stavu věci byl skutkový stav rozhodný pro rozhodnutí soudu náležitě zjištěn.
Dle ust. § 2395 z. č. 89/2012 Sb. v rozh. znění, (dále jen„ NOZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Dle ust. § 2048 NOZ , ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
Dle ust. § 1970 NOZ , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením číslo Sb; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená.
Dle ust. § 2991 odst. 1 , 2 NOZ , platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Dle ust. § 580 NOZ , platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Dle ust. § 588 NOZ , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná jen z části, a to pokud jde o částku částka s přísl., která představuje část dlužné jistiny. V daném případě soud dospěl totiž k závěru, že smlouva o úvěru, která byla mezi stranami uzavřena je absolutně neplatným právním úkonem, neboť mezi stranami sjednaná efektivní úroková sazba ve výši anonymizováno ročně za situace, kdy úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v anonymizováno rok v rozmezí od jednoho roku do pěti let včetně činila 8,46% ročně, je ujednáním ve smyslu ust. § 580 NOZ nemravným, ke kterému soud přihlíží ve smyslu ust. § 588 NOZ z úřední povinnosti (k tomu srovnej např. rozhodnutí anonymizována dvě slova sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí). To vše s přihlédnutím k tomu, že ujednání o úroku je nezbytnou náležitostí smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 NOZ , bez něhož úvěrová smlouva jako celek nemůže být platná. Tento vyjádřený právní názor pak prezentuje ve svých rozhodnutích i Krajský soud v Plzni, viz. např. rozhodnutí sp. zn. spisová značka, spisová značka. Pro úplnost na tomto místě soud dále podává, že pokud žalobkyně vzala svůj nárok z části zpět, a to co do 60% úroku z prodlení s argumentací, že jí nově požadovaný smluvní úrok ve výši 35,92% ročně je již úrokem, který nelze hodnotit jako nemravný, toto její jednání nic nemění na závěru soudu o tom, že mezi stranami byl ujednán v úvěrové smlouvě úrok v nemravné výši, neboť částečné zpětvzetí žaloby v naznačeném směru není rozhodné pro posouzení daného závazkového vztahu, kdy je podstatným ujednání ve smlouvě samotné. Dále pak soud k věci uvádí, že neplatnost smlouvy spatřuje i ve smluvních ujednáních ohledně smluvních pokut, které byly mezi účastníky sjednány v nezanedbatelné výši. Pokud jde nicméně o část žaloby, jíž soud vyhověl, zda vzal za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši částka, žalovaný uhradil pouze částku částka, k úhradě tedy zbývá částka částka, kterou žalovaný neuhradil přes četné písemné výzvy žalobkyně. Co do této částky se tedy žalovaný prokazatelně vůči žalobkyni bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 odst. 1 NOZ , je proto povinen toto obohacení žalobkyni vydat, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ust. § 1970 NOZ ve výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb. , kdy z provedených důkazů bylo nepochybně zjištěné, že nejpozději výzvou ze dne datum, která byla žalovanému doručena dle § 573 NOZ dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě této dlužné částky. Počínaje dnem následujícím se tedy dostal do prodlení s její úhradou. Co do zbytku byla žaloba zamítnuta tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , kdy procesní neúspěch žalobkyně byl s přihlédnutím i jejímu částečnému zpětvzetí žaloby a částečnému zamítnutí žaloby větší než její úspěch, žalovanému přitom žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů tohoto řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.