Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

35 C 130/2021-32

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 13 351 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 049,94 Kč s úrokem z prodlení v částce 154,46 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 049,94 Kč od 8. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 3 301,06 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení 50,74 Kč a spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 301,06 Kč od 8. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 138,16 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 049,94 Kč s úrokem z prodlení v částce 154,46 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 049,94 Kč od 8. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 3 301,06 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení 50,74 Kč a spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 301,06 Kč od 8. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 138,16 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal žalované částky s tím, že s žalovaným uzavřel dne 6. 12. 2019 Úvěrovou smlouvu, na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový úvěr na dobu 30 dní v částce 10 000 Kč, který se zavázal vrátit spolu s poplatkem 330 Kč za poskytnutí, dalšími poplatky v celkové výši 347 Kč. Žalovaný 2 platbami ve výši 1 Kč prodloužil trvání smlouvy o 60 dní, přičemž za takovéto prodloužení si strany sjednaly poplatek 990 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení, požadoval žalobce vrácení předmětné jistiny, zaplacení sjednaných poplatků, náklady účelně vynaložených nákladů 100 Kč a smluvní pokutu 300 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud rozhodl bez nařízení jednání, když strany s tímto postupem vyslovily souhlas ( a 101 odst. 4

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce a žalovaný poté, co žalobce zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit (prokázáno výpisy z žalobcova systému a výpisy rejstříku NRKI), uzavřeli prostřednictvím elektronického formuláře dne 6. 12. 2019 úvěrovou smlouvu, na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový úvěr na dobu 30 dní v částce 10 000 Kč, který se zavázal vrátit spolu s poplatkem 330 Kč za poskytnutí, dalšími poplatky v celkové výši 347 Kč. Strany si též sjednaly poplatek 990 Kč za prodloužení smlouvy o 30 dní v případě, že dojde k zaplacení platby nejméně 1 Kč na žalobcův účet. Dále si strany sjednaly poplatek za upomínání ve výši 100 Kč a smluvní pokutu 3 % z jistiny, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky (prokázáno smlouvou včetně občanského průkazu). Žalovanému byly prostředky vyplaceny a žalovaný dvakrát požádal o prodloužení termínu splatnosti o 30 dní (prokázáno platební bilancí). Žalovaný přes výzvu ničeho neuhradil (prokázáno předžalobní výzvou včetně dodejky).

5. Soud posoudil vztah účastníků tak, že smlouvu o úvěru dle a násl. o. z. v limitech daných , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“).

6. Podle § 104 zákona, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

7. Podle § 110 odst. 1 zákona, neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

8. Podle § 562 odst. 1 o. z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

9. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení evropského parlamentu a rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999 /93/ (dále jen„ nařízení eIDAS“), elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Podle odst. 2 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

10. Podle , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dále jen„ adaptační zákon“), k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v  nebo .

11. V dané věci byla uzavřena smlouva podle zákona, přičemž soud se zaobíral otázkou, zda byla zachována její písemná forma, když předmětná smlouva byla uzavřena prostředky elektronické komunikace na dálku.

12. Zákonodárce v § 562 odst. 1 o. z. připouští, aby jednání, které má být učiněno v písemné podobě, nebylo činěno toliko v listinné podobě, ale umožňuje, aby bylo učiněno i jiným způsobem, a to konkrétně elektronicky nebo jinými technickými prostředky. Vyžaduje však v takovém případě způsob zachycení, který garantuje pro futuro přesný obsah jednání jednající osoby (jeho neměnnost), a vyžaduje, aby jednání samo o sobě bylo schopno identifikovat jednající osobu. Je při tom nepochybné, že tyto podmínky musí splňovat již samotné zachycení příslušného jednání a není možné jej dovozovat z jiných okolností věci (např. zaslání identifikační SMS s vygenerovaným kódem, zaslání identifikační platby z účtu jednajícího nebo držení kopií jeho dokladů totožnosti). Pokud ze samotného jednání není možné tyto 2 atributy (kdo a jak jednal) bezpečně zjistit, nelze než uzavřít, že jednání nebylo učiněno písemně.

13. V případě podpisu dokumentu jakýmkoliv elektronickým podpisem však obecně nejsou splněny podmínky zachování písemnosti, neboť ne každý elektronický podpis splňuje podmínky § 562 odst. 1 o. z a nemá tak vlastnosti vlastnoručního podpisu. Nařízení eIDAS ve svém čl. 25 odst. 2 stanoví, že kvalifikovaný elektronický podpis má vlastnosti vlastnoručního podpisu. Nelze proto než uzavřít, že elektronické podpisy, které nejsou kvalifikované, nelze považovat za podpisy vlastnoruční. Jiný výklad by činil toto ustanovení zcela nadbytečným. Ani z odst. 1 citovaného ustanovení nelze dovodit, že každý elektronický podpis zajišťuje stejné účinky jako podepsání dokumentu v listinné podobě. Toto ustanovení totiž ostatním elektronickým podpisům nedává schopnosti, které nemají, ale toliko zakazuje interpretujícím osobám ignorovat vlastnosti, které mají (pokud je mají). Ani ustanovení § 7 adaptačního zákona nedává zde vyjmenovaným podpisům žádné vlastnosti, které sami o sobě nemají, toliko umožňuje uživatelům je používat v jiném styku než ve styku s orgány veřejné moci. Elektronický podpis dává elektronickému dokumentu vlastnosti jednání v písemné formě, pouze pokud sám o sobě zajišťuje autentičnost obsahu jednání a jednající osoby. Tyto vlastnosti splňuje kvalifikovaný nebo uznávaný elektronický podpis.

14. Soud tak uzavírá, že není-li jednání opatřeno kvalifikovaným nebo uznávaný elektronickým podpisem jednající osoby, případně není učiněno způsobem, kterým lze jednoznačně zachytit jeho obsah a totožnost jednající osoby, nelze jednání považovat za jednání činěné v elektronické podobě s účinky smlouvy uzavřené písemně dle § 562 odst. 1 o. z. K obdobnému závěru ostatně dospěl Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne ze 17. 1. 2019, č. j. -142.

15. V daném případě byla smlouva uzavřena způsobem, který neumožňuje bez dalších okolností věci zaručit autenticitu jednající osoby v míře dostatečné pro identifikaci žalovaného s vysokou mírou pravděpodobnosti. Totožnost žalovaného pro účely tohoto rozsudku byla zjištěna z okolností nezávislých na projevu vůle při uzavírání smlouvy. Za této situace tak nebyly splněny podmínky, které zákonodárce stanovil pro uzavření písemné smlouvy elektronickou formou. Soud tak uzavřel, že žalobce nedodržel povinnost uzavřít smlouvu písemně. Za této situace žalovanému vznikla povinnost vrátit dlužnou jistinu navýšenou o úrok za sjednaných 90 dní ve výši repo sazby stanovené českou národní bankou ke dni uzavření smlouvy.

16. Soud proto žalobci přiznal dlužnou jistinu navýšenou o takto vypočtený úrok a úrok z prodlení dle o. z. ve výši dle , přičemž lhůtu k plnění stanovil soud dle

17. Vzhledem k tomu, že dle § 110 odst. 1 věta poslední zákona se k ostatním ujednaným platbám ve smlouvě nepřihlíží, zamítl soud všechny další platby, které žalobce po žalovaném požadoval.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 138,16 Kč, přičemž tato částka představuje 50,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75,27 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 24,73 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 351 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu návrhem na nařízení exekuce.