Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 102/2021-51

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 12 028,12 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 028,12 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 544,34 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 028,12 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 544,34 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 13. 4. 2021 u Okresního soudu v Olomouci se žalobkyně domáhala

po žalovaném zaplacení částky 12 028,12 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 1. 12. 2018 se žalobkyní smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému částku 11 990 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v 60 měsíčních splátkách po 322 Kč počínaje dnem 17. 1. 2019. Žalovaný však nesplnil svou povinnost hradit svůj dluh řádně a včas. Na výzvu ze dne 31. 1. 2020, ani po odstoupení od smlouvy žalobkyní, které nabylo účinnosti dne 29. 2. 2020, a ani po předžalobní výzvě ze dne 1. 4. 2021, svůj dluh neuhradil. Žalobkyně proto žalobou požadovala úhradu celé dlužné částky i se zákonným úrokem z prodlení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle ) , zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu , a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle ) Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením ) bez jednání.

3. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:

- z rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb ze dne 1. 12. 2018, všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek a ze smlouvy o úvěru ze dne 1. 12. 2018, že žalovaný uzavřel dne 1. 12. 2018 se žalobkyní smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému částku 11 990 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v 60 měsíčních splátkách po 307 Kč počínaje dnem 17. 1. 2019;

- z přehledu plateb, jak žalovaný hradil jednotlivé splátky s tím, že dlužná částka činí 12 028,12 Kč;

- z odstoupení od úvěrové smlouvy, že žalobkyně dopisem ze dne 31. 1. 2020 sdělila žalovanému, že úvěr se stává splatným ke dni 29. 2. 2020;

- z výzvy k zaplacení, že žalobkyně dopisem ze dne 1. 4. 2021 vyzývá k úhradě částky 12 028,12 Kč.

4. Po provedeném dokazování učinil soud ze skutkových zjištění následující závěr o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní a žalovaným byla na základě žádosti žalovaného uzavřena dne 1. 12. 2018 smlouva o spotřebitelském úvěru na částku 11 990 Kč. Úvěr měl být splácen úvěr v 60 měsíčních splátkách po 307 Kč počínaje dnem 17. 1. 2019. Dle výpisu z úvěrového účtu činila ke dni 17. 1. 2020 výše dlužné částky 12 028,12 Kč, jenž je shodná s výší žalované částky. Dne 31. 1. 2020 žalobkyně oznámila žalovanému odstoupení od úvěrové smlouvy a dne 1. 4. 2021 žalobkyně žalovaného marně vyzvala předžalobní upomínkou k úhradě dlužné částky.

5. Podle ustanovení (dále také jen o. z.), smlouvou o úvěru

se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit

a zaplatit úroky. Podle ust. § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ust. § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ust. § 2398 odst. 1, 2 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ust. § 2399 odst. 1, 2 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

6. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku

z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení nařízení vlády číslo , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

7. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl

k právnímu závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Soud vyhodnotil, že jednáním žalobkyně

a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 o. z., neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky spolu s úrokem splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaný dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena, a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela se žalovaným platnou úvěrovou smlouvu, a že poskytla žalovanému úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Z tohoto důvodu byla smlouva mezi žalobkyní a žalovaným shledána platnou. Bylo pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal, že žaloba je oprávněná a vyhověl jí v celém rozsahu.

8. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že uložil žalovanému zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 200 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů. V daném případě pak náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 200 Kč za 2 úkony, a to sepis žaloby a výzvy k plnění dle ust. vyhl. č. , když dle cit. ust. činí výše paušální náhrady do podání návrhu na zahájení řízení včetně 100 Kč za každý úkon. Žalobkyně má tak právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 200 Kč.

9. O lhůtě k plnění ve výroku I. a II. bylo rozhodnuto dle ust. , věta první jako o obecné třídenní.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.