Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
5 C 118/2021-30
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky částka, co do úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka], úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne datum, se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky částka, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částka od datum do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce, společnost právnická osoba uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši částka. Žalovaná se zavázala zaplatit rovněž poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka do datum. Předmětná pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, když o postoupení pohledávky byla žalovaná písemně vyrozuměna. Žalovaná shora uvedené částky neuhradila i přes písemnou upomínku právního zástupce žalobkyně.
Soud ve věci nařídil jednání na den datum, z něhož se žalobkyně včas a řádně omluvila, žalovaná se k jednání nedostavila, neomluvila, byť žaloba současně s předvoláním jí byla doručena dnem datum dle § 49 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. . Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastnic, když u obou byla zachována 10 denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, z níž vzal za zjištěné, že společnost právnická osoba uzavřela s žalobkyní dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni. Dopisem ze dne datum byla žalovaná informována o postoupení pohledávky na žalobkyni.
Z žalobních tvrzení, která ze strany žalované nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z předložené smlouvy o úvěru č. anonymizováno vzal za prokázané, že ta byla uzavřena dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, když dne datum byla žalované na její účet uvedený ve smlouvě poukázána částka částka, jak doloženo potvrzením o platbě. Žalovaná se zavázala částka včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka uhradit do datum.
Soud po právní stránce dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou je neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona. Soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. V daném případě totiž smlouva mezi jejími účastníky byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady číslo a judikatury ESD považovaná za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Podle článku 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. Soud považuje dané jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z. z toho důvodu, že žalobkyně požaduje po žalované též poplatek za poskytnutí úvěru, který představuje 61 % poskytnuté částky, aniž by bylo uvedeno, jak tento poplatek určila, a proč právě v dané výši. Není rovněž patrné, jaký je skutečný zisk věřitele z dané transakce. Tuto výši odměny vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Soud považuje za zcela nepřiměřené, aby věřitel navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím poplatku v takové formě, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy. Případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Je také obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokého nepřiměřeného poplatku věřitel zcela nepochybně obchází zákon, navíc za situace kdy v úvěrové smlouvě ani nebyl sjednán úrok, jež je pojmovým znakem úvěrové smlouvy. Ze shora uvedených důvodů byla smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou shledána absolutně neplatnou.
Soud vztah účastnic proto posoudil podle předpisů upravujících tzv. bezdůvodné obohacení, konkrétně dle § 2991 a následující o. z. a přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky, kterou žalovaná obdržela a dosud nesplatila, tedy částky částka. Soud proto v částce částka žalobě vyhověl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně, pak bylo třeba výzvy žalobkyně, případně jejího právního předchůdce k úhradě peněžitého plnění. První výzva, jež se prokazatelně dostala do dispoziční sféry adresáta k úhradě peněžité částky byla datována datum, byla dána k poštovní přepravě téhož dne, jak doloženo podacím lístkem, dle § 573 o. z. byla doručena žalované dne datum. Dle jejího obsahu mělo být plněno do tří dnů, tj. do datum. Dnem datum se ocitla žalovaná v prodlení s úhradou peněžitého plnění dle § 1968 , § 1970 o. z., je proto povinna hradit též úrok z prodlení, který činil k datu datum 8,25 % ročně dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. , nikoli požadovaných 9,75 % ročně. Soud žalobě vyhověl co do částka a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, když co do zbytku žalobu zamítl, jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno.
Výrok o nákladech řízení mezi účastnicemi je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , kdy obě účastnice měly ve sporu stejnou míru úspěchu a neúspěchu. V této souvislosti soud uvádí, že při zjišťování úspěchu ve věci vycházel rovněž z kapitalizovaného úroku z prodlení, jež byl předmětem žaloby ke dni datum, když v tomto směru vycházel z nálezu Ústavního soudu I. ÚS 2717/08 .
Soud pro úplnost dodává, že při úvaze o lhůtě splatnosti vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. a určil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné dle § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).