Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
35 C 82/2021-33
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 44 440 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 20 760 Kč s úrokem z prodlení v částce 828,16 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 303,82 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 950 Kč od 21. 1. 2017 do 6. 12. 2019 kapitalizovaným částkou 1 377,87 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 950 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 520 Kč od 2. 4. 2017 do 6. 12. 2019 kapitalizovaným částkou 2 271,44 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 520 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 23 680 Kč s úrokem v částce 2 455,49 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 3 303,82 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 950 Kč od 21. 1. 2017 do 6. 12. 2019 kapitalizovaným částkou 1 705,06 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 180,49 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 13 130,49 Kč od 21. 1. 2017 do 6. 12. 2019 kapitalizovaným částkou 9 144,67 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 13 130,49 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 480 Kč od 2. 4. 2017 do 6. 12. 2019 kapitalizovaným částkou 1 450,12 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 480 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 17 000 Kč od 2. 4. 2017 do 6. 12. 2019 kapitalizovaným částkou 11 044,30 Kč a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 17 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 20 760 Kč s úrokem z prodlení v částce 828,16 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 303,82 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 950 Kč od 21. 1. 2017 do 6. 12. 2019 kapitalizovaným částkou 1 377,87 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 950 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 520 Kč od 2. 4. 2017 do 6. 12. 2019 kapitalizovaným částkou 2 271,44 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 520 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 23 680 Kč s úrokem v částce 2 455,49 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 3 303,82 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 950 Kč od 21. 1. 2017 do 6. 12. 2019 kapitalizovaným částkou 1 705,06 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 180,49 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 13 130,49 Kč od 21. 1. 2017 do 6. 12. 2019 kapitalizovaným částkou 9 144,67 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 13 130,49 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 480 Kč od 2. 4. 2017 do 6. 12. 2019 kapitalizovaným částkou 1 450,12 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 480 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 17 000 Kč od 2. 4. 2017 do 6. 12. 2019 kapitalizovaným částkou 11 044,30 Kč a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 17 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že věřitel (společnost právnická osoba) a žalovaná postupně uzavřeli 3 smlouvy o úvěru, a to dne 24. 9. 2015 smlouva číslo (dále jen„ smlouva 1“), dne 4. 12. 2015 smlouva číslo (dále jen„ smlouva 2“) a dne 13. 2. 2016 smlouva číslo (dále jen„ smlouva 3“). Na základě smlouvy 1 byla žalované poskytnuta částka 6 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem 23,72 % ročně kapitalizovaným částkou 840 Kč, poplatkem za administrativní činnost 1 200 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso v částce 2 400 Kč v 58 týdenních splátkách po 180 Kč. Na základě smlouvy 2 byla žalované poskytnuta částka 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem 23,72 % ročně kapitalizovaným částkou 2 100 Kč, poplatkem za administrativní činnost 3 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso v částce 6 000 Kč v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. Na základě smlouvy 3 byla žalované poskytnuta částka 17 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem 23,72 % ročně kapitalizovaným částkou 2 380 Kč, poplatkem za administrativní činnost 3 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso v částce 6 800 Kč v 58 týdenních splátkách po 510 Kč. Předmětnou pohledávku nabyl žalobce na základě fúze věřitele s jeho předchůdcem a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud rozhodl bez nařízení jednání, když strany s tímto postupem vyslovily souhlas (§ 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že věřitel a žalovaná postupně uzavřeli 3 smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy 1 byla žalované poskytnuta částka 6 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem 840 Kč, poplatkem za administrativní činnost 1 200 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso v částce 2 400 Kč v 58 týdenních splátkách po 180 Kč (prokázáno smlouvou 1). Na základě smlouvy 2 byla žalované poskytnuta částka 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem 2 100 Kč, poplatkem za administrativní činnost 3 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso v částce 6 000 Kč v 58 týdenních splátkách po 450 Kč (prokázáno smlouvou 2). Na základě smlouvy 3 byla žalované poskytnuta částka 17 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem 2 380 Kč, poplatkem za administrativní činnost 3 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso v částce 6 800 Kč v 58 týdenních splátkách po 510 Kč (prokázáno smlouvou 3). Předmětnou pohledávku nabyl žalobce na základě fúze věřitele s jeho předchůdcem (prokázáno úplným výpisem z obchodního rejstříku věřitele) a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 (prokázáno touto smlouvou a oznámením o postoupení pohledávek).
