Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 102/2021-51
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 12 028,12 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 028,12 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 544,34 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 028,12 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 544,34 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou podanou dne 13. 4. 2021 u Okresního soudu v Olomouci se žalobkyně domáhala
po žalovaném zaplacení částky 12 028,12 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 1. 12. 2018 se žalobkyní smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému částku 11 990 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v 60 měsíčních splátkách po 322 Kč počínaje dnem 17. 1. 2019. Žalovaný však nesplnil svou povinnost hradit svůj dluh řádně a včas. Na výzvu ze dne 31. 1. 2020, ani po odstoupení od smlouvy žalobkyní, které nabylo účinnosti dne 29. 2. 2020, a ani po předžalobní výzvě ze dne 1. 4. 2021, svůj dluh neuhradil. Žalobkyně proto žalobou požadovala úhradu celé dlužné částky i se zákonným úrokem z prodlení.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a ) o. s. ř. o. s. ř. , zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a ) o. s. ř. o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a ) o. s. ř. o. s. ř. bez jednání.
3. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:
- z rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb ze dne 1. 12. 2018, všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek a ze smlouvy o úvěru ze dne 1. 12. 2018, že žalovaný uzavřel dne 1. 12. 2018 se žalobkyní smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému částku 11 990 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v 60 měsíčních splátkách po 307 Kč počínaje dnem 17. 1. 2019;
- z přehledu plateb, jak žalovaný hradil jednotlivé splátky s tím, že dlužná částka činí 12 028,12 Kč;
- z odstoupení od úvěrové smlouvy, že žalobkyně dopisem ze dne 31. 1. 2020 sdělila žalovanému, že úvěr se stává splatným ke dni 29. 2. 2020;
- z výzvy k zaplacení, že žalobkyně dopisem ze dne 1. 4. 2021 vyzývá k úhradě částky 12 028,12 Kč.
4. Po provedeném dokazování učinil soud ze skutkových zjištění následující závěr o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní a žalovaným byla na základě žádosti žalovaného uzavřena dne 1. 12. 2018 smlouva o spotřebitelském úvěru na částku 11 990 Kč. Úvěr měl být splácen úvěr v 60 měsíčních splátkách po 307 Kč počínaje dnem 17. 1. 2019. Dle výpisu z úvěrového účtu činila ke dni 17. 1. 2020 výše dlužné částky 12 028,12 Kč, jenž je shodná s výší žalované částky. Dne 31. 1. 2020 žalobkyně oznámila žalovanému odstoupení od úvěrové smlouvy a dne 1. 4. 2021 žalobkyně žalovaného marně vyzvala předžalobní upomínkou k úhradě dlužné částky.
5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen o. z.), smlouvou o úvěru
se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit
a zaplatit úroky. Podle ust. § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ust. § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ust. § 2398 odst. 1, 2 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ust. § 2399 odst. 1, 2 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
6. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku
z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
7. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl
k právnímu závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Soud vyhodnotil, že jednáním žalobkyně
a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 o. z., neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky spolu s úrokem splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaný dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena, a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela se žalovaným platnou úvěrovou smlouvu, a že poskytla žalovanému úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Z tohoto důvodu byla smlouva mezi žalobkyní a žalovaným shledána platnou. Bylo pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal, že žaloba je oprávněná a vyhověl jí v celém rozsahu.
8. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že uložil žalovanému zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 200 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů. V daném případě pak náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 200 Kč za 2 úkony, a to sepis žaloby a výzvy k plnění dle ust. § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. , když dle cit. ust. činí výše paušální náhrady do podání návrhu na zahájení řízení včetně 100 Kč za každý úkon. Žalobkyně má tak právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 200 Kč.
9. O lhůtě k plnění ve výroku I. a II. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 , věta první o. s. ř. o. s. ř. jako o obecné třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.