Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
16 C 51/2021-45
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr Marií Indriškovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 8.685 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8.685 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 8.685 Kč od 28. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce
titul. jméno příjmení, advokátky.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8.685 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 8.685 Kč od 28. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky.
1. Žalobce se žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 4. 12. 2020 doplněným dne 9. 4. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 8.685 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 28. 7. 2020 do zaplacení. Ke svému návrhu uvedl, že žalovaný, coby provozovatel motorového vozidla registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno, osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 (dále pouze„ vozidlo“) neměl ode dne 15. 10. 2019 do dne 20. 2. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv
je tato povinnost založena § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Vozidlo tak bylo nepojištěno 129 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Uvedené zjistil žalobce ze své evidence
a Centrálního registru vozidel. Podle § 4 citovaného zákona má žalobce právo na příspěvek
ve výši 65 Kč za každý den, po který nebylo vozidlo pojištěno, celkem tedy na částku 8.385 Kč. Podle téhož ustanovení má žalobce nárok na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala 27. 7. 2020.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na to, že žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, a žalobce s uvedeným souhlasil, soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř. “), a ve věci rozhodl bez jednání na základě obsahu spisu
a předložených důkazů, kterými byly – doklad označený jako zjištěné údaje o vozidle
a zjištěné údaje o povinných osobách (vlastník a provozovatel), sdělení Městského úřadu Břeclav ze dne 20. 4. 2021 týkající se předmětného motorového vozidla, výzva k úhradě příspěvku
do garančního fondu anonymizováno ze dne 13. 5. 2020, upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku
do garančního fondu anonymizováno ze dne 19. 8. 2020, II. upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku
do garančního fondu anonymizováno ze dne 2. 10. 2020, doručenka k zásilce uložené 5. 10. 2020, předžalobní upomínka ze dne 6. 11. 2020 a kopie části poštovního podacího archu z 6. 11. 2020. Z těchto důkazů soud zjistil skutkový stav tak, jak jej žalobce popsal v žalobě, a zároveň,
že zdvihový objem uvedeného automobilu činí číslo cm3.
3. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném v předmětném období, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel
na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna
po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy
je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit anonymizováno příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2;
to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 , a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit anonymizováno náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů anonymizována tři slova spojených s mimosoudním uplatněním práva
na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. Podle § 2 odst. 1 písm. h) citované vyhlášky denní sazba příspěvku pro osobní automobil
se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně činí 65 Kč.
4. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že bylo prokázáno,
že žalovaný byl v rozhodné době od 15. 10. 2019 do 20. 2. 2020, tedy po dobu 129 dnů, evidován jako vlastník a provozovatel předmětného osobního automobilu s objemem válců motoru číslo cm3, k němuž v uvedeném období nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a je proto povinen zaplatit žalobci příspěvek ve výši 8.385 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč, celkem tedy částku
8.685 Kč. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že by tuto částku žalobci zaplatil, soud žalobě jako důvodné vyhověl v celém rozsahu, včetně požadovaného úroku z prodlení, na který má žalobce právo podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku ,
ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 600 Kč představující jím zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu účastníka nezastoupeného advokátem za dva úkony po 100 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění nároku žalobce vůči žalovanému u soudu. Dle citovaného ustanovení je možno přiznat pouze náhradu nákladů řízení, které byly v souvislosti s uplatňováním práva vynaloženy účelně. Měřítkem účelnosti je třeba poměřovat veškeré náklady, které účastníku v průběhu řízení vznikly, tedy
i náklady vynaložené v souvislosti s jeho zastoupením advokátem. Neplatí přitom absolutně,
že náklady na právní zastoupení jsou vždy v celém rozsahu účelné již jen proto, že účastník, jehož zastupuje advokát, tímto způsobem realizuje své právo na právní pomoc zajištěné článkem
37 odst. 2 Listiny základních práv a svobo d. V daném případě je důvodné přihlédnout i k tomu, že žalobce je právnickou osobou zřízenou zákonem, kterému je zákonem zajištěno financování činností, k nimž je povinen, a pro nějž jsou příspěvky podle § 24c zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jedním z těchto zdrojů. Soudní vymáhání takového příspěvku
je pak činností žalobce, kterou musí být žalobce schopen právě z těchto zdrojů zajistit, aniž
by v soudních sporech, v nichž zaplacení příspěvku vymáhá, využíval odborné pomoci advokátů. Nelze ani pominout značnou jednoduchost těchto skutkově obdobných věcí nevyžadující vyjma sepisu tzv. vzorové žaloby zvlášť odborných znalostí. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že náklady žalobce za zastoupení advokátem v tomto řízení nejsou účelně vynaloženými ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , a proto žalobci jejich náhradu nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně tímto rozhodnutím uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.