5. Soud posoudil vztah účastníků tak, že věřitel a žalovaná uzavřeli postupně 3 smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. v limitech daných zákonem č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském zákonu a změně souvisejících předpisů (dále jen„ zákon“).
6. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda věřitel zkoumal schopnost žalované dluh uhradit, když nesplněním této povinnosti by věřitel způsobil absolutní neplatnost smlouvy (viz § 9 zákona a rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ).
7. Soud se proto zabýval tím, jakým způsobem věřitel zkoumal schopnost žalované dluh splnit. Věřitel při zkoumání schopnosti dluh splnit vycházel z údajů, které mu žalovaná sdělila a doložila dokumenty, jako jsou výplatní pásky, složenky, výpis z účtu, pracovní smlouva a nájemní smlouva. Z těchto dokumentů zjistil, že žalovaná má měsíční příjem starobního důchodu 12 980 Kč, příjem knihovnice 7 500 Kč, nájem činí 4 000 Kč měsíčně, a to v době uzavírání všech 3 smluv. Žalovaná své běžné měsíční výdaje a výdaje za telefon v souhrnné výši uvedla v částce 8 880 Kč (v případě smlouvy 1), 9 480 Kč (v případě smlouvy 2) a 11 000 Kč (v případě smlouvy 3). Kromě těchto výdajů žalovaná splácela na další závazky měsíčně částky 3 600 Kč (v případě smlouvy 1), 4 000 Kč (v případě smlouvy 2) a 4 000 Kč (v případě smlouvy 3). Žalobce tyto skutečnosti doložil zákaznickými kartami.
8. Soud se zaobíral tím, zda věřitel řádně zkoumal schopnost žalované dluh splnit a soud uzavřel, že věřitel u smlouvy 2 a smlouvy 3 těmto povinnostem nedostál, když žalované již jen na základě údajů, které uvedla, by po řádném zaplacení splátky úvěru nezbyla ani částka odpovídající polovině životního minima, přičemž s takovýmito prostředky by musela hospodařit po dobu delší, než je 1 rok. Věřitel tak svým neuváženým poskytnutím úvěru dostal žalovanou do situace, kdy byla v ohrožení, že předmětné závazky nebude schopna hradit, když nebyla schopna vytvářet ani minimální rezervu na nenadálé události. Soud tak uzavřel, že věřitel nedostál své povinnosti dle § 9 zákona a způsobil tím, že obě smlouvy byly sjednány neplatně. Soud s ohledem na tento závěr zamítl žalobci nárok na uhrazení všech neplatně sjednaných úroků a poplatků.
9. Soud se následně u těchto smluv zabýval věřitelem poskytnutou jistinou a uzavřel, že žalovaná se ohledně těchto smluv na věřitelův úkor bezdůvodně obohatila dle § 2991 a násl. o. z. a byla povinna tyto prostředky vrátit. Soud jí proto uložil vrátit poskytnuté prostředky ponížené již o zaplacené částky 9 050 Kč (v případě smlouvy 2) a 6 480 Kč (v případě smlouvy 3), a to včetně úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
10. Soud se následně zabýval tím, zda věřitel zkoumal schopnost žalované dluh splnit u smlouvy 1, přičemž u této smlouvy žalované po zaplacení všech známých nákladů zbývala částka korelující s částkou životního minima. Věřitel při tom při zkoumání schopnosti žalované dluh splnit vycházel z doložených příjmů a výdajů žalované, přičemž s ohledem na výši tohoto závazku lze vnímat jednání věřitele jako dostatečné.
11. Soud tak s ohledem na tuto skutečnost uložil žalované uhradit ve prospěch žalobce jako nástupce původního věřitele poskytnutou jistinu včetně všech sjednaných úroků a poplatků, a to včetně úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř. o. s. ř.
13. Soud však žalobci zamítl uplatněný nárok na zaplacení dalšího úroku 23,72 % ročně, který požadoval za období ode dne následujícího po splatnosti původního závazku. Soud při tom konstatuje, že strany si ve smlouvě sjednaly úrok pevnou částkou, přičemž nárok na zaplacení dalšího úroku vyvozuje žalobce z úvěrových podmínek. Soud však konstatuje, že takovéto ujednání z úvěrových podmínek pro osobu běžného rozumu nevyplývá. Soud tak uzavřel, že úrok 23,72 % ročně počínaje 4. 11. 2016 nebyl sjednán. Proto v tomto rozsahu soud žalobu zamítl.
14. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci měli oba účastníci přibližně stejný, proto žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu návrhem na nařízení exekuce.