Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
5 C 164/2021-20
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení 7 650 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 18. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 2 650 Kč s kapitalizovaným úrokem 694,52 Kč a s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od 29. 8. 2020 do 17. 6. 2021.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 274 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa, obec, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 18. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 2 650 Kč s kapitalizovaným úrokem 694,52 Kč a s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od 29. 8. 2020 do 17. 6. 2021. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 274 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], [obec], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 694,52 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 150 Kč a částky 2 500 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou byla dne 6. 2. 2019 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta v hotovosti částka 5 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s příslušenstvím do 8. 3. 2019. Žalovaná sjednanou částku řádně a včas neuhradila. Právní předchůdkyně žalobkyně tak měla nárok na zaplacení jistiny ve výši 5 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč (0,1 % z dlužné jistiny od 9. 3. 2019 do 21. 7. 2020) a paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč (50 Kč za jednotlivou upomínku). Pohledávka za žalovanou byla s účinností ke dni 28. 8. 2020 postoupena žalobkyni a změna v osobě věřitele byla žalované oznámena. Žalobkyně požadovala kromě shora uvedených částek rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši 694,52 Kč, kapitalizovaný za období od 9. 3. 2019 do 10. 8. 2020 z nesplacené jistiny, a dále běžící zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky do zaplacení. Žalobkyně žalovanou vyzvala předžalobní upomínkou k úhradě dluhu, žalovaná však na výzvu nijak nereagovala.
2. Žalovaná se k ústnímu jednání nedostavila, k věci se nijak nevyjádřila.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o úvěru ze dne 6. 2. 2019 včetně obchodních podmínek a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru vzal soud za prokázané, že na základě této smlouvy byla žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně v hotovosti poskytnuta dne 6. 2. 2019 částka 5 000 Kč. Uvedenou částku se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit do 30 dnů od poskytnutí. V případě vrácení částky do 30 dnů od poskytnutí nebyl účtován žádný úrok a žalovaná vracela pouze jistinu. Současně bylo možné si splatnost opakovaně prodlužovat o 30 dnů a spolu s tím narůstal i poplatek za zapůjčení (vždy o 1 150 Kč za prodloužení). V případě porušení povinnosti žalované zaplatit jakoukoliv část závazku podle smluv řádně a včas byla žalovaná povinna zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, dále úrok z prodlení a poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku v částce 1 200 Kč za první upomínku po 45 dnech prodlení, 500 Kč za upomínku po 120 dnech prodlení, 800 Kč za první upomínku po 210 dnech prodlení a 50 Kč za každou jinou písemnou upomínku. Žalobkyně dále doložila dvě upomínky právní předchůdkyně žalobkyně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu a potvrzení o úplatě za postoupené pohledávky vzal soud za prokázané, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla smlouvou ze dne 19. 8. 2020 postoupena žalobkyni a žalované bylo postoupení oznámeno. Dle předžalobní upomínky včetně poštovního podacího archu žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobní upomínkou k úhradě dluhu, žalovaná však nereagovala. Úvěruschopnost žalované nebyla zkoumána, žalobkyně nedoložila, zda a jakým způsobem její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalované zkoumala.
4. Na základě zjištěných skutečností soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalovaná sjednala s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu, na jejímž základě jí byla v hotovosti poskytnuta částka 5 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit do 30 dnů od poskytnutí, a to bezúročně. V případě prodloužení doby splatnosti byla žalovaná povinna poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 1 150 Kč za každých 30 dnů prodloužení. Pro případ prodlení žalované byla sjednána smluvní pokuta a povinnost hradit náklady spojené s upomínáním žalované. Žalovaná na poskytnutou částku dle tvrzení žalobkyně dosud ničeho neuhradila. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla smlouvou ze dne 19. 8. 2020 postoupena žalobkyni, což právní předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila. Ani žalobkyni přes výzvu k plnění žalovaná již ničeho neuhradila. Žalobkyně netvrdila ani nepředložila důkazy k prokázání, že její právní předchůdkyně řádně přezkoumala úvěruschopnost žalované.
5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
12. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř. “) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 ) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle § 120 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.
13. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by její právní předchůdkyně posoudila schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku, a proto je předmětná smlouva dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná. Závěr o absolutní neplatnosti se opírá o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci anonymizováno právnická osoba anonymizováno (C číslo). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo, z nichž vychází právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Žalobkyně tak nesplnila povinnosti, které podle § 101 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. má, a svou neúčastí při jednání se zbavila možnosti být soudem poučena a vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů.
14. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnou pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 5 000 Kč, na kterou žalovaná dle tvrzení žalobkyně ničeho neuhradila, zůstala jí proto povinnost tuto částku vydat. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby žalovanému, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.
15. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny soud žalobu zamítl, a to včetně sjednaných poplatků a příslušenství sestávajících z úroků (mají oporu v neplatné smlouvě) a z úroků z prodlení (požadovaných za období, kdy jednotlivé částky nemohly být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatné).
16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že náleží žalobkyni, a to v rozsahu, v němž měla ve věci úspěch za současného zohlednění úspěchu žalované. Soud tak uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 274 Kč. Při úplném úspěchu ve věci by žalobkyni náležela částka 1 368 Kč. Tato částka sestává z odměny advokáta za 2 úkony právní služby podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) , d) (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) ve výši 200 Kč za jeden úkon, neboť se dle názoru soudu jedná o formulářovou žalobu, v níž se mění pouze jména, data a částky, dále z odměny advokáta za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1. ve spojení s § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu ve výši 100 Kč, trojnásobku paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náhrady za 21% daň z přidané hodnoty (z odměny a paušální náhrady hotových výdajů) ve výši 168 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , jejímž je advokát žalobkyně plátcem. Žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 5 000 Kč, což činí 60 % žalované jistiny a kapitalizovaného úroku. Tento úspěch je pak nutné ponížit o úspěch žalované v rozsahu 40 %. Žalobkyni tak náleží 20 % z částky 1 368 Kč, což činí 274 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).